Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval je slavnostním období čas mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Jak už napovídá český název: „masopust“ vychází ze smyslu slov opuštění masa, stejně tak slovo „karneval“, které pochází nejspíš z italského „carne levare“, dát pryč maso. Kdy se slaví masopustVrchol oslav masopustu
2024 – úterý 13. 2. 2024. Tyto dny se nazývají Taneční neděle a Masopustní nebo-li Maškarní úterý.Je čas se pořádně pobavit, najíst a napít, než přijde šestitýdenní půst, kdy se křesťané připravují na Velikonoce. K masopustu neodmyslitelně patří i zabijačky, soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a samozřejmě průvody maškar. Máme pro vás tipy, kde poznat starobylé zvyky!
Co se při masopustu označuje slovem ostatky : Domácí název končiny je zřejmý, soudí Klímová, protože značí konec masopustu. „Na Chodsku se pro konec masopustu používá výraz ostatky, k němu se váže ještě jeden název, a to voračky. “ Tento výraz označoval zvyk chasy, tedy větišnou mladých chlapců a mužů.
Co patří do masopustu
Pro oslavy masopustu jsou typické masky, průvody, obchůzky, obyčeje vykonávané dle přesně stanoveného scénáře a magické praktiky založené na principu kontaktní magie. V českém prostředí se nejčastěji slaví tři poslední dny masopustu: neděle, pondělí a úterý, nazývané též jako končiny nebo ostatky.
Co se jí v období masopustu : Podle křesťanských zvyků končí masopust Popeleční středou, kdy začíná striktní půst. Na stole se objevuje například čočka s vejcem, chléb, krupice či pečené brambory. Odlehčeným jídelníčkem po období hodování, plesů a zabíjaček se však můžete inspirovat i v případě, že křesťanským tradicím neholdujete.
V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby.
Pátá neděle postní, která letos připadá na 17. března 2024, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Ze vsi se totiž vynáší slaměná Smrtka, někde zvaná Mařena, Mořena, smrtholka, Morena či Čaramura.
Co se dělá na masopust
je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnice. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti.K těmto oslavám neodmyslitelně patřilo velmi vydatné jídlo i pití a tradičně se podávaly koblihy, jitrnice, ovar, boží milosti, pečené vepřové kolínko, tlačenka a huspenina, čočka s vejcem, škvarkové pagáče a guláš. Náš dnešní životní styl takovým rejům už tolik nefandí, ale byla by škoda na staré obyčeje zapomínat.Největší význam ze všech však nese maska medvěda, která symbolizuje plodnost. Medvěd během obchůzek tančí s hospodyněmi a tím jim má zajistit dobrou úrodu. Mezi další symboly plodnosti patří masky ženicha, nevěsty nebo cikánky s kočárkem a mužskou plodivou sílu znázorňují masky kozy, koně, kohouta nebo čápa.
Mezi masky patří medvěd, kůň, bába s nůší, žid, turek či cikánka. Masopustní průvod se začal stávat tradicí i v Praze, na Hradčanech.
Co se vaří na masopust : Jídelníčku vévodí vepřová pečínka, guláš nebo pečený bůček. Aby nepřišlo nic nazmar, z částí prasete, které se nekonzumují přímo, vznikají zabijačkové speciality, jako jsou jelita, klobásy, škvarky, ovar či huspenina neboli sulc. Pokud tedy máte tyto klasické české pochoutky v oblibě, je ideální čas si je dopřát.
Co se jí při masopustu : Jídelníčku vévodí vepřová pečínka, guláš nebo pečený bůček. Aby nepřišlo nic nazmar, z částí prasete, které se nekonzumují přímo, vznikají zabijačkové speciality, jako jsou jelita, klobásy, škvarky, ovar či huspenina neboli sulc. Pokud tedy máte tyto klasické české pochoutky v oblibě, je ideální čas si je dopřát.
Kdy se nesmí jíst maso
Nemělo by se jíst maso ani prát prádlo. Velký pátek je v křesťanském kalendáři pátek před Velikonocemi. Jedná se o den, který je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži a je dnem hlubokého smutku.
Tento zvyk, známý jako vynášení Mařeny, Morany, Smrtholky či Smrtky se odehrával výlučně na Smrtnou neděli dva týdny před Velikonocemi. Dívky vyráběly slaměnou figurínu, kterou oblékaly do opotřebovaných oděvů. Zdobily ji výdumky vajec nebo prázdnými ulitami. Byly bez života, dobré tak akorát pro Mařenu.Nejčastějšími maskami v rámci masopustu jsou proto medvěd nebo kůň. Původně měly masopustní masky především zoomorfní charakter a až postupem času některé získaly lidskou (antropomorfní) podobu. Během obřadu připadají maskám také různé role, například na základě hierarchického rozdělení.
Co je masopust vysvětlení pro děti : Figurína basy se na nosítkách vynesla ven a zakopala do země na znamení, že se lidé po 6 týdnů budou muset obejít bez muziky. Lidé věřili, že nesmí tancovat přes půlnoc, jinak se mezi nimi objeví ďábel jako myslivec v zeleném kabátě. O půlnoci ponocný zatroubil a lidé se rozešli do svých domovů. Začínal přísný půst.