Mezi projevy života patří charakteristické znaky společné pro všechny organismy. Dynamika, neustálé proměny a výměna látek, energie a informací s prostředím. Reakce na podněty z vnějšího prostředí a přizpůsobení se. Evoluce (vývoj), živé soustavy se neustále dlouhodobě přizpůsobují měnícím se podmínkám.Rozmnožování zaručuje pokračování života. Energii potřebnou pro průběh životních dějů získávají organismy dýcháním. Vylučování slouží k průběžnému odstraňování odpadních látek. Předávání vlastností z rodičovských organismů na potomky se nazývá dědičnost.Pohyb souvisí s výživou, rozmnožováním a ochranou. Všechny organismy během života rostou a vyvíjejí se, změny s nimi související jsou nevratné.
Co potřebují živočichové k životu : ANORGANICKÉ (voda, kyslík, oxid uhličitý, sodík, dusík, vápník, železo, hořčík aj.) FOTOSYNTÉZE; živočichové přijímají živiny v POTRAVĚ (rostliny, maso,..) (růst, pohyb, rozmnožování atd.)
Co je to dráždivost
Dráždivost a pohyb. Představuje schopnost živých organismů přijímat a následně reagovat na podněty z vnějšího prostředí, tedy podněty, které by mohli narušit homeostázu. Díky dráždivosti se dokáží organismy přizpůsobit vnějším podmínkám – adaptabilita organismů.
Kolik základních podmínek pro život rozpoznáváme : Základními nezbytnými podmínkami života pro člověka stejně jako pro jiné živé organizmy žijící na naší planetě Zemi je vzduch, voda, potrava, teplo a světlo pocházející ze Slunce.
Posmrtný život či posmrtná existence je představa, že podstatná část identity jednotlivce přežívá smrt fyzického těla a nějak dále existuje v jiném světě než fyzickém, nebo ve sféře fyzického světa, která není objektům fyzického světa běžně dostupná.
Jsou společné pro všechny živé soustavy, ne pouze pro určitá vývojová stádia.
- přítomnost nukleových kyselin (NK) a bílkovin. hlavní molekulární složky všech živých soustav.
- organizovanost a hierarchické uspořádání
- otevřená soustava.
- schopnost autoregulace.
- metabolismus.
- reprodukce a vývin.
Co je cílem výživy
Výživa je soubor biochemických procesů, kterými organismy přijímají organické a anorganické látky nezbytné pro svůj život z vnějšího prostředí. V širším slova smyslu se jako výživa označuje nauka o některých stránkách látkové výměny, zejména o příjmu živin, jejich účelu, přeměnách a využití.Rozmnožování (reprodukce) je proces tvorby potomstva. Rozlišujeme rozmnožování pohlavní a nepohlavní.Shrnutí: Společné znaky živočichů jsou: přijímají vodu a potravu, vylučují, dýchají, pohybují se a své okolí vnímají smysly, rostou a vyvíjejí se, rozmnožují se.
Živočichy lze orientačně rozdělit na „bezobratlé“ (nepřirozená, pomocná skupina) a obratlovce.
- Mezi bezobratlé patří mj. žahavci, ploštěnci, hlístice, měkkýši, kroužkovci, pavoukovci, stonožkovci či korýši včetně hmyzu.
- Do skupiny obratlovců se řadí paryby, paprskoploutvé ryby, obojživelníci, plazi včetně ptáků a savci.
Jaké jsou základní znaky všech živých organismu : Jsou společné pro všechny živé soustavy, ne pouze pro určitá vývojová stádia.
- přítomnost nukleových kyselin (NK) a bílkovin. hlavní molekulární složky všech živých soustav.
- organizovanost a hierarchické uspořádání
- otevřená soustava.
- schopnost autoregulace.
- metabolismus.
- reprodukce a vývin.
Jak reaguji organismy na podněty : optický podnět vyvolal požadovanou odpověď organismu, musí předně působit na příslušný, funkční orgán s funkční senzorickou i motorickou dráhou a s funkčním mozkovým centrem. Navíc jeho vlnová délka musí být v intervalu, který je definovaný pro viditelné světlo, totiž cca 400–750 nm.
Jaké jsou podmínky pro život
Základními nezbytnými podmínkami života pro člověka stejně jako pro jiné živé organizmy žijící na naší planetě Zemi je vzduch, voda, potrava, teplo a světlo pocházející ze Slunce.
Mezi živé složky přírody patří organizmy: rostliny, živočichové, houby, mikroorganizmy aj. Mezi neživé složky přírody náleží např. vzduch, voda či horniny a minerály (nerosty).Umírající člověk má stále méně tělesné energie. Stahuje se z vnějšího světa, více spí nebo hodně odpočívá. Ztrácí zájem o knihy, noviny a televizi nebo jiné věci a aktivity, které měl rád. Často dokonce nestojí už ani o lidi, které dříve vyhledával a s nimiž mu bylo dobře, a někdy chce zůstat úplně sám.
Co nás čeká po smrti : Po úmrtí blízkého je třeba věnovat pozornost povinnostem spojeným s pobíranou sociální podporou, doklady zemřelého či jeho podnikáním. Rovněž je třeba řešit záležitosti ohledně jeho zaměstnání, financí, přepisu smluv nebo přechodu nájmu.