hranice slov v písmu, psaní mezer, spojovníků, spojky -li, dělení slov na konci řádku. členicí (interpunkční) znaménka (tečka, čárka, závorka, pomlčka, středník, otazník, vykřičník, dvojtečka, uvozovky, tři tečky, odsuvník čili apostrof) pravopis a zvláštnosti jednotlivých slov (dokumentováno pravopisným slovníkem)
- podle Pravidel českého pravopisu.
- u podstatných jmen se pravopis řídí vzory.
- u sloves – v přítomném čase vždy i/í(chodí, vozí…)
- – v minulém čase se píše –i/y podle shody podmětu s přísudkem.
Mýto je tedy staré slovo pro poplatek za užívání cest; také místům, kde se ten poplatek vybíral, se říkalo mýto. Odtud je pojmenování východočeského města Vysoké Mýto, poblíž něhož jsem kdysi bydlel, i pojmenování písnické ulice K Mejtu, kde bydlím dnes.
Co je to PČP : Na současném knižním trhu se objevují příručky s názvem Pravidla českého pravopisu (PČP) od různých tvůrců, nejen od autorského kolektivu Ústavu pro jazyk český (ÚJČ).
Co udelal Jan Hus pro český jazyk
Mistr Jan Hus, jehož upálení si připomínáme 6. července, proslul nejenom jako kazatel, ale rovněž jako jazykovědec. Z českého pravopisu odstranil spřežky a navrhl diakritická znaménka.
Co je to bratrský pravopis : Po vynálezu knihtisku (přelom let 1447/1448) se v tištěných dílech ustálil tzv. bratrský pravopis (podle listů vydávaných Jednotou bratrskou), který byl převážně diakritický se zachováním několika spřežek. Původní tečka nad měkkými konsonanty se změnila v háček, kterého se užívalo nad č, ď, ň, ř, ť, ž.
Diakritický pravopis
století se ve spise De orthographia Bohemica (1406), jehož autorství se připisuje Janu Husovi, objevuje návrh na změnu pravopisu – tzv. diakritický pravopis. Pro záznam měkkých souhlásek jsou spřežky nahrazeny tečkou nad písmenem (punctus rotundus). Délka samohlásek se označuje čárkou (virgula).
Základní pravidlo ale není složité. Vždy píšeme velké písmeno na začátku věty, zatímco u ostatních slov používáme malá písmena. I u dalších slov věty někdy píšeme velká písmena, například pokud jde o jména. To si ale procvičíme až později.
Proč se píše Mýto tvrdé Y
Odpověď: Slovo mýto je označení poplatku vybíraného za používání cest nebo místo, kde se tento poplatek vybírá. Ve staré češtině se tímto slovem označovala i mzda, odměna. Toto slovo vzniklo pravděpodobně ze starohornoněmeckého muta (clo), které bylo přejato z gótského mota, vytvořeného od mitan (měřit).Slovo mýt patří mezi vyjmenovaná slova a píšeme ho s tvrdým Y. Mýt znamená, že něco čistíme vodou, jarem nebo například mýdlem. Pokud něco myjeme, jedná se o vyjmenovane slovo. Před jídlem bychom si měli mýt ruce.
| Podobné: | |
|---|---|
| k | kontaktový |
| s | skontaktovat; viz i zkontaktovat |
| z | zkontaktovat; viz i skontaktovat |
p. = pan, paní, sl. = slečna, s., str. = strana, č., čís.
Jak Jan Hus zjednodušil pravopis : Autor v něm navrhuje zrušení spřežek a zavedení teček a čárek k naznačení měkkosti souhlásek a délky samohlásek. Díky tomu jedno písmeno označovalo jednu hlásku a pravopis se značně zjednodušil.
Co udelal Hus : Mistr Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, reformátor a kazatel; mistr a rektor (1409-1410) pražské univerzity. Je s největší pravděpodobností také autorem reformy pravopisu, která odstranila spřežky a zavedla do české abecedy diakritiku.
Co je to Nabodeníčka
K zachycení měkkých konsonantů a tvrdého l se nad příslušné písmeno klade tečka (tzv. nabodeníčko krátké, punctus rotundus) – ż,s,c,r,d,t,n,l, k označení dlouhých vokálů čárka (tzv. nabodeníčko dlúhé, virgula) – á,é,í,ó,ú,ý. Tento výklad se v menších obměnách traduje téměř ve všech dílech 2.
Gramatika (mluvnice) je organizovaný úhrn pravidel jazykového systému. Gramatika je nauka o stavbě jazyka, o jazykových prostředcích spojujících slova ve věty bez přihlížení k věcnému obsahu. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).Lexikální pravopis se zabývá základními jevy, mezi které patří: pravopis i/y, pravopis u/ú/ů, psaní skupin bě, pě, vě, mě, psaní předložek s/z a předpon s-/se-, z-/ze-, pravopis souhláskových skupin, označování délky, psaní slov přejatých, psaní velkých písmen, zkratek a značek.
Jaké písmeno se píše za dvojtečkou : Následuje‑li po dvojtečce větný celek, je možné ho začít jak malým, tak velkým počátečním písmenem. Následuje‑li celek nevětný, píšeme obvykle písmeno malé.