Typickými znaky baroka je okázalost, velkolepost, bohatství forem, dramatičnost, pohyb a energie. Důraz se dává na kontrasty, hru světel a stínů. V baroku rozlišujeme radikální baroko a klasicizující baroko. Můžeme pozorovat témata jako například zázračná zjevení, blaženost či mučednické smrti svatých.Kuchyně baroka byla založena na zvěřině či rybách, mezi hlavní ingredience patřily skořice, med, sušené ovoce, houby, zázvor, ořechy či kořenová zelenina. „Hodovala šlechta a boháči. Chudina měla maso sotva třikrát za měsíc, spíše různé kaše, placky, ovoce a zeleninu, co se dala získat z přírody,“ dodává Maurer.Barokní malba by se dala charakterizovat záplavou světla, objemy byly modelovány kontrasty světla a tmy. barok měl v oblibě líčení velkolepých náboženských, mytologických a alegorických výjevů, oslavujících božské bytosti, křesťanské světce nebo příslušníky vládnoucí třídy.
Které jsou hlavní znaky barokních staveb : Jeho charakteristické rysy – bohaté plastické tvary, dramatický pohyb, mohutný dojem a iluzivní výzdoba – se projevovaly především na monumentálních stavbách, které mají působit na diváka a prezentovat bohatství i moc stavebníka. Typickým materiálem barokních staveb jsou omítané cihly, doplňované kamenem.
Jak se Oblekali v baroku
se vyznačoval uvolněným, složitým dekorativním střihem s uplatněním jasných barev, hedvábných brokátů a krajek. Oděv ženy se přikláněl k stylizaci, dlouhá sukně byla na předním díle rozstřižená a odhalovala spodní sukni. Na bocích byla bohatě zřasena a zdvižena pomocí železných obručí.
Jak se lidé Oblekali v baroku : Pánský oděv raného baroka
Pánský oděv se v raném baroku zbavil upjatého ceremonielního stylu, vycpávek a výztuží a získal uvolněnou podobu podpořenou lehkými a měkkými vlněnými a hedvábnými látkami. Jednotlivé součásti pánského oděvu se v zásadě nezměnily, jen dostaly jiný střih a charakter.
Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.
Především mléko bylo ve středověku hojně využíváno a dále zpracováváno na smetanu, tvaroh, máslo, sýr nebo syrovátku. Lidé pili jak mléko kravské a kozí, tak ovčí i mléko kobylí.
Jak zjistit malíře obrazů
pracovníky některé z výtvarných galerií, výtvarně zaměřeného muzea, specializované prodejny starožitností, případně aukční síně, kterým při určení autora zajisté mohou pomoci i další informace vyplývající z konkrétního obrazu, např. technika, jakou je obraz namalován, výtvarný styl, zobrazený motiv atd.Jeho charakteristické rysy – bohaté plastické tvary, dramatický pohyb, mohutný dojem a iluzivní výzdoba – se projevovaly především na monumentálních stavbách, které mají působit na diváka a prezentovat bohatství i moc stavebníka. Typickým materiálem barokních staveb jsou omítané cihly, doplňované kamenem.Baroko obecně dává přednost asymetrickým formám, vyklenutým a vydutým zaoblením, nadsazeným proporcím, prostorově rozvinutým gestům, efektním perspektivám (využití souhry architektury a malby). Výrazným prvkem barokního umění je pohyb.
Pro barokní hudbu je typická zpěvnost, zcela záměrná líbivost a emocionální působivost – hlavním úkolem barokní hudby je přenášet pocity na posluchače, působit. Teorií hudby barokního období se zabývali hudebníci, kteří přinášeli nové myšlenky, jimiž se nový styl odlišoval od starší, renesanční hudby.
Co nosily ženy v baroku : Oděvy žen se přikláněly k stylizaci, dlouhá sukně byla na předním díle odstřižená a odhalovala spodní sukni. Na bocích byla bohatě zřasena a zdvižena pomocí železných obručí. Ženy nosily korzety/ šněrovačky, které byly na rozdíl od živůtků součástí spodního prádla. Korzety/ šněrovačky a živůtky sloužily k zúžení pasu.
Co se nosilo v renesanci : V renesanci byly v módě tak zvané kolárky – krajkové vysoké límce, které se nosily kolem krku. Někdy byly z krajky, někdy z látky zpevňované drátkem. Vynálezem renesanční doby jsou pánské kalhoty. Do té doby totiž muži nosili spíše jednotlivé nohavice připomínající punčochy.
Čím se sladilo ve středověku
století. Ve starověku i středověku se sladilo především medem. Jím se však ve šlechtické, městské i vesnické kuchyni dost šetřilo. I tak byl však med hlavním sladidlem po celé dějiny lidstva a vedle cukru se jím udržel do dnešních dnů.
Z alkoholických nápojů se kromě piva, vína a různých pálenek ve středověku pil i kvas, medovina. Mléko je v prověřené literatuře zmiňováno spíše v souvislosti s výrobou sýrů či másla, než jako nápoj.Známé jsou druhy ředkve, kapusty, zelí, dýně, tykve, okurky, mrkve, cibule, česneku a řepy, z níž se nejdříve využívaly jen listy na špenát. Ovoce bylo hlavním sladidlem. V sadech rostly jabloně, hrušně, broskvoně a mezi oblíbené plody patřily švestky a třešeň.
Na co se maluji obrazy : Maluji obrazy v jemném napojení na druhého člověka, na místo nebo na vyšší energie. Vlastně je to jedno a to samé. Maluji to, co cítím a nedávám záměr jasného výjevu, ten vzniká malbou sám a vypráví tak svůj jedinečný příběh.