LEUKOPLASTY je možné najít v buňkách, k nimž nemá přístup světlo (kořeny, hlízy). Nejčastěji se v nich hromadí zásobní látky (škrob, bílkoviny, lipidy).Chromoplast je žlutý nebo červený plastid obsahující pouze pomocné fotosyntetické pigmenty (karotenoidy-karoteny, xantofyly), které nejsou schopny fotosyntetizovat.Primární plastidy rostlin
plastidy glaukofytů (Glaucophyta) plastidy zelených rostlin. plastidy ruduch (Rhodophyta)
Co obsahuje rostlinná buňka : SLOŽKY ROSTLINNÉ BUŇKY
- jádro ohraničené dvojitou membránou jaderného obalu.
- cytoplasma (~ cytosol) s plasmatickou membránou.
- endomembránový systém (endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuoly)
- peroxisomy.
- mitochondrie.
- plastidy.
- cytoskelet (mikrotubuly, mikrofilamenta)
Co to je buňka
Buňka je základní jednotka všech orgánů a tkání. Od okolí je oddělena buněčnou membránou, přes kterou některé látky volně pronikají, jiné jsou aktivně transportovány do buňky nebo z buňky. V cytoplazmě jsou buněčné organely, enzymy, signální molekuly atd.
Co je to Amyloplast : Amyloplasty jsou typem plastidových, dvojitě obalených organel v rostlinných buňkách, které se účastní různých biologických drah. Amyloplasty jsou typem leukoplastů, což je podkategorie pro bezbarvé plastidy neobsahující pigmenty.
Organely jsou systémy uvnitř buněk se specializovanou funkcí. Jejich zastoupení se liší podle metabolických procesů buňky. Některé organely jsou obaleny biomembránou. Podle toho je základně dělíme na membránové a nemembránové.
Plastidy jsou lipoproteinové organely v rostlinných buňkách obsahující vlastní DNA a ribozomy. Jsou ohraničeny dvojjednotkovou membránou, uvnitř jsou rozděleny na systém membrán a homogenní substanci – stroma.
Jaký je rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou
Buňky živočišné
Rostlinné buňky jsou větší, jejich buněčná stěna je silná a obsahuje celulózu. V cytoplazmě se nacházejí plastidy a velké vakuoly, naopak nemají některé organely např. Golgiho aparát. Živočišné buňky obsahují více organických látek, méně vody, mají jiný metabolizmus.Buňka (lat. cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy. Jsou obklopené membránou a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek (cytoplazmu). Obvykle obsahují genetický materiál a jsou schopné se dělit.Tkáně jsou soubory buněk stejného tvaru a jedné hlavní funkce, které vznikly specializací buněk. Rozlišujeme pět typů tkání: epitely, pojiva, svalovou a nervovou tkáň a krev. Soubor tkání pak tvoří jednotlivé orgány.
Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.
Co je to Vakuola : Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých rolí. Například udržuje stálé prostředí v cytoplazmě díky regulaci pH a regulaci koncentrace solutů, plní funkci zásobní, detoxifikační, funguje jako lysosomální kompartment, hraje roli v osmoregulaci rostlinné buňky a tím také má podíl na mechanické pevnosti buněk.
Co je to chloroplasty : Chloroplast je zelená buněčná organela patřící mezi plastidy. Je velmi bohatý na membrány a probíhá v něm fotosyntéza, tj. přeměna sluneční energie na chemickou energii a její ukládání do sacharidů a jiných organických látek. Chloroplasty měříku příbuzného v optickém mikroskopu.
Co to je nucleus
Buněčné jádro, neboli nucleus, je obsaženo v každé buňce, která se může dělit. V jádře je uchovávána genetická informace buňky. Jádro je největší a nejvýznamnější buněčnou organelou.
Plastidy, stejně jako mitochondrie mají dvojvrstvou membránu a vlastní DNA. Předpokládá se, že pravděpodobně vznikly z endosymbiotických sinic.Z hlediska fyziky je fotosyntéza děj, při kterém si rostliny vyměňují látky a energii se svým okolím. V listech rostlin se část energie slunečního záření (jen asi 1 – 2 %) mění na chemickou energii, která se ukládá do molekul glukózy (cukru).
Jak se jmenuje člověk který objevil buňku : Autorem pojmu buňka a prvním pozorovatelem buněk byl Robert Hooke.