Metafora je obrazné pojmenování založené na vnější, respektive vizuální podobnosti. horské hřbety (Na pohled připomínají tvar hřbetů zvířat.) zuby pily (Na pohled připomínají lidské nebo zvířecí zuby.) domácí žloutkové věnečky (Na pohled vypadají jako malé věnce.)METONYMIE = přenesení pojmenování na základě vnitřní podobnosti. Velmi častá je metonymie kontextová. (= přenesení jména autora na název jeho díla, např. poslouchat Bacha).Metonymie (řecky μετωνυμία, metónymia; latinsky denominatio – doslova „přejmenování“, resp. „odvozené pojmenování“) spočívá v přenosu označení na jiný objekt na základě jiné souvislosti než podobnosti označovaných objektů (denotátů). Přenesení na základě vnější podobnosti se nazývá metafora.
Jak poznat v textu metaforu : Jak metaforu poznáme Představme si, že v daném jazyce má každý předmět své pojmenování – označujeme ho konkrétním slovem. My toto pojmenování použije u jiného předmětu – u takového, který je s daným předmětem (vizuálně, symbolicky) podobný.
Co je to metafora
Metafora je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější podobnosti. Je druhem tropu, tedy přenášení významu původního pojmenování na jiný předmět. Je součástí běžné funkce a užívání jazyka, ale zvláštní význam má zejména v poezii.
Jak vysvetlit metaforu : Jedná se o obrazné vyjádření. O nějaké věci zkrátka mluvíme tak, jako by to byla věc jiná. Takovým metaforickým vyjádřením může být úplně jednoduchý obrat (hodinová ručička), ale také třeba velmi rozvětvená a složitá jazyková konstrukce (nového dne sluneční patron povstal z popela umrlce noci).
personifikace = oživení neživého – slunce se usmívá; větve mávají; potůček zpívá přirovnání = pomocí slova “jako” – bílý jako sníh; líný jako veš metafora = pojmenování na základě podobnosti – po obloze plují beránci = mraky; nechal se ostříhat na ježka = na krátko.
Závěsy, tedy pojem, který použijeme, jsou obraz metafory. Vlasy, tedy pojem, který tím máme na mysli, jsou základ metafory. Přenášíme-li metaforicky význam objektů, živočichů nebo čehokoliv, co lze označit podstatným jménem, hovoříme o metaforách substance.
Jak udělat metaforu
1. Metafory jsou primárně záležitostí myšlení a činnosti a zdaleka se neomezují na ornamentální a poetické užití neobvyklého výrazu. 2. Metafory tím, že poskytují částečné porozumění jednomu druhu zkušenosti na základě jiného druhu zkušenosti, do jisté míry vymezují, co považujeme za reálné.Synekdocha (řecky syn-ek-doché, sdílená, spolu míněná část) je druh obrazného pojmenování, při němž je název celku použit pro označení části nebo naopak název části pro označení celku. Například „noční nebe zářilo“ místo hvězdy svítily nebo „pod rodnou střechou“ místo v domě.Personifikace v literatuře
je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy, na přírodní jevy, rostliny, živočichy (např. stromy šeptají; jezera si čtou v mracích; krok za krokem vcházela noc; komáři a mušky tančili v objetí; rozčílený vichr se smál i plakal).
| Funkční styl prostěsdělovací | |
|---|---|
| styl každodenní komunikace | funkce kontaktová, věcně informační |
| neverbální a parajazykové prostředky | gesta, mimika, tempo řeči, síla hlasu… |
| neformální komunikace (soukromá) | tykání (účastníci komunikace se znají) |
| formální komunikace (veřejná, oficiální) | vykání |
Co to je jazykový prostředek : Jazykové prostředky nejsou peníze, které platíme autorům jazyků za jejich užívání, nejsou to dokonce ani prostředky, které nám napomáhají jazyk užívat (naše mluvidla, písmo apod.). Jedná se o nepřímá pojmenování skutečnosti, zvláštní jazykové obraty či různé slovní hříčky.
Jaké máme jazykové prostředky : Jak poznáme tropy
| tropus | vysvětlení |
|---|---|
| metafora | přenesení významu na základě vnější skutečnosti |
| metonymie | přenesení významu na základě vnitřní souvislosti |
| personifikace | polidštění |
| přirovnání | přirovnání k něčemu, často za použití „jako“ |