Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.Dvě přímky jsou k sobě kolmé právě tehdy, když jejich odchylka je 90°.Kolmý průmět bodu A do průmětny je pata kolmice jdoucí bodem A na průmětnu. Tuto kolmici nazýváme promítací přímka bodu A. Kolmý průmět přímky a do průmětny je průsečnice průmětny a roviny, která prochází přímkou a a je kolmá k průmětně.
Jak se označuje kolmice : A když má jeden úhel 90 stupňů, i všechny ostatní potom mají 90 stupňů. Jenom dodám, že většinou se u nás pravý úhel značí takto obloučkem s tečkou, ale někdy se můžete setkat i s tím, že pravý úhel značíme takovou pravoúhle lomenou čarou. To jsou kolmice.
Jak se dělá kolmice
Z bodu A sestrojíme dva stejné oblouky kružnice (se stejným poloměrem), které protnou přímku ve dvou bodech, X a Y. Přímka procházející body A a K je kolmicí na přímku p a svírá s ní pravý úhel.
Co to je přímka : Přímka je jednorozměrný základní geometrický útvar. Lze ji popsat jako nekonečně tenkou, dvoustranně nekonečně dlouhou, dokonale rovnou křivku (pojem křivka v matematice zahrnuje i „rovné křivky“), tedy křivku s nekonečně velkým poloměrem zakřivení.
Přímka a rovina jsou k sobě kolmé právě tehdy, když je přímka kolmá ke všem přímkám roviny.
Přímka je jednorozměrný základní geometrický útvar. Lze ji popsat jako nekonečně tenkou, dvoustranně nekonečně dlouhou, dokonale rovnou křivku (pojem křivka v matematice zahrnuje i „rovné křivky“), tedy křivku s nekonečně velkým poloměrem zakřivení.
Co to je průmět
Průmět v geometrii znamená zobrazení útvaru za pomoci promítání neboli projekce. Obecnějším matematickým pojmem je zobrazení. Průmět je zobrazení útvaru z n-rozměrného prostoru do prostoru m-rozměrného, kde m=n-1.Přímka je jednorozměrný základní geometrický útvar. Lze ji popsat jako nekonečně tenkou, dvoustranně nekonečně dlouhou, dokonale rovnou křivku (pojem křivka v matematice zahrnuje i „rovné křivky“), tedy křivku s nekonečně velkým poloměrem zakřivení.Pata kolmice zachytí patu kolmice k nějakému elementu tak, že se z libovolného bodu spustí kolmice k elementu nebo k jeho prodloužení. Jako element můžete použít čáry, polygony, spliny, kružnice, elipsy atd.
PŘÍMKA je nekonečná rovná čára, která se nám nevejde ani do sešitu – proto do sešitu rýsujeme pouze její část!!! Označuje se malým písmenem.
Co to je rovina : Rovina je v matematice dvourozměrný geometrický útvar, který si lze představit jako neomezenou dokonale rovnou plochu. Algebraicky vyjádřeno, jde o množinu bodů izomorfní s dvoudimenzionálním lineárním prostorem. Jinak řečeno jde o dvoudimenzionální afinní prostor.
Jak vypočítat odchylku přímky od roviny : Odchylka přímky a roviny
Není-li přímka p kolmá k rovině ρ, je jejich odchylka rovna odchylce přímky p a průsečnice p' rovin ρ a ψ, kde p ∈ ψ a ρ ⊥ ψ. Ještě jednodušší je, sestrojit kolmici q k rovině ρ a počítat odchylku α přímek p a q. Vztah mezi hledanou a získanou odchylkou je: φ = π/2 – α.
Jaké máme přímky
Přímky mohou být rovnoběžné, různoběžné, kolmé nebo shodné.
= pravoúhlé rovnoběžné promítání na dvě (tři) k sobě kolmé průmětny. Průmětny: půdorysna , nárysna (bokorysna ). Průsečnice půdorysny a nárysny se nazývá základnice.Popluží je nejstarší česká (západoslovanská) jednotka plochy, jež se užívala ve středověkém zemědělství. Její velikost odpovídala rozloze pozemku, který bylo možno obdělat jedním spřežením s pluhem; nebyla tedy za různých podmínek stejná.
Co je to Poloprimka : Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.