ἀψίδες / ápsides – oblouk, zaoblení, obloha a lat. apsis či absis – výklenek) je oltářní nika obvykle půlkruhového půdorysu či ve tvaru podkovy, může však mít také tvar pravoúhlý či polygonální. Kruhová apsida bývá zaklenutá konchou.Apsida je bod dráhy kosmického tělesa, v němž se nachází buď nejblíže, nebo nejdále od ohniska dráhy, v němž se nachází centrální těleso soustavy, přesněji hmotný střed (těžiště) popisované soustavy kosmických těles.je zkratka pro „a tak dále“. Používá se při výčtech v textu, kdy chce pisatel ukázat, že výčet pokračuje, nebo že se vlastnost opakuje.
Co je to Afélium : Afélium, též aphelium, česky odsluní, je nejvzdálenější místo od Slunce (přesněji od ohniska dráhy), jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po elipse. V aféliu se pohybuje těleso nejmenší rychlostí na své dráze (viz 2. Keplerův zákon).
Kdy je afélium
Hlavně když jsme nejblíž Slunci, tak jsme nejvíc ozařováni Sluncem, to platí u severní polokoule. Když je na severní polokouli v lednu zima, tak je perihélium, afélium je v červenci.
Co je přísluní a odsluní : Místo, ve kterém se Země nachází nejblíže Slunci, se nazývá přísluní (perihélium). Nejvzdálenějším bodem Země od Slunce je tzv. odsluní (afélium). Země se v přísluní pohybuje nejrychleji, v odsluní zase nejpomaleji.
Afélium, též aphelium, česky odsluní, je nejvzdálenější místo od Slunce (přesněji od ohniska dráhy), jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po elipse. V aféliu se pohybuje těleso nejmenší rychlostí na své dráze (viz 2. Keplerův zákon).
Země se při svém oběhu kolem Slunce pohybuje po elipse, poněkud mimo její střed je Slunce. Z toho vyplývá, že vzdálenost mezi Sluncem a Zemí se mění. Místo, ve kterém se Země nachází nejblíže Slunci, se nazývá přísluní (perihélium).
Jak zní 1 Keplerův zákon
Keplerův první zákon. Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách (přesněji trajektoriích), v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce.Vzdálenost Země od Slunce není stálá. Nejbližší bod – přísluní – perihélium (začátek ledna), nejvzdálenější bod – odsluní – afelium (začátek července). Země má v perihéliu největší rychlost, v afeliu nejmenší.Vlivem rotace Země kolem své osy se postupně přesunují oblast Sluncem osvětlená a oblast od Slunce odkloněná, což se na povrchu projevuje jako střídání dne a noci. Z tohoto důvodu vznikla mezinárodní dohoda, která rozdělila celý zemský povrch dle poledníků na 24 časových pásem po 15°.
Exoplaneta, též extrasolární planeta, je planeta obíhající kolem jiné hvězdy než kolem Slunce. První exoplaneta byla objevena v roce 1988, na své potvrzení musela počkat až do roku 2002; první potvrzená exoplaneta byla objevena v roce 1992.
Jak je daleko Slunce : Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se pohybuje v rozmezí 147 097 000 km (perihélium) až do 152 099 000 km (afélium). Tyto změny vzdálenosti však nejsou příčinou střídání ročních období na Zemi. Od zdánlivého pohybu Slunce se současně odvozuje i pravý sluneční čas.
Proč se během roku mění délka dne a noci : Rotace Země je příčinou střídání dne a noci. Země se kolem osy otočí za hvězdný den. Roční oběh Země kolem Slunce je příčinou proměnlivé délky dne a noci a střídání ročních období.
Jak vzniká den a noc
Otáčením Země kolem své zemské osy dochází ke střídání dne a noci. Zemská osa je myšlená přímka spojující severní a jižní pól. Jedno otočení kolem osy (360°) trvá přibližně 24 hodin. Země se otáčí kolem své zemské osy od západu na východ (proti směru hodinových ručiček).
v 11 hodin nás čeká konjunkce Měsíce s α Vir (Spica 0,87° jižně), pozorujeme po půlnoci nad jihozápadním obzorem a 24. 5. v 5 hodin s α Sco (Antares 0,48° severně), pozorujeme ráno nad jihozápadem. Vynikající pozorované podmínky má letos roj Eta Akvaridy, jehož maxima připadá na 5.Z velice hrubého odhadu vyplývá, že v pozorovatelném vesmíru je kolem jedné triliardy hvězd (1021), nicméně v roce 2010 astronomové zveřejnili studii, která došla k číslu 300 triliard hvězd (3×1023).
Kolik svetelnych let je Slunce : Jeho výkon činí zhruba 4×1026 W, z čehož na Zemi dopadá asi 0,45 miliardtiny. Tok energie ze Slunce na Zemi, neboli Sluneční konstanta činí asi 1,4 kW m−2. Jedná se o hvězdu hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2V, žlutý trpaslík. Slunce je staré přibližně 4,6 miliard let, což je řadí mezi hvězdy středního věku.