Co předcházelo baroku?
Dekorativní umění dosáhlo svého vrcholu koncem 18. století. Jeho nejlepší období zasahovalo ještě do období rokoka a klasicismu.Barokní literatura navazuje na antické a humanistické písemnictví, což ve spojení s důrazem na náboženství často vede k fantastickým analogiím a mísení motivů nebo postav klasického starověku či pohanství a motivů křesťanských.Baroko či barok (z portugal. pérola barroca – perla) je umělecký směr, který vládl v Evropě mezi roky 1600 a 1750. Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě.

Jaké jsou znaky baroka : Typickými znaky baroka je okázalost, velkolepost, bohatství forem, dramatičnost, pohyb a energie. Důraz se dává na kontrasty, hru světel a stínů. V baroku rozlišujeme radikální baroko a klasicizující baroko. Můžeme pozorovat témata jako například zázračná zjevení, blaženost či mučednické smrti svatých.

Co bylo před gotikou

Před gotikou lidé stavěli v románském slohu. Gotika z románského slohu vlastně vznikla. Po gotice pak následoval sloh renesanční. Renesance už však byla docela jiná.

Jak jdou za sebou epochy : Obsah

  • 1.1 Pravěk.
  • 1.2 Starověk.
  • 1.3 Středověk.
  • 1.4 Novověk.
  • 1.5 Moderní doba.

Typickým materiálem barokních staveb jsou omítané cihly, doplňované kamenem. K baroknímu tvarosloví patří sloupy, valené klenby a kopule. V barokní době vzniklo množství staveb jak církevních (kostely, kláštery), tak také světských (zámky, paláce, městská sídla pro šlechtu („hotely“), letohrádky, školy a radnice).

Vedle domácí tvorby je důležitá i literatura exulantská, která vzniká mimo naše území. Byla převážně protestantská na rozdíl od katolicky orientované literatury domácí. Nejvýznamnějším představitelem tohoto proudu byl Jan Ámos Komenský, jehož přelomová tvorba spadá především do období renesance.

Co bylo před renesancí

Renesance navazuje na středověk a završuje ho, současně se však vůči vrcholně středověkým fenoménům, zejména vůči scholastice a gotickému slohu, vymezuje. Ekonomický rozvoj západní a jižní Evropy umožnil v tomto období rozkvět umění, především malířství, sochařství a architektury.Baroko je symbolem protireformace (katolické reformace). Zakladateli baroka jsou Annibale Carracci a Caravaggio, vynálezce šerosvitu.Jeho charakteristické rysy – bohaté plastické tvary, dramatický pohyb, mohutný dojem a iluzivní výzdoba – se projevovaly především na monumentálních stavbách, které mají působit na diváka a prezentovat bohatství i moc stavebníka. Typickým materiálem barokních staveb jsou omítané cihly, doplňované kamenem.

Renesance navazuje na středověk a završuje ho, současně se však vůči vrcholně středověkým fenoménům, zejména vůči scholastice a gotickému slohu, vymezuje. Ekonomický rozvoj západní a jižní Evropy umožnil v tomto období rozkvět umění, především malířství, sochařství a architektury.

Jak jdou za sebou slohy : Umělecký sloh

  • románský sloh.
  • gotika.
  • renesance.
  • baroko.
  • rokoko.
  • klasicismus.

Jak jdou za sebou styly : Umělecký sloh

  • románský sloh.
  • gotika.
  • renesance.
  • baroko.
  • rokoko.
  • klasicismus.

Jak jdou po sobě epochy

Historie lidstva se obvykle dělí na pět období: pravěk, starověk, středověk, novověk a období dějin nejnovějších, tzv. soudobých, sahajících až do současnosti. Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nepocházejí žádné písemné prameny, jde o období do vzniku písma.

patřila římskokatolická církev, aristokracie a panovník. Vznikají zde nejen sakrální stavby, jako chrámy, kláštery, ale také nákladná šlechtická sídla, paláce, zámky, ale mění se také architektonická podoba venkova – kostelíky, kapličky, mariánské či morové sloupy a další sochy.bohatě zdoben vyšíváním a stuhami, rukávy byly přehnuté, takže vynikala zdobená košile. Otevřené přední díly kabátce odkrývaly vestu prodlouženou až ke kolenům. Košile měla široké krajkové manžety a límec s nákrčníkem. Kalhoty sahaly ke kolenům, nosily se k nim hedvábné punčochy, nejčastěji bílé.

Co bylo před secesí : Sezession, z latinského secessio odštěpení) pochází od uměleckých spolků, které se v Berlíně (1891), v Mnichově (1892) a zejména ve Vídni (Wiener Sezession, 1896) oddělily od konservativních akademií.