Excitace (neboli vybuzení) je fyzikální proces, při kterém dochází k přechodu základního energetického stavu atomu, molekuly či iontu do stavu s vyšší energetickou hladinou. Excitovaná částice se pak nachází v excitovaném stavu.Excitovaný stav je jakýkoliv stav fyzikálního systému, jehož energie je větší než nejnižší možná, tedy větší než energie základního stavu. Termín se používá především v kvantové fyzice nebo fyzikální chemii pro systémy (atom, molekula, atomové jádro), které mají stavy s určitými diskrétními hladinami energie.Helium, neon a argon teoreticky nelze excitovat (nemají vakantní orbitaly).
Co je to Hundovo pravidlo : Hundovo pravidlo (Pravidlo maximálního spinu)
Pokud umísťujeme elektrony do degenerovaných orbitalů, zaplníme nejprve každý takový orbital jedním elektronem a teprve potom jej párujeme s druhým elektronem s opačným spinem.
Co je to orbital
Orbital atomový
vymezují jakousi existenční oblast elektronu v atomu. Této oblasti nejpravděpodobnějšího výskytu elektronu se říká atomový orbital. Atomové orbitaly se označují symbolem obsahujícím hlavní kvantové číslo n a písmeno, které odpovídá hodnotě vedlejšího kvantového čísla l.
Co jsou f prvky : f – prvky neboli vnitřně přechodné prvky zahrnují 28 prvků patřících do 6. a 7. periody. Pokud by se zapsaly do periodické tabulky na své místo, byla by tabulka příliš dlouhá, proto se zapisují zvlášť pod tabulku.
je vnější část atomu obklopující atomové jádro. Obal atomu je tvořen elektrony a má záporný náboj.
Nejvzdálenější vrstva v atomovém obalu obsazená elektrony se nazývá valenční. Pro konkrétní atom se číslo jeho valenční vrstvy shoduje s číslem periody (řádku), ve které se daný chemický prvek v periodické soustavě nachází.
Jak se zaplňují orbitaly
Pravidlo : Orbitaly se zaplňují v pořadí rostoucí hodnoty součtu . Pokud je možno stejné hodnoty dosáhnout více způsoby, např. obsazuje se napřed orbital s nižším hlavním kvantovým číslem (v tomto případě orbital 3d).Na základě tohoto principu a znalosti alternativního vyjádření vedlejšího kvantového čísla l pomocí názvu orbitalu je zřejmé, že pořadí zaplňování orbitalů je toto: 1s 2s 2p 3s 3p 4s 3d 4p 5s 4d 5p 6s 4f 5d 6p 7s 5f 6d 7p … Např. orbital 4s se zaplní dříve než orbital 3d.skupina bloku p obsahuje prvky dusík (N), fosfor (P), arsen (As), antimon (Sb) a bismut (Bi). Elektronová konfigurace jejich valenční elektronové slupky je ns2 np3. Díky tomu preferují tvorbu sloučenin v oxidačním čísle I až V. Tvoří dvouprvkové sloučeniny s elektropozitivnějšími prvky.
Prvky lze dělit dle vlastností na kovy, nekovy a polokovy, popř. na nepřechodné prvky (s-a p-prvky), prvky přechodné (d-prvky) a prvky vnitřně přechodné (f-prvky), jak je znázorněno na obr.
Co je těžší jadro nebo obal : Z toho Rutherford usoudil, že v atomu musíme rozlišovat mezi dvěma částmi. Téměř celá hmota atomu je soustředěna ve velmi malé oblasti s kladným nábojem (jádro), oblast kolem jádra má záporný náboj a zanedbatelnou hmotnost (elektronový obal).
Kolik je druhů atomu : Je známo asi 256 druhů atomů (nuklidů), které jsou stabilní, a mnoho dalších, jejichž jádra jsou nestabilní a samovolně se radioaktivně rozpadají.
Jak jdou po sobě orbitaly
Orbitaly se obsazují podle rostoucí energie v pořadí: 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p, 5s, 4d, 5p, 6s, 4f, 5d, 6p, 7s, 5f, 6d, 7p, … S tímto pořadím zcela koresponduje uspořádání prvků v periodickém systému.
Spinové kvantové číslo s popisuje vnitřní moment hybnosti, případně rotaci elektonu. Matematicky nabývá hodnot +0,5 nebo -0,5.hlavní skupina, skupina boru nebo triely) jsou bor (B), hliník (Al), gallium (Ga), indium (In), thallium (Tl) a nihonium (Nh). Tato skupina leží v bloku p periodické tabulky a její prvky mají tři valenční elektrony.
Co to je jádro : Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.