Po celé zemi se dnes večer rozezní zvony některých kostelních věží, hřbitovů a dalších památek. Zapojí se tím do celoevropské akce A zvony zvoní, jejímž cílem je v jeden okamžik rozeznít co největší počet zvonů jako symbolů míru. Právě na dnešek připadá Mezinárodní den míru.Zvony tradičně odzváněly významné události, jako ukončení války, korunovaci, vstup panovníka (následníka) do města či narození následníka trůnu. I v současnosti se při některých významných událostech zvoní kostelními zvony.Běžně se zvoní po dobu 10 minut. Každou neděli v poledne se koná "větší" zvonění (bez mše) a zvoní se 15 až 20 minut.
Jak se zvoní hrana : "Hrana" se zvoní mezi 12. a 13. hodinou polední střídavě všemi zvony a největším z nich – to podle vážnosti zemřelého; odtud rčení "komu zvoní hrana"… Zdroj: MANOUŠEK, Petr Rudolf.
Jak zní umíráček
umíráček neboli hodinka – zvoní hned po smrti a k jejímu vyzvánění se užívá malého kostelního zvonu, pouze pokud zemře duchovní, k odzvonění úmrtí se vyzvání velkým zvonem. hrana – vyzvání se v poledne po úmrtí.
Proč zvony odletěly do Říma : Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček.
umíráček neboli hodinka – zvoní hned po smrti a k jejímu vyzvánění se užívá malého kostelního zvonu, pouze pokud zemře duchovní, k odzvonění úmrtí se vyzvání velkým zvonem. hrana – vyzvání se v poledne po úmrtí. praepuls (též puls) – zvoní před pohřbem, svolává lid k pohřbu. doprovod – vyzvání během pohřbu.
Zvony občanům oznamují každý den poledne a podvečerní "klekání" (v létě v 19 hodin a v zimě v 18 hodin) a odchod občanů na věčnost tzv. "umíráček".
Kdy se Zvoni umíráček
umíráček neboli hodinka – zvoní hned po smrti a k jejímu vyzvánění se užívá malého kostelního zvonu, pouze pokud zemře duchovní, k odzvonění úmrtí se vyzvání velkým zvonem. hrana – vyzvání se v poledne po úmrtí. praepuls (též puls) – zvoní před pohřbem, svolává lid k pohřbu. doprovod – vyzvání během pohřbu.Komu zvoní hrana je obrat, který bychom mohli parafrázovat také jako „komu zvoní umíráček”, „kdo to má nahnuté” nebo „kdo to má spočítané”. Pojmem hrana lze označit část zvonu, proto se nejspíše začalo používat spojení zvonit hrana ve smyslu zvonit za zemřelé či jako synonymum tzv. zvonu „umíráčku”.Zvonilo se třikrát po pět minut se dvěma přestávkami uprostřed. Přibližně pětiminutový interval „stačil“ na modlitbu dvou desátků za zemřelého. Ruční zvonění ve srovnání s dnešním automatickým se značně lišilo.
Komu zvoní hrana je obrat, který bychom mohli parafrázovat také jako „komu zvoní umíráček”, „kdo to má nahnuté” nebo „kdo to má spočítané”. Pojmem hrana lze označit část zvonu, proto se nejspíše začalo používat spojení zvonit hrana ve smyslu zvonit za zemřelé či jako synonymum tzv. zvonu „umíráčku”.
Kdy naposledy puklo srdce Nejvetšího pražského zvonů : Srdce tohoto zvonu puklo již čtyřikrát: roku 1630, 1734, 1797 a naposledy roku 2002.
Proč se říká Zelený čtvrtek : Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie. Přívlastek „zelený“ vznikl podle některých teorií v němčině zkomolením původního názvu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“) na Gründonnerstag („zelený čtvrtek“).
Proč se zvoní klekání
Večerní zvonění (klekání) bylo i pokynem pro děti, aby šly domů, protože bude chodit klekánice, která zlobivce a opozdilce odvleče pryč. Podobný účinek mívala i polednice, která dohlížela na včasný příchod dětí k obědu. Samo sebou, že i při úmrtí občana a jeho pohřbu se zvonilo.
Česká klekánice mívá stejně jako někdy polednice podobu škaredé stařeny s rozcuchanými vlasy, šikmýma očima a kopytem, také je znám klekáníček – objevují se jako mužík chodící po kolenou, jako děsivý mužík s rohy či vířící sloup prachu. Klekánice unáší neposlušné a toulavé děti po večerním zvonění – klekání.Ernest HemingwayKomu zvoní hrana / Autor
Hemingwayův nejobsáhlejší román, vydaný roku 1940, popisuje dramatické okamžiky španělské občanské války.
Co je to metoda ledovce : Metoda „ledovce“ – text se omezuje pouze na krystalicky čistý příběh, přesto čtenář není ochuzen o detailní popis prostředí či další prvky rozšiřující celkový obraz – vše je ukryto v podtextu. Charakteristika tvorby: Dlouhou dobu pobýval na Kubě, zde vznikají i některá jeho díla.