Pojem zaměstnanecký benefit není platnými právními předpisy definován, a tak za něj obecně považujeme výhody, které poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům vedle mzdy, platu nebo odměny.Zaměstnanecké výhody jsou benefity, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci mimo mzdu. Zpravidla nejsou vymahatelné ani upravované zákonem. Mohou být peněžní, v hmotné formě či ve formě nadstandardní služby; mohou nabývat různých podob.Nepeněžní benefity a dopad tzv.
U nepeněžních benefitů naopak často nelze ani určit jejich přesná finanční hodnota. Zaměstnancům je poskytnuta nějaká konkrétní věc či vstupenka nebo poukaz na konkrétní akci, čímž je zaměstnanci jasně určeno, pro jaký účel poskytnutý benefit může využít a nemůže si sám vybrat.
Co patří mezi benefity : Mezi takové benefity patří například příspěvek na penzijní pojištění, stravenky, vzdělávání a rekvalifikace, pracovní oblečení, obuv a třeba pitná voda.
Co si zaměstnavatel nesmí dovolit
Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.
Co patří do zaměstnaneckých benefitů : V žebříčku současných zaměstnaneckých benefitů se do popředí dostávají:
- příspěvky související s home officem (práce z domova),
- benefity související s péčí o zdraví,
- příspěvky na penzijní a soukromé pojištění,
- poskytování stravenek a stravenkového paušálu.
Od zdaňovacího období roku 2024 bude vrchní hranice osvobození u těchto nepeněžních zaměstnaneckých benefitů, a to v úhrnu do výše poloviny průměrné měsíční mzdy. Do částky 21 983 Kč se tak tyto nepeněžní benefity nebudou na straně zaměstnance danit.
Benefit znamená výhoda nebo prospěch. Může se jednat o: Benefit (album) – album skupiny Jethro Tull. BeneFit (kosmetika) – kosmetická značka.
Kdo to je zaměstnanec
Zaměstnancem může být pouze fyzická osoba (člověk), která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Způsobilost osoby zavázat se k výkonu závislé práce je řešena občanským zákoníkem.Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví.zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.
Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku po dobu prvních 14 dnů, a pokud se zaměstnanec nevrátí do práce, pak má od 15. dne nárok na nemocenské (§ 192 zákoníku práce). Pokud je má firma uzavřená kvůli mimořádným opatřením, kolik dostanu
Kdy nemusí zaměstnanec podat daňové přiznání : Ještě doplňme, že zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů (ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo ostatních příjmů) nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 20 tisíc korun.
Kolik přispívá zaměstnavatel na stravenky 2024 : Zaměstnavatel poskytuje na základě vnitřního předpisu od ledna 2024 zaměstnancům nepeněžní poukázky na stravování – stravenky v hodnotě 200 Kč za jednu odpracovanou směnu. Zaměstnanci vzniká nárok na stravenku po odpracování minimálně 3 hodin. Zaměstnavatel na stravenky přispívá částkou 110 Kč, zbytek (tj.
Jak fungují benefity
Pracovní benefit je forma zvýhodnění, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům nad rámec běžné mzdy a zákonem nařízených povinností. Pro zaměstnavatele jsou tedy naprosto dobrovolné a závisí jen na jejich rozhodnutí, zda budou benefity nabízet.
Zaměstnancem může být pouze fyzická osoba (člověk), která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Způsobilost osoby zavázat se k výkonu závislé práce je řešena občanským zákoníkem.Za každého zaměstnance dostává stát dvojí odvod za zdravotní a dvojí za sociální pojištění. Z hrubé mzdy zaměstnance se strhává 4,5 % na zdravotní a 6,5 % na sociální pojištění. Kromě těchto peněz zaměstnavatel ještě nadto platí 24,8 % zaměstnancovy hrubé mzdy na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění.
Na co se mohu ptát jako zaměstnavatel : V praxi se můžete setkat s otázkami diskriminačního charakteru. Nejvíce se zaměstnavatelé dotazují na rodinný stav, počet a věk dětí, náboženské vyznání, nebo zda kouříte. Na tyto otázky nemusíte reagovat, případně můžete zaměstnavatele upozornit na jejich nevhodnost a irelevantnost.