Sázení také vysazování také výsadba je v zahradnické či zemědělské terminologii označení způsobu vkládání rostlin do půdy. Výsadba je používána u některých druhů zeleniny, květin, ovocných i okrasných dřevin.Pokud nehrozí silnější mrazy, můžete začít s výsevem klidně už v únoru. O to dříve pak můžete zeleninu sklízet. Pařeniště však prodlouží i dobu sklizně na konci sezóny ‒ ještě v zimě v něm můžete pěstovat některé druhy salátů. Teplota v pařeništi je vyšší než v zahradě, což pro rostliny vytváří skvělé podmínky.Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.
Kdy se co sází : Nejlépe, pokud to stihnete v období od března do května
Tedy na jaře. Jsou totiž optimální podmínky pro sázení. Venku je dostatečně vlhko, což je pro nově přesazenou rostlinu či strom to nejdůležitější, aby se stihla zaklimatizovat.
Co je sázení ve sponu
Spon tvoří vzdálenost mezi rostlinami z jedné i druhé strany. Jedná se o rostliny, jež se potřebují roztahovat do všech stran, zatímco v řádku rostou rostliny, které jsou na prostor skromnější. Sazeničky, které jsme předpěstovali doma, zpravidla vysazujeme do sponu.
Jaký je rozdíl mezi setím a sázením : Zasít – vpravit semeno do země ručně nebo strojem. Zasázet – naklást, vložit do země rostliny, aby rostly – brambbory, sazenice, stromy.
Zredukovat vytahování lze buď rozsázením sazenic dál od sebe, případně jejich přemístěním do skleníku či pařeniště, kde je světla dost. Nebo snížením teploty směrem k 18°C. Doma můžeme přemístit sazenice do nejchladnější místnosti.
Dešťová voda je nejlepší zálivkou. Píseň chvály, která se pěje na dešťovou vodu ohledně zalévání, má své opodstatnění. Rostliny ji nejlépe tolerují a má oproti vodě z vodovodního řádu několik výhod: Dešťová voda je měkká, obsahuje málo hydrogenuhličitanu vápenatého a rostliny ji mohou proto lépe absorbovat.
Co si zasadit na zahradě
Na jaře lze vysadit všechny ovocné stromy, zejména pak broskvoně a meruňky. Jarní měsíce jsou také optimálním obdobím na setí zeleniny a bylinek. Ve druhé polovině března už můžete začít připravovat venkovní záhony, na kterých lze pěstovat špenát, raný salát, hrášek, kořenovou zeleninu, jarní česnek, kopr a další.V srpnu pak vyseji:
- špenáty,
- rukolu,
- polníček,
- pack choi,
- různé druhy asijské listové zeleniny jako třeba red giant, mizuna,
- ředkvičky.
- a samozřejmě další druhy zeleniny, které se osvědčily.
Sadba na ven počká do konce měsíce, abychom neměli do května za okny prales. V druhé půlce března se můžeme už odvážně pustit do výsevů na venkovní záhony, samozřejmě pokud nám počasí přeje.
Spon zjistíme pomocí plochy zalesnění a počtu sazenic na tuto plochu. Počty jsou uváděny v plánu lesní výroby dle vyhlášky a jedná se o minimální možné množství. Orientační spon našich hlavních dřevin je smrk (SM) 2 x 1m (5 000 ks/ha), borovice (BO) 1 x 1m (10 000 ks/ha).
Na co nejlépe sázet : Nejvíc táhne fotbal
Téměř 60 % sázek jde na fotbal. Drtivá většina sázkařů preferuje domácí ligu, britskou Premier League a Ligu mistrů. Obrovským trhákem bývají i mezinárodní turnaje, jako bylo například Euro 2016, během kterého přijaly české sázkové kanceláře sázky za více než 1,5 miliardy korun.
Na co se vyplatí sázet : Sázení je asi nejjednodušší způsob, jak toho dosáhnout. A vsadit si na oblíbené číslo, datum důležité události nebo číslo s osobním významem má své nezpochybnitelné kouzlo. Sázejícím to navíc dává jistou kontrolu nad jejich osudem i štěstěnou, a to je přinejmenším lákavé.
Proč se vytahují sazenice
„Vytahané sazenice“ s dlouhým tenkým stonkem jsou obvykle důsledkem nedostatku světla, případně vysoké teploty. Doma za oknem mají sazenice k dispozici světlo z maximálně 50% oblohy. Proto se natahují ke zdroji.
Když sazenici přenášíte, držte ji za oba lístky nebo si ji položte kořeny do dlaně. Ujistěte se, že jáma, do které sazenici pokládáte, je dostatečně prostorná pro kořenový systém. Zasaďte ji hluboko tak akorát, aby byly lístky těsně nad zemí. Po přesazení je třeba rostlinku přiměřeně zalít.Když sazenici přenášíte, držte ji za oba lístky nebo si ji položte kořeny do dlaně. Ujistěte se, že jáma, do které sazenici pokládáte, je dostatečně prostorná pro kořenový systém. Zasaďte ji hluboko tak akorát, aby byly lístky těsně nad zemí. Po přesazení je třeba rostlinku přiměřeně zalít.
Co lze zasadit v zimě : Pod zemí zimu přežívá křen, chřest a topinambur, dále dvouleté zeleniny jako třeba petržel, černý kořen a pastinák. Mrazuvzdorné jsou též mnohé cibuloviny, konkrétně vytrvalé a dvouleté druhy. U špenátu a zimního salátu je zajímavé, že snesou teploty pod bodem mrazu pouze v určitém úseku svého vegetačního období.