Zápletka, nebo také kolize, je část příběhu, kdy se začne něco dít. Už známe postavy i místo a čas děje, ale díky zápletce se dozvídáme něco navíc. Například proč se děje, co se děje. Co tomu předcházelo.V příběhu se musí něco stát a příběh musí někam dorazit. Vedlejší děj je nezbytnou součástí příběhu a přispívá k jeho rozvoji. Živý hrdina musí být živý; tedy kromě mrtvol. Postava, ať mrtvá nebo živá, musí mít dostatečný důvod být umístěna do příběhu.Vypravování je prozaický slohový útvar. Podstatou vypravování je vystihnout děj, příběh tak, aby si ho čtenář, posluchač dovedl představit. Vypravování má tedy děj buď skutečný, nebo smyšlený. Vypravování může obsahovat monology (samomluvu), dialogy (rozhovory více postav), řeč přímou a nepřímou.
Jak vymyslet zápletku : Jak vymyslet zápletku a rozuzlení
Budete-li mít dobře promyšlené postavy, které zažijí ultimátní situaci, vznikne dobrá zápletka. Ultimátní situace například znamená, že je postavíte před těžkou životní volbu, jde jim o život nebo mohou ztratit to nejcennější, co mají.
Co znamená příběh
V hlavním významu příběh znamená něco, co se opravdu stalo, označuje se jím nějaká reálná událost (nebo i skupina navzájem propojených dějů a událostí), nějaký skutečný děj, který měl svůj jasný počátek i zřetelné ukončení, něco, co se opravdu stalo.
Jak udělat dobrý příběh : Kde začít (aneb První věta pro váš příběh)
- Připravte pro čtenáře překvapení Začněte svůj příběh třeba tím, že hned od první věty vyvstanou v mysli čtenáře otázky.
- Překvapte nezvyklou situací Ukažte své postavy v nezvyklých situacích.
- Naplňte první řádek emocemi.
- Poodhalte osud hlavního hrdiny.
Chybět nesmí ani závěr, kde se vypravěč opět vrací do přítomnosti a glosuje celé dění s větším nadhledem. Hlavním kritériem pro hodnocení vypravování je již zmíněná přítomnost napětí a gradace. Pokud tyto dvě věci Váš text postrádá, nejedná se o vypravování, ale o pouhý popis děje!
Ve vypravování můžeme použít různé časové posloupnosti. Nejznámější je chronologická posloupnost, kdy autor vyjadřuje události, jak se staly po sobě. Dále se může při vyprávění vyskytnout retrospektivní posloupnost, rámcová posloupnost, paralelní posloupnost, roztříštění posloupnost či mozaikovitá kompozice.
Jak má vypadat vyprávění
Vypravování je prozaický slohový útvar. Podstatou vypravování je vystihnout děj, příběh tak, aby si ho čtenář, posluchač dovedl představit. Vypravování má tedy děj buď skutečný, nebo smyšlený. Vypravování může obsahovat monology (samomluvu), dialogy (rozhovory více postav), řeč přímou a nepřímou.Následuje zápletka (kolize), což je část, kdy prakticky začíná nějaký děj.Fabule – (z lat. fabula – vyprávění, příběh, bajka) je dějové schéma literární látky (onen vyprávěný příběh) v časovém i příčinném sledu.
V jednoduchých frázích napište odstavec stále s tím obsahem, který vysvětluje, o čem příběh bude. Další krok je napsat jednostránkové shrnutí na základě odstavce – můžete psát o postavách, motivacích, cílech, možnostech, klidně se může jednat jen o sled myšlenek, který chcete obsáhnout v příběhu.
Jak udělat zápletku : Jak vymyslet zápletku a rozuzlení
Budete-li mít dobře promyšlené postavy, které zažijí ultimátní situaci, vznikne dobrá zápletka. Ultimátní situace například znamená, že je postavíte před těžkou životní volbu, jde jim o život nebo mohou ztratit to nejcennější, co mají.
Jak zacit prvni vetu v knize : Kde začít (aneb První věta pro váš příběh)
- Připravte pro čtenáře překvapení Začněte svůj příběh třeba tím, že hned od první věty vyvstanou v mysli čtenáře otázky.
- Překvapte nezvyklou situací Ukažte své postavy v nezvyklých situacích.
- Naplňte první řádek emocemi.
- Poodhalte osud hlavního hrdiny.
Jak vypadá fejeton
Charakteristika fejetonu
Napsán je zábavným literárním slohem, mnohdy satiricky komentujícím či trefně ironizujícím vybrané dobové události. Časté jsou nadsázka, humorné postřehy nebo hyperboly. Typický humor obsahuje i užívání komických výrazů, slovních hříček či užití knižních tvarů.
vypravěč-postava: zjevný, „s hlasem i tělem“, konkrétní postava ve světě příběhu; příznačnější je vyprávění v první osobě (vypravěč vypráví svůj vlastní příběh, je současně hlavním hrdinou); vědění: ví vše o sobě samém – byť to nemusí říci, ale má limitované vědění o vnějším světě a vnitřním světě druhých; vypravěč- …Chybět nesmí ani závěr, kde se vypravěč opět vrací do přítomnosti a glosuje celé dění s větším nadhledem. Hlavním kritériem pro hodnocení vypravování je již zmíněná přítomnost napětí a gradace. Pokud tyto dvě věci Váš text postrádá, nejedná se o vypravování, ale o pouhý popis děje!
Co to je peripetie : Peripetie – (z řec. peripeteia – náhlý obrat) tvoří předposlední fázi syžetové osnovy a znamená neočekávaný, překvapivý zvrat událostí, jímž se oddaluje konečné řešení (v detektivní literatuře například objev nových důkazů a souvislostí, které zvrátí dosavadní směr pátrání).