Co to je Kontinentalita?
Kontinentální (též pevninský) typ podnebí se vyznačuje velkými denními i ročními rozdíly teploty vzduchu, malou oblačností a nízkými úhrny srážek.Rozdíly mezi kontinentálním a oceánským typem klimatu jsou nepodstatné. V rovníkových oblastech Indického a Tichého oceánu nepřesahují teplotní rozdíly nejteplejšího a nejchladnějšího měsíce 1,5 °C.Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou. Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích. Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává makroklima, mezoklima, místní klima a mikroklima.

Co ovlivnuje klima v ČR : Nejvíce,celoročně, území ČR ovlivňuje mořská polární vzduchová hmota – v létě přináší vlhké a chladné počasí, v zimě srážky sněhové nebo deštivé a přílivy kontinentálního polárního vzduchu z východu a severovýchodu – v létě přináší suchý a horký vzduch, v zimě mrazy.

Co je Oceanita

Kontinentalita či oceanita klimatu je následek transformace vzduchových hmot, které se vyskytují nad daným místem při jejich přenosu z oceánu na pevninu nebo z pevniny na oceán.

Jaké máme klima : Podnebí na celém území České republiky je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním s typickým střídáním 4 ročních období (stejně jako v celé střední Evropě).

teplota, tlak, směr a rychlost větru, oblačnost, srážky).

Podnebí na celém území České republiky je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním s typickým střídáním 4 ročních období (stejně jako v celé střední Evropě).

Kde v ČR nejvíce prší

Nejsušší místo v Česku je Mostecká pánev, která je ve srážkovém stínu Krušných hor. Vůbec nejsušší místo v Mostecké pánvi jsou Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně. Nejdeštivější místo je Bílý Potok, kde spadne 1705 mm ročně.Oceánické podnebí, případně oceánské klima, (zkratky CfB, Cwb, Cfc) je podle Köppenovy klasifikace podnebí typ podnebí, které se vyznačuje malými denními rozdíly teploty vzduchu v průběhu ročních období. Rozdíly mezi nejnižší a nejvyšší průměrnou měsíční teplotou v roce jsou do 15 °C.Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou. Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích. Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává makroklima, mezoklima, místní klima a mikroklima.

Na Zemi rozlišujeme různé podnebné pásy: tropický, subtropický, mírných šířek, subpolární a polární (arktický a antarktický). Pro každý pás jsou stanoveny intervaly hodnot základních klimatických prvků jako jsou teplota, srážky, sluneční svit, ale i další.

Co narušuje klima : Spalování fosilních paliv, kácení lesů a chov hospodářských zvířat stále více ovlivňují klima a průměrné teploty na Zemi. Tím vzniká obrovské množství skleníkových plynů, jež zvyšují objem přirozeně se vyskytujících plynů tohoto typu v atmosféře a zintenzivňují tzv.

Kde v ČR nejméně prší : Nejsušším místem v ČR je dlouhodobě obec Libědice v okrese Chomutov. Průměrně zde ročně spadne pouze 410 mm srážek, přičemž průměrný roční úhrn srážek v celé republice je zrhuba 600 – 800 mm.

Kde v Česku neprší

Nejsušší místo v Česku je Mostecká pánev, která je ve srážkovém stínu Krušných hor. Vůbec nejsušší místo v Mostecké pánvi jsou Libědice, kde naprší jen 410 mm srážek ročně. Nejdeštivější místo je Bílý Potok, kde spadne 1705 mm ročně.

Podnebí na celém území České republiky je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním s typickým střídáním 4 ročních období (stejně jako v celé střední Evropě).Kolik budete platit

Správní poplatek činí 600 Kč, u občana mladšího 15 let 100 Kč. Tyto správní poplatky zaplatíte při podání žádosti. Za převzetí cestovního pasu zaplatíte správní poplatek 100 Kč, pokud převezmete cestovní pas vydaný ve lhůtě 30 dnů u jiného úřadu, než jste podal žádost o jeho vydání.

Co s sebou na nový pas : "Občan nepodává žádost o vydání cestovního pasu na vyplněném úředním tiskopisu, pouze předloží doklady potřebné k vydání cestovního pasu, např. občanský průkaz. Občan nepředkládá fotografii, protože fotografii pořizuje příslušný úřad při podání žádosti – proto se občan musí k němu osobně dostavit.