Vyměřovací základ
Příjmy v roce přiznání důchodu se pro výpočet důchodu nezohledňují. Tyto údaje lze nalézt v informativním osobním listu důchodového pojištění.Vyměřovací základ ze zaměstnání dokládá OSVČ potvrzením, které je zaměstnavatel povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti (zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení).Vypočteme ji ze součtu hrubé mzdy za posledních 12 měsíců, který vydělíme počtem kalendářních dní, tedy 365. Zjednodušeně je možné denní vyměřovací základ spočítat také tak, že průměrnou hrubou měsíční mzdu vynásobíme počtem měsíců v roce (tj. 12) a vydělíme počtem kalendářních dní (tj. 365).
Jak se počítá vyměřovací základ pro důchod : Výpočtový základ se zjistí redukcí osobního vyměřovacího základu. První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy. Druhá redukční hranice je stanovena na 4násobek průměrné měsíční mzdy. Do první redukční hranice se částka neredukuje (započítává se plně), zápočet mezi první a druhou redukční hranicí činí 26 %.
Jaký je vyměřovací základ
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Až na výjimky, jako je třeba odstupné.
Co je určený vyměřovací základ : Pro vysvětlení – určený vyměřovací základ je částka, která se zohlední pro výpočet budoucího důchodu.
Výpočet osobního vyměřovacího základu vychází ze součtu všech přepočtených ročních vyměřovacích základů rozhodné doby. Souhrnná částka se následně vydělí počtem kalendářních dní v rozhodném období ponížených o vyloučené dny (např.
osobně u okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze u Pražské správy sociálního zabezpečení a v Brně u Městské správy sociálního zabezpečení, která je příslušná podle místa trvalého pobytu, poštou, a to zasláním dopisu přímo na adresu příslušné správy sociálního zabezpečení dle místa trvalého pobytu.
Co se počítá do vyměřovacího základu OSVČ
Minimálním měsíčním vyměřovacím základem je 50 % aktuální průměrné mzdy. Minimální vyměřovací základ OSVČ je zákonem o veřejném zdravotním pojištění stanoven jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Až na výjimky, jako je třeba odstupné.Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí.
Od 1. ledna 2024 je minimální měsíční vyměřovací základ 21 983,50 Kč a z toho minimální měsíční záloha na pojistné je 2 968 Kč.
Co je minimální měsíční vyměřovací základ : Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je stanovená minimální mzda – od 1. 1. 2024 je minimální mzda 18 900 Kč a minimální pojistné 2 552 Kč.
Kdy lze stanovit denní vyměřovací základ : rodič, kterému ke dni narození dalšího nejmladšího dítěte do rodiny lze stanovit denní vyměřovací základ, který chce využít pro účely jednorázové výplaty částky, která nebyla vyčerpána z celkové částky rodičovského příspěvku na dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině.
Co je vyměřovací základ OSVČ 2024
Zákon o veřejném zdravotním pojištění stanovuje minimální vyměřovací základ OSVČ, a to ve výši dvanáctinásobku poloviny průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Z tohoto základu je vypočtena minimální záloha OSVČ na zdravotní pojištění. Průměrná mzda pro rok 2024 byla stanovena na 43 967 korun.
Roční vyměřovací základ je úhrn vyměřovacích základů (hrubých příjmů) za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů.Vyměřovacím základem pro výpočet dávky NP je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž OSVČ zaplatila pojistné. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. nemoc).
Kdo platí minimální vyměřovací základ : Vyměřovacím základem u osob samostatně výdělečně činných je sazba 50 % daňového základu, případně s přihlédnutím k povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ. Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu.