Co je to Vrasa?
Vrása je příkladem významné spojité deformace hornin. Elementárními částmi vrás jsou antiklinály a synklinály a vrásy vytváří vrásová pohoří. V nejjednodušším případě vzniká na místě antiklinály hřbet a na místě synklinály sníženina a jejich tvar závisí na typu vrás.Vrásová pohoří se skládají z těchto částí: Sedlo vrásy – část vyklenutá nahoru – horský hřeben (hřbet) Koryto vrásy – část prohnutá dolů – horské údolí- koryto vrásy – část prohnutá dolů Sedla tvoří horské hřbety, koryta tvoří údolí. Kerná pohoří: velký tlak, kdy se nemohou ohýbat horniny, dochází k jejich zlomu. Zemská kůra je rozlámána na velké kry. Zemské kry se podél zlomů vysunují do výšky nebo klesají Vysoká pohoří: vznikají vrásněním a zlomy zároveň.

Jak vzniká vrásnění : Vrása je geologický útvar, který vzniká v důsledku působení orientovaného napětí na vrstvy původně horizontálně uložených hornin. Běžnou příčinou působení tohoto napětí jsou tektonické pohyby zemské kůry, jejichž energie pochází převážně ze zemského pláště a nejčastěji se uplatňuje během horotvorných procesů.

Co to je vrásnění

vrásnění deformace vyvolané působením dynamických sil, především tangenciálních, které jsou příčinou obecného vrásnění a hlubinného (metamorfního) vrásnění. Radiální síly jsou příčinou mnohem méně výrazného kerného (blokového) vrásnění.

Co je tektonická porucha : Tektonika – věda, která se zabývá poruchami zemské kůry. Poruchy (tektonické poruchy) jsou děje, při kterých se zemský povrch deformuje. Vznikají dlouhodobým působením: tlaku.

orogeneze horotvorný pochod vedoucí ke vzniku pásemných pohoří, většinou v důsledku vyvrásnění depresí geosynklinálního typu. Orogeneze je dlouhodobý pochod, trvající i desítky miliónů let a obvykle se dělí v řadu dílčích maxim neboli fází (projevujících se často v rozdílných oblastech téhož orogenního pásma).

Vrásové pohoří, které je složeno z vrás, je příkladem nejvýznamnější spojité deformace hornin. Vrásová pohoří jsou jedním ze základních typů reliéfu, proto je jim v tomto učebním textu věnována minimální pozornost. U jednoduchých vrásových pohoří vzniká na místě antiklinály hřbet a na místě synklinály sníženina.

Co je to Antiklinála

antiklinála – vrása, jejíž vrstvy (horniny) objevující se uvnitř vyklenutí ležely původně nejníže.Tyto pohyby daly základ dnešnímu rpzložení kontinentů. Vznikaly mnohá pohoří : Alpy, Pyreneje, Karpaty a Himaláje. Alpínské vrásnění skončilo v Evropě v době miocénu. Konec terciéru je charakteristický zhoršením podmínek klimatu, častá jsou zalednění.Zlom či dislokace je geologická porucha v litosférické desce, která může dosahovat od několika milimetrů až po tisíce kilometrů. Odborně je definován jako fraktura, podél které dochází k pozorovatelnému přemístění okolních částí.

Astenosféra – zemská vrstva v hloubce cca 80 až 220 km, která je plastická a kloužou po ní litosférické desky. Astenosféra je součástí svrchního pláště, její teplota je přibližně 1 400 °C a je tvořena částečně natavenými horninami.

Jaké jsou typy pohoří : Pohoří se z geologického hlediska dělí na tektonická a netektonická.

  • netektonická pohoří erozní pohoří sopečná pohoří (vulkanická)
  • tektonická pohoří zlomová pohoří (kerná, bloková) vrásnozlomová pohoří vrásová pohoří příkrovová pohoří kerné pohoří

Jaké máme pohoří :

  • Krušné hory. Pohoří Česko.
  • Šumava. Pohoří Česko.
  • České středohoří Pohoří Ústecký kraj, Česko.
  • Orlické hory. Pohoří Česko.
  • Brdy. Pohoří Česko.
  • Hrubý Jeseník. Pohoří Česko.
  • Moravskoslezské Beskydy. Pohoří Moravskoslezský kraj, Česko.
  • Moravský kras. Pohoří Jihomoravský kraj, Česko.

Jak vzniká zlom

Zlomy vznikají tam, kde se horniny v zemské kůře dostávají pod mechanické napětí (tahové, tlakové nebo střižné), které překoná pevnost horniny. Ta potom praskne, čímž se napětí uvolní a vzniklé bloky se proti sobě posunou.

V místech, která se nazývají středooceánské hřbety, se oddalují zemské desky a roztavená hornina se dostává na povrch. Vzniká zde nová oceánská kůra. Zemská kůra zaniká v hlubokomořských příkopech.Litosféra je pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště. Její tloušťka se pohybuje obvykle v rozpětí 70–100 km, extrémní hodnoty představují zhruba 200 km, kterých dosahuje na oceánské kůře, a 150 km, kterých dosahuje pod masívy horstev. Skládá se ze 7 velkých desek a 12 menších desek.

Jaké jsou České pohoří : TOP 10 nejvyšších pohoří ČR:

1 Krkonoše 1 603 m n. m.
2 Hrubý Jeseník 1 492 m n. m.
3 Králický Sněžník 1 432 m n. m.
4 Šumava 1 378 m n. m.
5 Moravskoslezské Beskydy 1 323 m n. m.