Oltář (hebrejsky מִזְבֵּחַ, mizbeach, řecky βῆμα, béma, latinsky ara nebo altaria, v křesťanském užití altare) je místo, na němž se v náboženství přináší dar jako oběť, obvykle bohu či božstvu.Stavíme-li oltář, vytváříme obraz svého života – respektive života, který chceme žít. K tomu nám mohou pomoci předměty, které jsou pro nás z různých důvodů důležité – třeba proto, že nám připomínají naše záměry, nebo to, za co jsme vděční. Začít můžeme otázkami: Čemu chci dát ve svém životě prostorObětní stůl stojí uprostřed kaple a slouží se na něm mše svatá, čili je využíván při symbolickém rituálu proměny chleba a vína v tělo a krev Pána Ježíše.
Co to je svatostánek : Svatostánek, určený k uchovávání Nejsvětější svátosti, obrací naši pozornost k přítomnosti Pána, k jeho příchodu mezi nás při slavení eucharistické oběti a bratry, které máme objímat Kristovou láskou. Církev totiž při udělování svátostí, které jí svěřil Kristus, uchovává eucharistii především pro nemocné a umírající.
Na jakou stranu je oltář
Oltáře v kostelech jsou často orientovány na východ (aby prvé sluneční paprsky oltář ozářili), vchod tedy směřuje k západu. Včelí úly mívají česna (otvor pro včely) obrácená na jih (aby se teplo a světlo dostalo do úlu co nejvíce).
Co to je katedrála : Katedrála (z katedra, označení biskupského stolce), též katedrální kostel nebo dóm, je křesťanské označení hlavního kostela diecéze, sídelního kostela biskupa nebo arcibiskupa.
Kněžiště čili presbytář (z latinského presbyterium), někdy též chór, je část prostoru křesťanského kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím.
Orientace kostela – Kostel je (až na výjimky) orientován od západu (vchod) směrem k východu (oltář), neboť druhý příchod Krista v Soudný den má přijít z východu. Kostel má přijímat první a poslední sluneční paprsky.
V čem jít do kostela
Do kostela chodíme v úboru čistém a slušném, dámy nikoli v toaletách křiklavých, přes příliš nápadných. Na mši přicházejme včas, abychom nerušili a zůstaňme do konce. Po celý obřad zůstanou dámy v rukavičkách, které se svléknou jenom při přijímání. “V České republice má takový status jediný chrám, a to kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě coby konkatedrála ostravsko-opavského biskupství. Podobně jako katedrála i bazilika má řadu typických architektonických prvků, například snížené střechy bočních lodí a okna z hlavní lodě, vedoucí na jejich střechy.Dóm je slovo s několika významy: původně každý kostel. hlavní chrám většího města, katedrála s kapitulou, velechrám. mohutná klenba, kupole.
Chór (sbor) – pěvecký sbor. Chór (architektura) – část kapitulního či klášterního kostela, v níž je umístěn oltář; obecně: presbytář, presbyterium. Chór – skupina strun stejného tónu (současně rozezněných 3 – 4 strun úderem určeného kladívka klavíru) Chor – řeka v Rusku.
Co je chór v kostele : chór (z řec. choros) 1. V architektuře název pro místo v kostele, kde jsou umístěna sedadla pro kněžstvo.
Jaký je rozdíl mezi kostelem a chrámem : Některé kostely bývají pojmenovány jiným názvem, který určitěji specifikuje, o jaký druh kostela se jedná: Katedrála – církevní pojem pro kostel, v němž stojí stolec biskupa, tj. katedra. Katedrála je hlavním kostelem diecéze.
Na jakou světovou stranu je oltář
Orientace pomocí oltáře kostelů
Oltáře v kostelech jsou často orientovány na východ (aby prvé sluneční paprsky oltář ozářili), vchod tedy směřuje k západu.
I když je velké vedro, podle příručky do kostela ženy nesmí v minisukni a s velkým výstřihem. Kaple není ani pláž, ani hřiště. Džíny a sportovní trika jsou vhodná na brigádu, ne však na bohoslužbu, stojí v příručce. Stejně tak se mluví o obepínavém a elastickém oblečení.Do katolického kostela může přijít každý člověk na Zemi, ať je věřící či nevěřící nebo jiného náboženského vyznání. V katolickém kostele se může každý člověk zúčastnit mše, ale pokud člověk není ještě pokřtěný, nesmí přijímat Tělo Kristovo v podobě chleba. Může si ale jít tzv. pro požehnání.
Jaký je rozdíl mezi chrámem a katedrálou : Čeština používá výrazy chrám a kostel jako slova se stejným významem. Jako chrámy se ale většinou označují jen větší a významnější kostely (Týnský chrám v Praze, chrám sv. Víta na Pražském hradě). Hlavní chrámy diecézí nebo sídelní kostely biskupů jsou katedrály, a nemusí jít o velké a významné chrámy.