Příčestí minulé označuje již ukončený děj, v přívlastku se skloňuje jako přídavné jméno. Tvoří se předponou ge- slovesným kmenem – koncovkou –t (u slabých sloves) nebo koncovkou –en a změnou kmenové samohlásky (u silných sloves): ge + kauf + t = gekauft (koupený), ge + schrieb + en = geschrieben (napsaný).Perfektum se vždy skládá ze dvou částí – pomocného slovesa haben nebo sein ve tvaru určitém a příčestí minulého plnovýznamového slovesa (gesagt, abgefahren, gekommen). Ich habe es dir gestern gesagt. (Včera jsem ti to řekl.) Sie ist nach Deutschland abgefahren.Je složeno z pomocného slovesa haben/sein a příčestí minulého plnovýznamového slovesa. Při použití perfekta se skloňují pouze pomocná slovesa sein/haben, příčestí minulé se neskloňuje. Ich habe die Hausaufgaben gemacht. Ich bin in die Schule gegangen.
Co to je příčestí : Příčestí slouží k tvoření minulého času (přišel jsem, on přišel), trpného rodu (je, byl zbit) a podmiňovacího způsobu. Zpravidla se kombinuje s tvary pomocného slovesa být. Obě příčestí se v češtině plně tvarem, morfologicky shodují s krátkými (jmennými) tvary přídavných jmen, s nimiž také historicky souvisejí.
Jak se omluvit v němčině
omluvit se
- (vysvětlit důvod) sich entschuldigen.
- (vyjádřit omluvu) sich entschuldigen.
Jak se tvoří préteritum : Préteritum pravidelných sloves se tvoří od nezměněného slovesného kmene přidáním koncovek -te, -test, – te, -ten, -tet, -ten. U sloves, jejichž kmen končí na -t, -d, -fn, -tn, -gn se z důvodu snazší výslovnosti vkládá před koncovku -te samohláska -e- (viz. např. sloveso arbeiten).
Pomocná slovesa
| haben = mít | ||
|---|---|---|
| jednotné číslo | množné číslo | |
| 1. osoba | ich habe | wir haben |
| 2. osoba | du hast | ihr habt |
| 3. osoba | er / sie / es hat | sie haben |
Použití určitého členu (der, die, das)
Určitý člen používáme, pokud máme na mysli někoho nebo něco konkrétního: Das ist der Mann, der mir geholfen hat. To je ten muž, který mi pomohl. Člen určitý použijeme před podstatným jménem, o kterém jsme se již zmínili.
Jak poznat příčestí minulé
Příčestí minulé (činné)
- Tvoří součást tvaru slovesa v minulém čase.
- Končí na -l, -la, -lo, -li, -ly, -la: plaval, plavala, plavalo, plavali, plavaly, plavala.
Verbální participia jsou tvary, které vyjadřují stejnou událost, jakou vyjadřuje verbální kmen, z něhož jsou derivována; dají se pokládat (vedle ↗infinitivu) za ↗neurčité tvary slovesné.„Podle jedné z definic je omluva vyjádření lítosti nebo smutku za to, že dotyčná osoba udělala něco, co neměla, nebo neudělala, co slíbila,“ říká koučka Lenka Nováková. „V omluvě jde především o pochopení toho druhého a často závazek, že se to víckrát nebude opakovat.”
Při setkání
- Guten Morgen – dobré ráno, dobré dopoledne.
- Guten Tag – dobrý den, používáme od oběda zhruba do večeře.
- Grüß Gott – použije se pro dobrý den v Rakousku a Bavorsku.
- Guten Abend – dobrý večer, používáme od večeře dále.
- Gute Nacht – dobrou noc, když jdeme spát.
Co je to Plusquamperfekt : Plusquamperfektum (lat. plūs quam perfectum, více než perfektum) nebo pluskvamperfektum je předminulý čas sloves, kterým se v některých jazycích vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději. Patří mezi tzv. relativní slovesné časy.
Jak se řekne německy Já se jmenuji : Jak se jmenuješ Wie heißt du Jmenuji se ___. Mein Name ist___.
Jak se skloňuje haben
- SLOVESO SEIN A HABEN V PRÉTERITU ( = minulý čas ) SEIN = BÝT.
- – je to pomocné sloveso, proto se časuje odlišně Přítom.
- du bist. du warst – byl jsi.
- er, sie es ist. er, sie, es war – byl.
- mn.č. wir sind.
- sie, Sie sind. sie,Sie waren – oni byli.
- – je to pomocné sloveso, proto se časuje odlišně Přítom.
- er, sie es hat.
| jednotné číslo | ||
|---|---|---|
| rod | mužský | ženský |
| 2. pád | -en | -er |
| 3. pád | -em | -er |
| 4. pád | -en | -e |
Podstatná jména končící na -ung, -heit, -keit, -schaft jsou rodu ženského. Uč se rod podstatného jména v kontextu – články, knihy. Označuj si barevně podstatná jména. Maskulin modře, feminin červeně a neutrum zeleně.
Co je participle : Jedná se o jednu ze tří základních forem sloves v angličtině, společně s infinitivem (základní forma slovesa) a minulým časem. Příčestí minulé se často používá pro tvoření složených časů, jako je předpřítomný čas (present perfect), předminulý čas (past perfect) a předbudoucí čas (future perfect).