Hoření vzniká a probíhá za určitých podmínek. Pro jeho průběh je zapotřebí přítomnost hořlaviny, oxidačního prostředku a zdroje iniciace. Hořlavina a oxidační prostředek spolu tvoří hořlavý soubor.Hoření je fyzikálně chemická reakce, při které hořlavá látka reaguje vysokou rychlostí s oxidačním prostředkem za vzniku tepla a světla. Je to reakce exotermická. Při této reakci vzniká teplo, světlo (plamen) a produkty hoření (kouř).Při nedokonalém hoření vznikají zplodiny schopné dalšího hoření. Při požáru musíte vždy počítat s tím, že se jedná o nedokonalé hoření, ale pokaždé s jinou kvalitou hoření podle druhu hořlavé látky a přístupu oxidačního prostředku (vzduchu).
Jaké jsou hořlavé látky : metanol, etanol, benzen, toluen, etyleter, sirouhlík), směsi (např. benzín, petrolej, plynový olej, ropa , dehtové oleje), – plynné – čisté chemické látky (např. vodík, kysličník uhelnatý, metan, etan, propan, butan, eten, etin), směsi (např.
Který plyn podporuje hoření
Zemská atmosféra se převážně skládá z dusíku, kyslíku a oxidu uhličitého. Tyto plyny mají rozdílné vlastnosti. Kyslík je plyn, který podporuje hoření, zatímco dusík a oxid uhličitý hoření nepodporují.
Co dělat když začne hořet : Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Kutálejte se ze strany na stranu, dokud plameny neuhasnou – tím se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí být materiál z umělých tkanin), použijte ji k uhašení hořícího oděvu.
Kyslík, který tvoří 21 % zemské atmosféry, je nezbytný k životu a umožňuje hoření. Je to nejhojnější ze všech prvků na zemi, tvoří 85 % pozemských oceánů a jako složka většiny hornin a minerálů 46 % pevné zemské kůry.
Optimální teplota pro rozklad dřeva začíná od 280 °C. Při nižší teplotě hoření vznikají látky, které jsou zdraví velmi škodlivé a poškozují korozí vnitřek kamen nebo kotle. Při teplotě nad 700 °C se ze dřeva uvolňuje a hoří dřevoplyn (směs kysličníku uhelnatého a vodíku s vysokou výhřevností).
Proč hoří oheň
Teplo a světlo je vytvářeno plameny, které se pohybují nad palivem. Předpokladem vzniku ohně je palivo, oxidant (například kyslík ze vzduchu) a zahřátí paliva na bod vznícení. Oheň se zažehne, pokud je hořlavá látka vystavena teplu nebo jinému zdroji energie. Tím pádem je tlak ohně větší dole než nahoře.trojúhelník hoření: Hořlavina a oxidační prostředek tvoří dohromady tzv. hořlavý soubor.Látka je považována za hořlavou, má-li bod vzplanutí vyšší než 37,8 °C, ale méně než 93,3 °C.
Pro průběh hoření dřeva je nejdůležitějším faktorem vlhkost dřevní hmoty. Poté rozhoduje zápalná teplota ohně, která polínko rozhoří do krásného žlutého plamene. Asi 80 % tvoří prchavá hořlavina – plyn. Poté vyhořívá zbylých 20 % pevných částic – žhavé uhlíky.
CO je to hořlaviny : Hořlavina je látka, která za podmínek požáru hoří a uvolňuje při tom energii, nejčastěji světlo a teplo. Během procesů hoření mění svůj chemický charakter a při tom může docházet (v závislosti na povaze hořlaviny a podmínkách hoření) k vývoji široké palety látek a to včetně látek toxických.
Čím se hasí oheň : Co je to oheň Jak jej uhasit Budeme hasit různé materiály: elektron, ropné látky, pevné látky, ale i olej. Na hašení vyzkoušíme různé druhy hasicích přístrojů, pěnový, práškový, vodní.
Co dělat když cítím kouř
Jste-li v situaci, kdy se k vám do bytu nebo pokoje dostává kouř a jeho příčinu ani rozsah požáru můžete pouze odhadovat, okamžitě volejte na tísňovou linku 150 a postupujte podle následujících rad. První věc, která vám v zakouřené místnosti pomůže, je provizorní ochrana dýchacích cest.
A1: Nehořlavé A2: Nehořlavé B1: Těžce zápalné (tvorba kouře, plamenně hořící kapky/částice) B2: Normálně zápalné (tvorba kouře, plamenně hořící kapky/částice)Dřevo se vznítí při teplotě 375 – 400 °C, teplota žhnutí se pohybuje kolem 295 – 305°C. Dřevěné pelety naopak hoří pomocí ventilátoru kotle spíše "kovářsky" ostřejším plamenem a teplota spalovací komory dosahuje i 900 C.
Jaké dřevo dobře hoří : Měkké dřevo (smrk, borovice, modřín, lípa, olše tzn. většinou jehličnaté, ale i např. topol, bříza, vrba), má menší hustotu, (je lehčí) rychle vzplane a hoří rychleji. Proto je vhodné pro rychlé vyhřátí místnosti, nebo i na snadnější zapalování (vyrábí se z něj třísky).