Gen (z řeckého γένος, genos – „rod, potomstvo, generace“) je základní jednotkou dědičnosti. Je to úsek DNA kódující specifickou bílkovinu. Podrobněji to je sekvence nukleotidů v DNA, která kóduje syntézu RNA a následně bílkovinu. Většina DNA se nachází uvnitř buněčného jádra.Většina genů je tvořena poměrně krátkými kódujícími úseky DNA (exony). V genech převažují sekvence nekódující (introny), které jsou později vystřiženy. Kompletní soubor celé genetické informace organismu se nazývá genom. Množství genetické informace v buňce je obrovské.Genotyp je soubor genů, který určuje normu reakce organismu v rozmanitých podmínkách prostředí. Fenotyp je souhrn vlastností, kterými se organismus projevuje navenek.
Co je to DNA genetika : Co je DNA. Deoxyribonukleová kyselina (DNA) patří mezi nukleové kyseliny a je nositelkou genetické informace většiny organismů, včetně člověka. Jsou v ní kódovány veškeré informace důležité pro život – růst (jak má živý organismus vypadat) a přežití organismu.
Kolik je strukturních genů
Prokaryotický genom je uložen v buňce a obsahuje minimálně nekódujících sekvencí. Geny jsou uloženy velmi těsně vedle sebe, některé se i překrývají. Strukturní geny jsou veliké asi 1000 až 1500 bp (base pair – fyzikální jednotka pro počet bází v genomu).
Kolik je genů : Geny jsou úseky DNA kódující buď protein, nebo některý z druhů RNA. Jsou samozřejmě nejdůležitější částí lidského genomu, neboť obsahují esenciální informace pro život organismu. Současné odhady celkového počtu lidských genů je asi 20 000 – 25 000.
Prokaryotický genom je uložen v buňce a obsahuje minimálně nekódujících sekvencí. Geny jsou uloženy velmi těsně vedle sebe, některé se i překrývají. Strukturní geny jsou veliké asi 1000 až 1500 bp (base pair – fyzikální jednotka pro počet bází v genomu).
Objevit charakteristickou strukturu DNA se podařilo až v roce 1953 dvěma mladým vědcům z Cambridge – Američanovi Jamesi Watsonovi a Britovi Francisi Crickovi, který studoval rentgenovou strukturní analýzu. Právě tato experimentální metoda se jevila, při zkoumání struktury DNA, jako nejslibnější.
Co to je fenotyp
Fenotyp je soubor všech definovatelných charakteristik (znaků) jedince. V širším pojetí to jsou nejen znaky pozorovatelné a definovatelné na úrovni organismu (např. morfologické znaky jako je výška jedince, hmotnost, počet prstů atp., IQ, chování jedince a další), ale i charakteristika určité fyziologické funkce (např.Homozygot je jedinec, jehož genotyp je ve sledovaném znaku tvořen jediným typem alel. Tzn. že je to organismus, jehož obě alely zkoumaného genu jsou stejné. Tento stav se označuje jako homozygotnost (homozygocie).Ze stravy vyloučíme potraviny obsahující větší množství purinů – zvěřinu, vnitřnosti, masové vývary a extrakty, trvanlivé salámy, uzená masa, olejovky, kakao, čokoládu, silný černý čaj, zrnkovou kávu, luštěniny, alkoholické nápoje, houby.
Dvě hlavní třídy nukleových kyselin jsou: deoxyribonukleová kyselina (DNA) – obsahuje deoxyribózu, má dva řetězce (tvořící strukturu dvoušroubovice) a její nukleové báze vytvářejí páry, ribonukleová kyselina (RNA) – obsahuje ribózu, vyskytuje se jako jednořetězcová molekula.
Kolik DNA má člověk : To znamená, že DNA všech organizmů je napsána jednou abecedou složenou ze čtyřech písmen. Jsou jenom čtyři, ale zato jich je mnoho. U lidí jich je asi 3 miliardy. Tento mýtus o podobnosti vzešel ze studie z roku 2004.
Co je to RNA genetika : Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil. Je zodpovědná za přenos informace z úrovně nukleových kyselin do proteinů a u některých virů je dokonce samotnou nositelkou genetické informace.
Jaké geny mají Češi
Geneticky je obyvatelstvo Česka v porovnání s některými jinými zeměmi velmi pestré a zahrnuje kromě 35 procent slovanské populace také třetinu populace s germánsko-keltským původem, 10 procent populace s nordickým (skandinávským) původem a další mají původ například židovský, jihoevropský nebo i sibiřský.
Současné odhady celkového počtu lidských genů je asi 20 000 – 25 000. V chromozomech jsou rozloženy nerovnoměrně. Některé chromozomy mají mnohem větší genovou hustotu, než jiné (např. chromozom 19 a 22 mají vyšší genovou hustotu a naopak chromozom Y a 18 relativně nízkou).GEN je úsek DNA nesoucí dědičnou informaci pro tvorbu proteinů (gen strukturní) nebo tvorbu tRNA a rRNA. ALELA je konkrétní forma genu. LOKUS je místo na chromozomu, kde je lokalizován určitý gen. Místa uložení genů v buňce jsou genofory (jaderné chromozomy, mitochondriální a chloroplastové chromozomy, plazmidy).
Kdo popsal strukturu DNA : Legendární objev dvoušroubovice DNA, který James Watson a Francis Crick navrhli v r. 1953, začal moderní fázi vývoje biologie a biochemie.