Kapalný či tuhý oxid uhličitý má své využití v potravinářském průmyslu, kde se používá jako chladivo a také při výrobě šumivých nápojů a sodové vody. Někdy bývá přidávaný i do piva nebo šumivých vín. Kapalný oxid uhličitý se dále využívá jako rozpouštědlo.Běžné koncentrace oxidu uhličitého jsou neškodné, krátkodobá expozice větším dávkám může způsobit bolest hlavy, závratě, dýchací potíže, třes, zmatenost a zvonění v uších. Vyšší expozice pak může způsobit křeče, kóma a smrt.Co jsou hlavní zdroje lidských emisí Na přibližně 70 % světových emisí skleníkových plynů se podílí oxid uhličitý. Jeho hlavním zdrojem je spalování fosilních paliv, především v energetice, průmyslu a dopravě.
Kde se nachází oxid uhličitý : Oxid uhličitý (CO2), dříve nazýván kysličník uhličitý, vzniká zejména během dýchání, ale i dalších biochemických procesů. Produkují jej fotosyntetizující rostliny i mikroorganismy, vzniká také při spalování. Je tedy přirozenou součástí ovzduší. Oxid uhličitý je těžší než vzduch, a proto se drží zejména při zemi.
Na CO se používá oxid uhličitý
Kapalný nebo tuhý oxid uhličitý je využíván v potravinářském průmyslu jako chladivo zejména při přepravě mražených výrobků. Dále je využíván pro výrobu šumivých nápojů a sodové vody. Oxid uhličitý je některými výrobci přidáván do piva a šumivých vín, přestože je zde obsažen díky přirozeným fermentačním pochodům.
CO se vyrábí z uhličitanu vápenatého : Používá se jako regulátor kyselosti nebo jako neutralizátor ve víně, zmrzlinách, sirupech, cukroví či prášcích do pečiva. Slouží jako protihrudkující látka v solích, jako plnidlo žvýkaček, jako leštidlo v zubních pastách, jako nosič v různých bělidlech nebo jako stabilizátor kandovaného ovoce.
Zdrojem oxidu uhelnatého je ve vnitřním prostředí každé zařízení spalující uhlí, dřevo, zemní plyn nebo benzin a další paliva; je obsažen také v cigaretovém kouři … Při otravě oxidu uhelnatému bývají vždy nejprve pociťovány bolesti hlavy.
Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO2 ekvivalentu) v EU za rok 2021 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí Evropské unie je 3 541,45 mil. tun (údaj z roku 2021). V přepočtu na obyvatele to je 7,92 tun CO2eq/obyvatele.
Co vše na emise
K provedení měření emisí, pravidelné technické prohlídky či evidenční kontroly je třeba vždy předložit originál technického průkazu (velký TP) a osvědčení o registraci vozidla (malý TP). S vozidlem nemusí přijet majitel, stačí někdo, kdo bude mít výše uvedené doklady.Průmyslově se vyrábí tepelným rozkladem (žíháním) vápence (uhličitanu vápenatého): CaCO3 –> CaO + CO2. Po chemické stránce je oxid uhličitý velice stálý a ani při velmi vysokých teplotách nad 2 000 °C se znatelně nerozkládá.Energetika má na svědomí asi 77 % emisí skleníkových plynů a z nich třetinu vytváří doprava. Zemědělství a průmyslová výroba obsazují s přibližně 10 % emisí druhé a třetí místo a zpracovávání odpadu je zodpovědné za vypouštění 3,32 % emisí skleníkových plynů.
CO2 totiž podporuje rostlinný růst i dozrávání. Během dne potřebují rostliny dostatek oxidu uhličitého a v noci potřebují kyslík. Oxidu uhličitého najdeme v atmosféře dostatek na to, aby stačil k růstu rostlin, pěstovaných v outdoor podmínkách.
Na co se používá uhličitan vápenatý : Používá se jako regulátor kyselosti nebo jako neutralizátor ve víně, zmrzlinách, sirupech, cukroví či prášcích do pečiva. Slouží jako protihrudkující látka v solích, jako plnidlo žvýkaček, jako leštidlo v zubních pastách, jako nosič v různých bělidlech nebo jako stabilizátor kandovaného ovoce.
Co se dělá z vápence : vápenec (užití) vápenec je intenzívně těžen, neboť má mnohostranné užití: slouží jako štěrk, stavební kámen, pěkně zbarvené odrůdy jsou hledaným dekoračním kamenem; největší množství se však spotřebuje při výrobě cementu a vápna.
CO produkuje oxid uhelnatý
Jedovatý oxid uhelnatý je produktem nedokonalého spalování – vzniká při hoření jakéhokoliv paliva . Příčinou výskytu zvýšených koncentrací v interiérech je nedostatečné odvětrání místností, kde jsou kamna, sporáky, karmy (koupelny) a další spalovací zařízení umístěna.
Oxid uhelnatý vzniká často nedokonalým spalováním v domácích spotřebičích jako jsou plynová topidla (např. tzv. karmy), plynové bojlery a sporáky, krby či kotle. Ke vzniku oxidu uhelnatého, dochází například při zanesení komínu, kdy se spaliny hromadí u spotřebiče.Roční objem emisí České republiky je 119,41 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2021). V přepočtu na obyvatele to je 11,38 t CO2eq/obyvatele.
Kolik CO2 vyprodukuje jeden člověk : Zatímco koncentrace CO2 ve vdechovaném vzduchu je 0,04 %, ve vydechovaném je to stokrát více, tedy asi 4–5 %. Hrubými výpočty tak můžeme odhadnout, že člověk dýcháním vyprodukuje okolo 900 g oxidu uhličitého za den, tedy asi 300 kg za rok.