S figurami se setkáme především (ne ale výlučně) v umělecké literatuře, převážně pak v poezii. Jedná se o literární prostředek založený hře s jazykem po jeho formální stránce. Často jsou to různá opakování, vypouštění hlásek/slov či např. změna slovosledu.Stylově příznačné kategorie poetiky, rétoriky a stylistiky, užívané se záměrem oživit (aktualizovat) řečový projev přenesením původního významu slov (u tropů) n. méně obvyklým užitím jejich zvukových n. grafických podob či kombinací (u figur).Jde o opakování slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů. Epifora je opakem anafory. Příklad (Karel Jaromír Erben – Svatební košile): Co to máš na té tkaničce Na krku na té tkaničce!
Co je epizeuxis příklad : epizeuxis, bezprostřední opakování téhož výrazu ve verši nebo větě: Pojďme, pojďme, ale zticha (J. Neruda).
Co je to Anafora příklad
anafora – opakování slov na začátku sousedních veršů nebo vět ("Smutná odpoledne nedělní / smutná starými paními") epifora – opakování slov na konci sousedních veršů nebo vět ("Co to máš na té tkaničce / Na krku na té tkaničce!")
Co je to literární teorie : Literární teorie je – vedle literární historie a kritiky – hlavní část literární vědy (vědy o literatuře). Zabývá se literaturou jakožto uměleckým jevem (odhlíží tedy např. od biografických, sociologických aj. aspektů umělecké tvorby) a snaží se o obecný popis jeho zákonitostí.
Výraz trop pochází z latinského tropus a řeckého tropos ze slovesa trepo = obracím, měním. Termín tropy je dnes na ústupu, používá se označení básnické obrazy, figurativní výrazy nebo metafory (v širším smyslu).
Na rozdíl od figur, které si hrají s hláskami a slovy, se tropy týkají zástupných znaků. Jedná se o nepřímé, obrazné pojmenování skutečnosti nebo jde o přenesení významu slov. Při rozboru uměleckého textu se nejčastěji setkáváme s pojmenováním věci, člověka nebo objektu názvem, který se obvykle používá pro něco jiného.
Co je to aliterace
Aliterace čili náslovný rým (starším pravopisem alliterace) je stylistická figura (literární technika) založená na tom, že se na začátku slov verše či na začátku několika slov opakuje stejná hláska nebo skupina hlásek, např. „plyne peníz po penízku“ (středověká vagantská poezie) či „Slovo do světa stvořenie“.Jedná se o opakování slov nebo slovního spojení za sebou v jednom verši, větě nebo v jejich těsné blízkosti. Zjednodušeně lze říct, že tato básnická figura používána v klasické rétorice je synonymem k opakování. Nepleťme si ale tento pojem s aliterací!Aliterace čili náslovný rým (starším pravopisem alliterace) je stylistická figura (literární technika) založená na tom, že se na začátku slov verše či na začátku několika slov opakuje stejná hláska nebo skupina hlásek, např. „plyne peníz po penízku“ (středověká vagantská poezie) či „Slovo do světa stvořenie“.
Epanastrofa (z řeckého epanastrofé – obrácení) nebo také palilogie (z řeckého palillogiá – opakování řečeného) je básnická figura, která je založena na opakování stejného slova či slovních spojení na konci jednoho a na začátku následujícího verše. Používá se rovněž v rétorice.
Co je to literární postavy : Literární postava v textu vytváří povahové rysy, kterým je charakteristická, ty jsou roztroušeny po celém narativu. Tyto povahové rysy čtenáři o postavě sdělují zásadní informace. Mohou se v textu objevit jen jednou (popis zevnějšku postavy), nebo se opakují (jméno postavy).
Jaké jsou literární formy : Literární druh tvoří nejvyšší genologickou rovinu a dělí veškerou uměleckou literaturu na tři skupiny – podle obsahu na lyriku, epiku a drama (toto dělení pochází až od Goetheho, konec 18. století), nebo podle formy na poezii, prózu a drama (členění, které se rozšířilo v klasicismu).
Co je to Anafora
Anafora (řecky znovuuvedení) je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět (výjimečně je za anaforu také pokládáno opakování začátků některých veršů ve sloce). Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.
K základním tropům řadí metaforu, metonymii a symbol. Ostatní tropy, jako například přirovnání, alegorie, personifikace nebo synekdocha, jsou pouze podskupinami těchto základních tropů.označení pro spojení foneticky podobných slov odvozených od stejného kořene, např. Skleničko ty skleněná.
Co to je verš : definice pojmu z našeho literárního slovníku. Verš je obvykle definován jako celistvá rytmická a významová jednotka básnického textu, oddělená od ostatních jednotek přesnými hranicemi. Jde o jeden řádek básnického díla, založený na výrazně rytmické organizaci.