Hořlavina je látka, která za podmínek požáru hoří a uvolňuje při tom energii, nejčastěji světlo a teplo. Během procesů hoření mění svůj chemický charakter a při tom může docházet (v závislosti na povaze hořlaviny a podmínkách hoření) k vývoji široké palety látek a to včetně látek toxických.Hořlavost textilií je náchylnost textilních materiálů ke vznícení a jejich chování při hoření. Hořlavost je ovlivněna fyzikálními (sráživost, tavitelnost), chemickými (obsah C, O atd.) a geometrickými (tvar, hmotnost) vlastnostmi materiálu.Body vzplanutí hořlavých a vysoce hořlavých látek
| Látka / produkt | Bod vzplanutí | Bod vznícení |
|---|---|---|
| Benzen | -11 °C | 555 °C |
| Nafta | 52 °C až 82 °C | 220 °C |
| Fenol | 79 °C | 605 °C |
| Petrolej | 48 °C | 265 °C |
Co je hořlavý soubor : Hoření vzniká a probíhá za určitých podmínek. Pro jeho průběh je zapotřebí přítomnost hořlaviny, oxidačního prostředku a zdroje iniciace. Hořlavina a oxidační prostředek spolu tvoří hořlavý soubor.
Co to je hoření
Hoření je fyzikálně chemická reakce, při které hořlavá látka reaguje vysokou rychlostí s oxidačním prostředkem za vzniku tepla a světla. Je to reakce exotermická.
Co je hořlavá kapalina : Hořlavá kapalina podle ČSN 65 0201 se rozumí chemická látka anebo její směs v kapalném stavu, splňující podmínky ČSN 65 0201, které jsou za předvídatelných podmínek schopné hořet nebo vytvářet produkty schopné hoření.
Hořlaviny se do r. 1998 dělily podle skupenství do tří tříd na pevné, kapalné a plynné. Důležitou charakteristikou hořlavé látky byla teplota vzplanutí, tj. nejnižší teplota, na kterou musí být látka zahřáta, aby při přiblížení k plameni vzplanula.
Hoření je fyzikálně chemická reakce, při které hořlavá látka reaguje vysokou rychlostí s oxidačním prostředkem za vzniku tepla a světla. Je to reakce exotermická. Při této reakci vzniká teplo, světlo (plamen) a produkty hoření (kouř).
Jak hoří dřevo
Pro průběh hoření dřeva je nejdůležitějším faktorem vlhkost dřevní hmoty. Poté rozhoduje zápalná teplota ohně, která polínko rozhoří do krásného žlutého plamene. Asi 80 % tvoří prchavá hořlavina – plyn. Poté vyhořívá zbylých 20 % pevných částic – žhavé uhlíky.Při požáru vznikají tyto základní produkty: teplo, světlo, kouř, hořlavé nespálené plyny a nespálený tuhý zbytek (popel). Teplo je produktem hoření a intenzita jeho vývinu závisí na velikosti plamenů.Hoření je fyzikálně chemická reakce, při které hořlavá látka reaguje vysokou rychlostí s oxidačním prostředkem za vzniku tepla a světla. Je to reakce exotermická. Při této reakci vzniká teplo, světlo (plamen) a produkty hoření (kouř).
hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny se skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny. je zakázáno ukládat hořlavé kapaliny ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů nebo ubytovacích zařízení.
Co je označeno jako hořlavá kapalina : Toto zařazení se provádí dle nařízení CLP. Podle něj se hořlavou kapalinou rozumí kapalina s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C. Pro účely tohoto nařízení lze plynové oleje, motorovou naftu a lehké topné oleje s bodem vzplanutí ≥ 55 °C a ≤ 75 °C považovat za látky kategorie 3.
Co se děje při hoření : Hoření je fyzikálně chemická reakce, při které hořlavá látka reaguje vysokou rychlostí s oxidačním prostředkem za vzniku tepla a světla. Je to reakce exotermická. Při této reakci vzniká teplo, světlo (plamen) a produkty hoření (kouř).
Co je potřeba k hoření
K hoření je potřeba tzv. ohňový trojúhelník: hořlavina, oxidační činidlo a aktivační energie. Počáteční dodaná např. tepelná energie iniciuje (spustí) řetězovou reakci hoření.
Měkké dřevo (smrk, borovice, modřín, lípa, olše tzn. většinou jehličnaté, ale i např. topol, bříza, vrba), má menší hustotu, (je lehčí) rychle vzplane a hoří rychleji. Proto je vhodné pro rychlé vyhřátí místnosti, nebo i na snadnější zapalování (vyrábí se z něj třísky).Optimální teplota pro rozklad dřeva začíná od 280 °C. Při nižší teplotě hoření vznikají látky, které jsou zdraví velmi škodlivé a poškozují korozí vnitřek kamen nebo kotle. Při teplotě nad 700 °C se ze dřeva uvolňuje a hoří dřevoplyn (směs kysličníku uhelnatého a vodíku s vysokou výhřevností).
Co vzniká při hoření : Při hoření často vzniká voda, oxid uhličitý, popel a kouř. Pojem hoření se příležitostně přeneseně používá i pro jiné exotermické děje – například termojaderné reakce na Slunci a v jaderných reaktorech, kde se mluví například o vyhoření paliva.