MIKROBIOLOGIE je věda o mikrobech čili mikroorganismech. Mikroby jsou mikroskopické živé organismy. Máme-li tedy o něčem prohlásit, že je to mikrob, musí to být zároveň (1) živé a (2) tak malé, aby to bylo vidět jen (optickým či elektronovým) mikroskopem.Mikrobiologie (z řeckého micron = malý, biologia = studium života) je věda studující mikroorganismy, jako jsou jednobuněčná eukaryota a prokaryota, mikroskopické houby, viry a subvirové patogeny (priony a viroidy).Mikroorganismy jsou (živé) organismy příliš malé na to, aby byly viditelné pouhým okem. Patří mezi ně zejména bakterie, dále kvasinky, některé plísně a někteří parazité.
Co je to mikrobiologické vyšetření : Mikrobiologické vyšetření slouží k laboratornímu stanovení přítomnosti a určení druhů mikroorganismů (bakterií, virů, hub a parazitů) ve vzorcích odebraných ze živého organismu.
Kolik bakterií je v lidském těle
V lidských střevech je přibližně 1013–1014 bakterií, přičemž buněk lidského těla je asi 1013. Jinými slovy, bakterií v lidském těle je stejně či až desetkrát více, než lidských buněk samotných.
Jak vypadá bakterie : Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů. Mívají kokovitý či tyčinkovitý tvar a zpravidla dosahují velikosti v řádu několika mikrometrů.
Mikroorganismus (mikrob) je jednobuněčný, jen mikroskopicky (popř. pouze elektronmikroskopicky) pozorovatelný organismus. Mezi mikroorganismy se řadí převážně prokaryota (bakterie, archebakterie), patří k nim také např. plísně, kvasinky, některé řasy a prvoci.
Ozon jako nejsilnější dostupný oxidant působí na bakterie a viry mimořádně účinně. Neexistuje žádná bakterie ani plíseň, které by odolaly ozónu. (v závislosti na koncentraci, teplotě a atmosférickém tlaku) Je to mnohem účinnější metoda než použití chloru, které závisí na difůzi do protoplazmy buňky a pasivování enzymů.
Na co se dělí organismy
Všechny živé organismy lze rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou nebuněčné živé soustavy, do kterých řadíme viry, viroidy a virusoidy. Druhou skupinu představují buněčné živé soustavy. Všechny buněčné organismy se v současné době rozdělují do tří domén (nejvyšší taxon): archea, bakterie a eukarya.Bakterie můžeme zjednodušeně rozdělit podle charakteru buněčné stěny rozdělit na tři velké skupiny: gramnegativní bakterie s buněčnou stěnou. grampozitivní bakterie s buněčnou stěnou. bakterie bez buněčné stěny.Moderní imunotechnické metody nabízejí dnes široký rozsah analytů, které lze stanovit v jediném vzorku stolice – např. antigen Helicobacter pylori, protilátky ke gliadinu a transglutamináze, pankreatické enzymy, zánětlivé markery, hemoglobin, markery kolorektálního karcinomu.
Ze vzorku moči lze poznat například zánět močových cest, cukrovku, onemocnění ledvin, žloutenku, těhotenství či užívání drog. Při mnoha dalších onemocněních se v moči objevují odchylky od normálních hodnot a výsledek testu je jedním z vodítek ke správné diagnóze.
Kde je nejvíce bakterií v těle : Na povrchu lidského těla a v jeho útrobách žije asi desetkrát více bakterií, prvoků, kvasinek a dalších mikroskopických organismů, než kolik je našich vlastních buněk. Většina z nich obývá střeva, ale pořádná tlačenice je i na kůži, v ústech, v průduškách nebo v pohlavních orgánech.
Kolik je druhů bakterií : Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě. Celkově se odhaduje, že na Zemi žije asi 5×10^30 (jedinců) bakterií. Celkový počet druhů se dá jen tušit, odhady sahají od 107 k 109 druhů.
Co to jsou bakterie
Pojem pochází z řeckého slova bacterion, které znamená malý klacek či tyčka (první pozorované bakterie byly tyčinky). V roce 1859 Louis Pasteur dokázal, že kvašení způsobují bakterie, a že tyto bakterie nevznikají spontánně z neživé hmoty.
Metabolismus bakterií
Ve střevě existují bakterie hnilobné, které produkují amoniak, sulfan a různé fenoly, a bakterie kvasné, které produkují methan a oxid uhličitý.Antibiotika jsou léky, které pomáhají zastavit infekce způsobené bakteriemi nebo záněty (zánět močových cest). Jinými slovy, pomáhají léčit a předcházet některým typům infekcí. Antibiotika nejsou účinná na virové infekce. Působí tak, že zabíjejí bakterie nebo zabraňují jejich množení a růstu.
Čím se živí bakterie : Bakterie jsou vysoce adaptabilní. Uplatňují se jako dekompozitoři v procesu recyklace látek v přírodě. Živí se produkty rozpadu a mrtvou organickou hmotou. Jako paraziti mohou vyvolávat infekční onemocnění rostlin a živočichů.