Gram. poznámka: Ve větě se mění podle osoby slovesa: kdybych, kdybys, kdyby, kdybychom, kdybyste, kdyby.Pravopisně správně je pouze tvar kdybychom! Tvary v jednotném a množném čísle jsou následující: kdybych, kdybys, kdyby; kdybychom, kdybyste, kdyby.Aorist je archaický slovesný tvar, v češtině používaný do 15. století, který ale postupně vymizel. Dodnes se používá už jen aorist slovesa být (bych, bys, by, bychom, byste, by).
Co jaký je to slovní druh : vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky.
Jaké máme částice
Podle původu částice dělíme na vlastní – mohou být pouze jedním slovním druhem (kéž, ano, asi), a nevlastní – mohou být jiným slovním druhem (ať, aby, ale).
Kdy je spojka : “Kdy” je to, které se používá v otázkách, například: Kdy přijdeš A “když” normálně spojuje dvě věty – funguje buď jako časová spojka, nebo jako podmínková spojka (potom je synonymum “jestli”). Například: Když se nikdo nedíval, snědl spoustu dezertů.
Kdybyste × kdybyjste × kdyby jste
| Osoba | Tvar slovesa být* |
|---|---|
| já (1. os. č. j.) | kdybych |
| ty (2. os. č. j.) | kdybys |
| on, ona, ono (3. os. č. j) | kdyby |
Podřadicí spojka „kdyby“ má v 1. osobě množného čísla pouze jednu správnou podobu, a sice tvar kdybychom. Ostatní tvary, například kdybysme, kdyby jsme nebo kdybyjsme hodnotíme jako nesprávné.
Co je to příslovce
Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a míru vlastností. Ve větách má nejčastěji funkci příslovečného určení. Rozlišujeme několik druhů příslovcí: místa, času, způsobu, příčiny a míry.Slovesa: podmiňovací způsob (bychom), zvratná (sis) (střední) – online Rozhodovačka.Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Částice jsou neohebná slova, která uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh (např. otázku, rozkaz, přání, zvolání) anebo vyjadřují různý postoj mluvčího k adresátovi nebo k obsahu sdělení.
Co je za slovní druh Kdy : 6. Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů. Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např. nahoře, daleko, dříve, lépe…).
Jak poznáme spojku : Mezi nejčastější spojky patří: a, aby, ačkoli, ale, anebo, ani, avšak, či, i, jelikož, kdyby, když, nebo, proto, protože, přestože, že. Spojky patří mezi neohebné slovní druhy, nemění totiž svůj tvar, neohýbají se. Označujeme je číslem 8.
Co dělá spojka
Nachází se mezi výstupem motoru – klikovou hřídelí – a převodovkou. Pracovní otáčky motoru jsou omezené, proto se používají různé převody a úkolem spojky je to vůbec umožnit. Krátkodobým rozpojením hnacího řetězce umožňuje plynulý rozjezd auta, přeřazení rychlostních stupňů a navíc ještě tlumí torzní kmity.
Podřadicí spojka „kdyby“ má v 1. osobě množného čísla pouze jednu správnou podobu, a sice tvar kdybychom. Ostatní tvary, například kdybysme, kdyby jsme nebo kdybyjsme hodnotíme jako nesprávné.Vyjmenovaná slova, ve kterých se vždy píše tvrdé Y (včetně slov příbuzných): B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj.
Jak se pozná příslovce : 6. Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů. Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např. nahoře, daleko, dříve, lépe…).