Největším zástupcem je naopak kolibřík velký (průměrně 21,5 cm dlouhý a až 20 gramů těžký). Většinou se jedná o nápadně zbarvené, štíhlé ptáky s malými končetinami. Kolibříci mají výborný zrak a dokážou rozeznat mnohem širší paletu barev než člověk.Kolibříci ve volné přírodě žijí výhradně v Americe, od jižní Aljašky až k pohoří Tiera del Fuego v jižní Americe, samozřejmě včetně karibské oblasti. Většina druhů žije v tropické a subtropické centrální a jižní Americe. Některé druhy žijí až ve výšce 5200m těsně pod sněžnou čarou.Kolibřík je zdatný letec, dokáže mávnout křídly až 90krát za vteřinu. Rychlostí 50 kilometrů za hodinu umí letět kupředu jako střela. Kromě toho se dokáže vznášet na místě. Jako jediný zástupce ptačí říše také může létat pozpátku.
Co symbolizuje kolibřík : KOLIBŘÍK – POSEL RADOSTI
štěstí, harmonie a optimismu. Říká se, že přináší lásku a léčení. výjimečný. Má schopnost létat ve všech směrech, dokonce i pozpátku, dokáže se zdánlivě nehybně zastavit na místě a jeho křídla opisují číslo 8 – symbol nekonečna.
Co opyluje kolibřík
S oblibou naletují na medující rostliny. Zvlášť je lákají hadince, floxy, komule, tabák, tulipány, prvosenky, violky, šeříky, sporýše a čistce.
Jak spí kolibřík : Živí se zejména nektarem rostlin, k čemuž jim napomáhá jejich mega zobák. Spí ve vytvořeném hnízdě.
Ještěrka je považována za symbol ochrany, proti i v dobách minulých střežila svatyni. K jejím charakteristickým rysům patří ostražitost a moudrost, což jsou vlastnosti, díky kterým byla právě ještěrka zvolena rádcem šamanů. Všeobecně je známo, že ještěrka je symbolem plodnosti.
Čmeláci se živí nektarem a pylem. Jsou důležitými zemědělskými opylovači, proto je jejich úbytek v Evropě, Severní Americe a Asii důvodem k obavám.
Kdo všechno opyluje květy
Kdo všechno rostliny opyluje Kromě velkého množství různých druhů včel jsou to v rámci celé planety také netopýři, motýli, můry, mouchy, ptáci, brouci, vosy, mravenci a jiný hmyz.Doporučená délka spánku dle věku:
| Kategorie | Věk | Doporučená délka spánku |
|---|---|---|
| děti ve školním věku | 6-13 let | 9-11 hodin |
| teenageři | 14-17 let | 8-10 hodin |
| mladší dospělí | 18-25 let | 7-9 hodin |
| dospělí | 26-64 let | 7-9 hodin |
| Třída | Plazi (Reptilia) |
|---|---|
| Řád | Šupinatí (Squamata) |
| Rozšíření | Asie, Evropa (většina Evropy, na východ do Střední Asie) |
| Biotop | travnaté území, listnatý a smíšený les (různé typy otevřené krajiny, křoviny a okraje lesů od nížin po střední polohy) |
| Potrava | bezobratlí (hmyz, pavouci a další bezobratlí) |
Čmeláčí bodnutí obvykle způsobuje nealergickou, místní reakci: otok, svědění a zarudnutí v místě vpichu přetrvávající pouze pár hodin. Tato reakce se může objevit ihned po bodnutí, ale většinou projeví až za několik hodin. Otok nebo svědění může přetrvávat několik hodin, nebo dokonce dní.
Co žere čmeláky : Pestřenka. Vypadá jako malá vosička. Klade vajíčka do hnízda, ze kterých se pak stávají larvy, které požírají larvy čmeláků a mrtvé čmeláky.
Jak může dojít k opylení : K opylení může dojít uvnitř květu vlastním pylem (autogamie, samosprašnost) nebo pylem z květu jiného jedince (allogamie, cizosprašnost). *Autogamie: opylení pylem téhož květu = idiogamie. U některých idiogamických rostlin se květ vůbec neotvírá a k opylení dochází uvnitř poupěte = kleistogamie.
Jak funguje opylování
Opylení je děj, při kterém se samčí rostlinné buňky (pyl) přenášejí na samičí orgány květu (blizna). Opylení je nutný předpoklad k tomu, aby mohlo dojít k oplození a později vzniknout semeno. U krytosemenných rostlin je pyl přenášen na bliznu a nikoliv přímo na vajíčko jako u nahosemenných rostlin.
Výzkumy ukazují, že zdravý člověk spí denně v průměru 6 – 8 hodin. Další skupinu tvoří ti, kterým stačí 5 – 6 hodin spánku. Kolem 2 % populace uspokojí méně než 5 hodin a stejné procento potřebuje více než 9 hodin spánku.Člověk, který skutečně spí jen tři hodiny denně, je raritou. Pokud ale ve zbytku času není ospalý, tak si neškodí, míní odborník na spánek prof. Karel Šonka, šéf spánkové laboratoře 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice.
Co dělá ještěrka v zimě : V říjnu zalézají do děr, pod kořeny stromů, do puklin nebo malých jeskyněk ve skalách. Před mrazem se musí schovat stejně jako žáby, hadi nebo ježci. Ještěrky přezimují jednotlivě nebo v párech. V dubnu je vytáhne z úkrytů sluníčko a jejich tělo se vystavuje ztuhlé na slunce, aby se prohřálo.