Hodí se ke stromkům, trvalkám i zelenině. Zvolit si můžete jemně drcenou kůru, která se hodí spíš pro drobné rostliny. Naopak kůru větších frakcí využijete pro dřeviny. Roli hraje také barva.Pro udržení vlhkosti lze kromě mulčovací kůry použít i posekanou trávu, slámu, listí nebo štěpku, např. drcené větve.Mulčovací kůra je přírodní organický materiál, který podléhá rozkladu. Proto je nutné ji alespoň jednou za rok doplnit a kompletně vyměnit nejpozději jednou za 4 roky v závislosti na druhu kůry.
Jak udělat záhon s mulčovací Kurou : Pokud textilii použijete, stačí menší vrstva kůry, cca 10 cm. Navrstvěte 10-15 cm kůry na záhon s položenou mulčovací textilií. První vrstvu aplikujte silnější, protože kůra po určité době seschne a zároveň také slehne a tlí. U stromků vrstvěte 15 cm, aby se kolem nich lépe udrželo vlhké prostředí.
Kolik je potřeba mulčovací kůry
Je ideální pro půdokryvné pokrytí půdy na záhonech. Použití: Na nakypřený a urovnaný povrch půdy (zbavený vytrvalých plevelů) se nasype 3 – 10 cm vysoká vrstva kůrového mulče. Obecně se doporučuje každým rokem přisypat cca 1 – 2 cm nového mulče, nebo jej obnovit cca po 3 letech tzn.
Na co je mulčovací kůra : mulčovací kůra omezuje výpar vody z půdy a tím snižuje potřebu zálivky. oproti některým jiným technologiím umožňuje uvolňování plynů z půdy. omezuje do určité míry namrzání kořenů při holomrazech. po rozložení nezanechává esteticky nežádoucí nebo nebezpečný odpad, obohatí půdu o humus.
Mulčovací kůra se vyrábí drcením sloupané kůry stromů při zpracování dřeva. Nejčastěji pochází z borovic, smrků, modřínů a nabízena je buď jako jednodruhová, nebo ve směsi. Vybírat můžeme z několika hrubostí, jemnou využijeme pro drobnější rostliny, hrubou pro obsyp dřevin.
Mezi organické mulče se řadí například kůra, štěpka, jemně posečená tráva, sláma apod. Anorganické mulče jsou kamenné – například drť, štěrk nebo oblázky. Zásadní rozdíl mezi organickým a anorganickým mulčem je zejména v tom, že organický mulč půdu zahřívá, zatímco anorganický mulč půdu spíše ochlazuje.
Co se dává pod mulčovací kůru
Textilie pod mulčovací kůru. Jako podklad pod mulčovací kůru (nebo i jiný mulč) se používají tkané a netkané textilie. Tkaná textilie může být z přírodních materiálů, jako je juta, nebo z umělých materiálů.Mulčovací kůra okyseluje půdu, dáváme ji proto jen k rostlinám, které ji vyžadují, jako jsou rododendrony, azalky či vřesy. Není vhodná pro rostliny s mělce rostoucími kořeny, kdy horní vrstva půdy může trpět nedostatkem dusíku, což má za následek žloutnutí či skvrnitost listů.Vrstva kompostu se dává každý podzim, případně jaro nebo před osazením a osetím záhonu během roku, a to jen nahoru na povrch záhonu. Organické zbytky je lepší dávat už jen do kompostu – a ten pak přidávat na záhon (na záhonech nebudete mít problém se slimáky a hlodavci).
Mulčování je nejlepší provádět na jaře a v létě. Jakmile posekáte trávu, nechte posekané zbytky na trávníku. Ať si říká kdo chce co chce, plsť a mulčovací odřezky na trávníku nejsou jedno a totéž – a ne, odřezky nezpůsobují plsť.
Čím mulčovat : Čím mulčovat Existují dva základní druhy mulčovacího materiálu – organický a anorganický. Organickým (neboli přírodním) mulčem může být listí, sláma, posekaná tráva, kompost, dřevěné štěpky, kůra či piliny.
Co použít místo netkané textilie :
- Tkaná textilie na záhonu s výsadbou.
- Tkaná textilie v mírném svahu u rekreačního objektu.
- Štěpka patří mezi populární mulčovací materiály.
- Kačírek na záhonech působí elegantně, ale ve větších vrstách poměrně zatěžuje půdu.
- Ekotextilie na záhonech okolo silnice.
Kam Nedavat mulčovací kůru
Hodí se i do svahů, aby se kůra nesesypávala, je lepší pod ně nedávat žadnou textílii. Rohože se časem úplně rozpadnou, jako mulčovací kůra a vytvoří "hlínu", takže se musí rostliny sadit hustěji, aby nevznikaly časem prázdná místa, kde by klíčil plevel.
Jako podklad pod mulčovací kůru (nebo i jiný mulč) se používají tkané a netkané textilie. Tkaná textilie může být z přírodních materiálů, jako je juta, nebo z umělých materiálů. Vyrábí se proplétáním jednotlivých vláken.Organická hnojiva: pro dodání živin do půdy našich zahrádek se dá použít kravský nebo koňský hnůj (kravský se pomaleji rozkládá, koňský je výhřevnější a hodí se i do pařenišť nebo skleníků), najemno nařezané rostlinné zbytky, tráva a jemné zdravé listí, dřevěné štěpky ze slabších větviček nebo dřevěný popel.
Co vysévat v březnu na záhon : V březnu sem můžeme zasévat většinu zeleniny: celer, fenykl, brokolici, ředkvičky, kedlubny, okurky, saláty, mrkev, hrách, kopr, špenát i bylinky. Ke konci měsíce se do skleníku chystá k výsadku i česnek a cibule.