Pokud nejste fanda mrazáků, budete spíš nať sušit. Zase je potřeba dobře umýt a pro sušení vybrat jen pěkné natě, které nejsou zažloutlé. Já osobně suším dvěma způsoby, jeden je přímo ve svazku, kdy umyté natě znovu svážu a pověsím ve špajzu a pak vždy jen opatrně odeberu potřebné množství.Využití mrkve je velice pestré – výborná je nastrouhaná do salátů nebo pomazánek, pokrájená tvoří základ mnohých polévek nebo populární svíčkové omáčky. Je vítanou ingrediencí zdravých zeleninových šťáv, drť můžete využít do lněných krekrů nebo karbanátků.Mrkev je vynikající syrová v pomazánkách a salátech i vařená v polévce, dušená či pečená jako příloha a uplatní se i v moučnících. Její sladká a současně kořeněná chuť ji totiž přímo předurčuje k použití ve slané i sladké kuchyni.
Co léčí mrkev : Mrkev je doslova nabitá antioxidanty. Najdeme v ní hojně zastoupeny vitamín C, vitamín E a selen. Tato kořenová zelenina nám pomáhá nejen k dobrému zraku, je také vynikajícím pomocníkem při nemocech jater, zánětech kloubů, revma, nemocech střev, průjmu, astmatu a dokonce i proti obávané rakovině.
Jak vyuzit nať z mrkve
Jemně nasekaná nať se hodí podobně jako pažitka nebo petrželka na ozdobu studené kuchyně a na chlebíčky. A také na grilované pokrmy a do pomazánek. Na dochucení vařených brambor a kaše. Silná je do polévek podobně jako libeček.
Na co pouzit nať z mrkve : Jemně nasekaná nať se hodí podobně jako pažitka nebo petrželka na ozdobu studené kuchyně a na chlebíčky. A také na grilované pokrmy a do pomazánek. Na dochucení vařených brambor a kaše. Silná je do polévek podobně jako libeček.
Mrkev se často konzumuje syrová jen tak nebo v salátu. Beta-karoten, který obsahuje, lze však lépe využít ve vařené nebo blanšírované formě. I ve strouhané nebo pasírované mrkvi je beta-karoten snadno dostupný díky „roztržení“ buněčných stěn.
Mrkve omyjeme, očistíme, nakrájíme na kolečka nebo na nudličky. Podlijeme trochou vody, přisolíme, přidáme kousek másla a mírném ohni dusíme doměkka. Měkkou mrkev zaprášíme moukou, zasmahneme, přisladíme, podlijeme a prohřejeme.
Co sázet po mrkví
Lze ji velmi dobře pěstovat na záhonu po brukvovitých. Mrkve výborně prospívají v blízkosti salátů, rajčat, ředkviček, rozmarýnu a šalvěje, ale také kmínu, koriandru, heřmánku a aksamitníku.Tato chutná zelenina je zásobárnou antioxidantu betakarotenu, který mimo jiné chrání pokožku před škodlivým UV zářením. Nadměrná a dlouhodobá konzumace mrkve však může vést k předávkování, které se projeví žlutooranžovým zbarvením pokožky.Konzumace mrkve zlepšuje zrak = MÝTUS
S dioptrickými vadami oka ovšem konzumace této zeleniny nijak nesouvisí. Ano, je pravda, že je mrkev bohatá na betakaroten, z něhož v lidském těle vzniká vitamín A, jenž vyživuje oční sítnici, podobné množství vitamínu A ale obsahují také meruňky nebo ořechy.
- Mrkev a jablka oloupeme a nakrájíme na menší kusy.
- Máme-li doma odšťavňovač, vložíme kousky do odšťavňovače a odšťavníme.
- Do hotové mrkvové šťávy dáme pár kapek olivového oleje, promícháme a ihned podáváme. Mrkvovou šťávu můžeme ozdobit také lístkem meduňky či plátkem citronu.
Jak uchovat mrkvovou nať : Natrhané lístky nekrájíme, ale volně je vsypeme do sáčku na zmrazování ovoce či zeleniny a necháme jim tam více prostoru. Nesesypeme je na jednu hromádku, ale snažíme se je mírně zmáčknout na „placato“ a vymáčknout ze sáčku vzduch. Sáček zabezpečíme kolíčkem na prádlo, aby šel pak snadno a rychle rozdělat.
Co s listy od mrkve : Pěknou nať z mrkve, petržele a celeru vždy v pohodě zpracujte. U té mrkvové jen pohlídejte jestli není hořká. A u celerové zase nepoužívejte nať, která je zažloutlá nebo jsou na ní hnědé flíčky. Takovou nať opravdu raději vyhoďte, špatně skladovaný celer totiž tvoří dráždivé látky (a mohou způsobit alergickou reakci).
Kolik mrkve denně sníst
Kolik mrkve bychom měli jíst Doporučuje se konzumovat 1-2 středně velké mrkve denně.
Jemně nasekaná nať se hodí podobně jako pažitka nebo petrželka na ozdobu studené kuchyně a na chlebíčky. A také na grilované pokrmy a do pomazánek. Na dochucení vařených brambor a kaše. Silná je do polévek podobně jako libeček.Mrkev je velice snášenlivá zelenina. Dobře roste prakticky po jakékoli předchozí plodině. A na jednom záhonu dobře prospívá vedle cibule, česneku, pórku, kopru, salátu, hrášku, rajčat, papriky a ředkviček.
Co pěstovat po mrkví : V případě mrkve je doporučována blízkost košťálové zeleniny, luštěnin, rajčat, pažitky, rozmarýnu či šalvěje. Naopak jí neprospějete při pěstování v blízkosti kopru, celeru či brambor. Z cibule pak budou mít prospěch rajčata, papriky, jahody, cukety, dýně i okurky.