Vedlejší věta přívlastková nahrazuje přívlastek věty hlavní (Nalezli jsme louku, která v dalších dnech získala jméno Komárová.). Váže se vždy na podstatné jméno věty hlavní, tj. rozvíjí podstatné jméno (louka, která získala jméno).Přísudkovou vedlejší větu poznáme podle toho, že je ve větě řídící přítomno sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se), což je neplnovýznamové sloveso, které musí být doplněno jménem, aby dávalo smysl.Vedlejší věta doplňková podobně jako doplněk rozvíjí sloveso a zároveň jméno (většinou v předmětu). VV doplňková velmi často stojí po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet, spatřit, sledovat, pozorovat, zahlédnout, cítit, vnímat apod.) a často bývá připojena spojkami jak, jako, kterak.
Jaké jsou druhy příslovečných vět : Druhy vedlejších vět
- příslovečné místní: Kde nic není, ani smrt nebere.
- příslovečné časové: Až to budeš natírat příště, musíš to vzít zelenou.
- příslovečné způsobové: Proroctví se naplnilo, jak bylo předpovězeno.
- příslovečné podmínky: Když pomyješ a uklidíš, uvařím něco dobrého.
Jak se ptáme na Přísudkovou větu
Vedlejší věta přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl.
Jak poznat druhy vět : Druhy vět
- . Věta s tečkou je oznamovací. Větou oznamovací něco někomu oznamujeme.
- ! Věta s vykřičníkem je rozkazovací. U mírných rozkazů může být i tečka.
- Věta s otazníkem je tázací. Větou tázací se na něco ptáme.
- ., ! Na konci věty přací je nejčastěji tečka ale může být i vykřičník, větou si něco přejeme.
•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.
Popřípadě se můžeme nepřesněji zeptat i: Kdy Podmínkovou vedlejší větu k té hlavní připojujeme za pomoci jestliže, když, kdyby, jestli anebo -li. Větou nahrazujeme větný člen, jenž by podmínku vyjadřoval ve větě jednoduché, a to za pomoci spojení předložky a podstatného jména.
Jak se ptáme na vedlejší větu Přívlastkovou
Teď tu samou myšlenku řekneme pomocí souvětí – Rozkvetly stromy, které byly ovocné. Tučně je vyznačená vedlejší věta a opět nám říká něco o podstatném jméně stromy. Ptáme se – Jaké stromy rozkvetly – odpovídáme – které byly ovocné – proto se jedná o větu přívlastkovou.•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Ptáme se na něj: Kde
Věta vedlejší nemůže stát samostatně a je mluvnicky závislá na jiné větě. Mezi větou hlavní a větou vedlejší je vztah závislosti. Věta, kterou se ptáme, je věta řídící- hlavní. Věta, kterou odpovídáme, je věta závislá- vedlejší.
Jak poznat větu příslovečnou : Vedlejší věta příslovečná místní vyjadřuje příslovečné určení místa věty hlavní, které by jinak, v případě použití samotné jednoduché věty, bylo vyjádřeno příslovcem či spojením předložky a podstatného jména. Závislá věta nám v podstatě specifikuje místo, kde se odehrává děj věty řídící.
Jak se ptáme na vedlejší větu Přísudkovou : Vedlejší věta přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl.
Jak se ptáme na vedlejší větu přívlastková
•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.