Potraviny můžeme rozdělit podle původu do dvou základních skupin: Rostlinné potraviny – zelenina, ovoce, houby, luštěniny, obiloviny, rostlinné tuky, cukr, většina pochutin. Živočišné potraviny – maso, ryby, vejce, mléko, některé tuky – máslo, sádlo.Výživové látky, které potřebuje lidský organismus k získání energie, růstu a obnově buněk, tkání a orgánů, a které přijímá v potravinách, musí obsahovat bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny, minerály, vlákniny a vodu.Trávení (digesce), někdy také zažívání, je metabolický biochemický proces, jehož cílem je získání živin z potravy. V rámci trávení se potrava rozkládá na jednodušší látky, které jsou dostatečně malé, aby mohly být absorbovány v těle. Trávení je typické pro živočichy a většinu heterotrofních rostlin.
Proč musíme přijímat potravu : Živiny a energie pro tělo
Živinami jsou zásobovány všechny tělesné struktury (např. svaly, orgány atd.). Dostatečný přísun živin do tkání je nutný, neboť živiny jsou spotřebovávány během nejrůznějších metabolických procesů, tedy procesů tvorby, odbourávání a přeměny látek.
Jaké jsou hlavní součástí potravy
Jsou součástí potravin a řadíme k nim sacharidy (cukry), lipidy (tuky), proteiny (bílkoviny), vitamíny, minerály a vodu.
Jaké jsou základní složky potravy : Základními složkami potravy jsou sacharidy (cukry), lipidy (tuky) a proteiny (bílkoviny). Správná a vyvážená strava obsahuje 60 % sacharidů, 25 % tuků a 15 % bílkovin. Každá samostatná potravina obsahuje různé poměry těchto složek a vodu.
Jsou součástí potravin a řadíme k nim sacharidy (cukry), lipidy (tuky), proteiny (bílkoviny), vitamíny, minerály a vodu.
Živiny neboli nutrienty jsou látky, které jsou přirozeně obsažené v potravinách, a které tělo využívá ke svému správnému fungování a růstu. Mezi živiny řadíme proteiny (bílkoviny), lipidy (tuky), sacharidy, vitaminy a minerální látky. Viz také makroživiny, mikroživiny.
Jak jde potrava
Potrava přijde do úst a sklouzne jícnem do žaludku. Vrátník (pylorus) kontroluje odchod potravy ze žaludku do dvanácterníku, kde zažívání pokračuje za pomoci žluči a šťáv slinivky břišní. Z dvanácterníku putuje potrava tenkým střevem. Střevní cévy odvedou krev obohacenou živinami do jater.Klky (villi, jedn. č. villus) jsou pouhým okem viditelné záhyby na vnitřních stěnách tenkého střeva. Obvykle z povrchu sliznice vyčnívají do výšky asi 0,5–1,5 mm, na povrchu mají střevní absorpční epitel (s enterocyty a vmezeřenými pohárkovými buňkami) a uvnitř slizniční vazivo (lamina propria).1. Krátkodobé hladovění U zdravého jedince vede hladovění v prvních 2-3 dnech hlavně ke ztrátě glykogenu a vody asi 2-3% tělesné hmotnosti (na 1 g glykogenu se váže přibližně 4 g vody). V této době se také vyprázdní trávicí trakt, díky kterému může váha klesnout o 1-3 kg.
Tělo využije veškeré zásoby glukózy, tuků a také svalů, aby mělo z čeho čerpat energii. Výsledkem bude ubývání na váze, strádání, vyčerpání a následně nevyhnutelná smrt.
Co patří mezi základní živiny : Mezi základní živiny patří sacharidy, tuky (viz lipidy), bílkoviny.
Co patří do zdravé stravy : Zelenina, luštěniny, ořechy, bílkoviny, celozrnné obiloviny, kvalitní maso, vejce a mléčné výrobky tvoří základ zdravého pestrého jídelníčku. Jezte zdravě a zároveň chutně.
Co jsou esenciální živiny
Esenciální živiny jsou takové, které lidský organismus potřebuje, ale nedokáže si je samo vytvořit (nemohou být syntetizovány v těle – buď vůbec nebo v dostatečném množství) a musí je přijmout v potravě.
Vitaminy jsou organické sloučeniny, které jsou nezbytné pro správný růst, vývoj a funkci celého organizmu či některého z jeho orgánů. Jsou zapojeny v celé řadě enzymatických po- chodů. Některé jsou aktivátory enzymatického systému, součást enzymů nebo vstupují do metabolických procesů přímo.Základní živiny se se rozdělují na makroživiny (tuky, bílkoviny, sacharidy), které představují: zdroj energie a stavební prvky těla; mikroživiny (vitamíní, minerální látky a stopové prvky), a ty jsou nezbytné pro tělesné funkce.
Kde se tráví potrava : Tenké střevo
Dochází zde ke konečnému natrávení potravy a vstřebání většiny živin. Jeho povrch je zvětšen (až na 300m2) pomocí klků, což jsou útvary vysoké kolem 1 mm, které vyčnívají do prostoru střeva. Tenké střevo se dělí na: dvanáctník (duodenum) – dlouhý 25 cm.