Co patří do sulfidu?
Sulfidy jsou dvouprvkové sloučeniny s kovem nebo polokovem. Síra v sulfidech má oxidační číslo -II. Mezi sulfidy patří významné rudy pro výrobu olova, zinku nebo železa – galenit, sfalerit a pyrit.Z hlediska nerostných surovin nás zajímají sirníky neboli sulfidy, mezi něž patří pyrit (FeS2), galenit (PbS) sfalerit (ZnS) a další. Nepopleťte si sirníky se sírany čili sulfáty.Sulfidy jsou sloučeniny síry s méně elektronegativními prvky. Oxidační číslo atomu síry v sulfidech je −II. Název sulfidu sestává z podstatného jména sulfid a přídavného jména (obsahuje název prvku, se kterým je síra sloučena, s koncovkou dle jeho oxidačního čísla).

Jak se dělají sulfidy : Sulfidy jsou binární (dvouprvkové) sloučeniny síry s nějakým prvkem. Dříve se nazývaly sirníky. Vznikají odtržením 2 atomů vodíku z kyseliny sirovodíkové, sulfanu, H2S.

Co to je sulfid

Sulfidy (starším názvem též sirníky) jsou sloučeniny síry s oxidačním číslem S−II. Většinou jde o kovalentní sloučeniny (včetně organických sloučenin), ve kterých je síra dvojvazná. Sulfidový anion se vyskytuje v silně zásaditých sloučeninách jako sulfid lithný (Li2S), sulfid sodný (Na2S) nebo sulfid draselný (K2S).

Co se vyrabi že Sulfidů : Sfalerit ZnS (sulfid zinečnatý)

  • Sfalerit ZnS (sulfid zinečnatý)
  • • surovina k výrobě zinku.
  • Pyrit FeS2 (disulfid železnatý)
  • • říká se mu kočičí zlato nebo zlato hlupáků
  • • surovina k výrobě železa.
  • Cinabarit (rumělka) HgS (sulfid rtuťnatý)
  • • surovina k výrobě rtuti.
  • Sulfan (sirovodík) H2S.

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ HORNIN

Podle původu a způsobu vzniku se rozlišují tři základní kategorie hornin: horniny magmatické (vyvřelé) horniny sedimentární (usazené) horniny metamorfované (přeměněné)

Sfalerit ZnS (sulfid zinečnatý)

  • Sfalerit ZnS (sulfid zinečnatý)
  • • surovina k výrobě zinku.
  • Pyrit FeS2 (disulfid železnatý)
  • • říká se mu kočičí zlato nebo zlato hlupáků
  • • surovina k výrobě železa.
  • Cinabarit (rumělka) HgS (sulfid rtuťnatý)
  • • surovina k výrobě rtuti.
  • Sulfan (sirovodík) H2S.

Jak vyrobit H2S

Sulfan se připravuje reakcí sulfidu železnatého s kyselinou chlorovodíkovou, lze jej také připravit přímým sloučením vodíku a síry: FeS + 2 HCl → H2S + FeCl.Síra (chemická značka S, latinsky sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě. Patří do skupiny chalkogenů. jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).Horniny dělíme na tři skupiny: vyvřelé (magmatické) – horniny z magmatu a lávy; ● usazené (sedimentární) – horniny z kalu, prachu a organismů; ● přeměněné (metamorfované) – horniny vzniklé přeměnou obou předchozích.

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ HORNIN

Podle původu a způsobu vzniku se rozlišují tři základní kategorie hornin: horniny magmatické (vyvřelé) horniny sedimentární (usazené) horniny metamorfované (přeměněné)

Jak smrdí síra : Většina z nás si pod slovem síra představí nepříjemný zápach připomínající zkažená vejce či chemickou laboratoř. Síra je ale především minerál, který je důležitý pro lidský organismus a naše zdraví.

Co je to h2s : Sulfan čili sirovodík (H2S) je bezbarvý plyn. Může se tvořit rozkladem organického materiálu (např. při výrobě bioplynu, z něhož se často musí odstraňovat) a síranů při nedostatku kyslíku. jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Jak vypadá síra

Vlastnosti síry

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, velmi křehká, hustota 2–2,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá, lom lasturnatý, nerovný. Taje při 114 °C. Optické vlastnosti: Barva: sírově žlutá, medově žlutá, žlutohnědá až žlutozelená, nálety bývají bělavé.

Zřejmě nejznámější hlubinnou horninou je žula. Je tomu tak proto, že patří mezi nejrozšířenější horninový typ a často se využívá jako stavební, obkladový ale i sochařský kámen.Nejhrubší dělení hornin vychází z procesů jejich vzniku, tak jak byly popsány v horninovém cyklu. Podle způsobu a podmínek vzniku můžeme rozdělit horniny na magmatické (vyvřelé), sedimentární (usazené) a metamorfované (přeměněné).

Co způsobuje Smradlave prdy : Mezi nadýmavé potraviny patří luštěniny, košťálová zelenina, cibule, česnek, silně kořeněná jídla, sycené vody, kynuté pečivo, obzvláště to čerstvě upečené a alkohol, především víno. Tyto potraviny jsou bohaté na síru, která ovlivňuje střevní bakterie a vzniká sirovodík páchnoucí po shnilých vejcích.