Při škrcení jde o stlačení různých orgánů, umístěných v přední polovině krku: hrtanu, krčních tepen a bloudivého nervu. Bezvědomí při nasazení škrcení nastane náhlým snížením hladiny kyslíku v mozku. na ploše plicních sklípků.Průběh celého dušení trvá zpravidla 5-10 minut. Schopnost jednání po úplné zástavě přívodu krve k mozku je možná nejvýše 10 sekund. Asi za 4-5 minut dochází k ireverzibilnímu poškození nejcitlivějších částí mozku. Neexistují změny, které by byly charakteristické pouze pro dušení.Nejvýraznější stopou na těle oběti je strangulační rýha, tedy otisk škrtidla. Vzhled strangulační rýhy je obvykle charakteristický pro jednotlivé typy strangulace. Vzhled rýhy závisí i na charakteru škrtidla, tuhé škrtidlo zanechává výraznou rýhu, zatímco při použití měkkého škrtidla může být rýha jen lehce naznačená.
Co je to Rdoušení : Zardoušení – způsobena sevřením hrdla nejčastěji za pomoci rukou, šlápnutím na hrdlo, loketním ohbím či za pomoci stehen. Oběšení – čin může být prováděn vytažením osoby pomocí jeřábu do vzduchu nebo na šibenici. Uškrcení – pomocí škrtidla. Používal se i popravčí přístroj zvaný garota.
Co delat po Skrceni
Pokud vás partner škrtil, vyhledejte vždy lékaře, protože některé symptomy se mohou rozvinout až později. Může dojít i k poškození mozku až v dalších týdnech. Je nutné se nechat co nejdříve zkontrolovat lékařem, pokud po škrcení máte: bolavý krk.
Jak se pozná blížící se smrt : pokles krevního tlaku, puls obtížně hmatný, často tachykardie s arytmiemi. změny vzorce dýchání, někdy charakteru mělké bradypnoe, někdy mělké tachypnoe, často apnoické pauzy, známky usilovného dýchání (zatahování nadklíčků) změny v obličeji („špičatění”, tj. zostření rysů, vystoupení nosu z obličeje)
Prohlášení za mrtvého je jedním z českých soudních nesporných řízení, kterým se závazně určuje smrt člověka, jestliže je nezvěstný a je pravděpodobné, že již nežije, ale nelze to zjistit jiným způsobem, zejména lékařským ohledáním a vystavením úmrtního listu (domněnka smrti).
Strangulace je zaškrcení, uškrcení. Užívá se ve dvou významech: Smáčknutí hrdla předmětem (škrtidlem, rukou) – podle mechanismu rozlišujeme uškrcení, oběšení, zardoušení. Dochází k asfyxii, smrt nastává udušením.
Jak dlouho trvá utonutí
Obecně hovoříme o maximálním čase do 2 minut (tedy bez záchranných pomůcek, ale třeba i bez oblečení, které sice většinou stahuje tonoucího rychle pod hladinu, ale v některých případech může díky zachování vzduchových kapes i pomoci, pokud si tyto tonoucí udrží racionálním jednáním).Umírající se bojí bolesti, opuštění, selhání či utrpení, obává se ztráty soběstačnosti, o rodinu a blízké. Nebezpečí vzniká v okamžiku, kdy strach začne přerůstat v paniku, která je nakažlivá a šíří se z jednoho člověka na druhého. Vedle strachu může umírající zažívat pocity viny, bolesti a zlosti.Umírající člověk má stále méně tělesné energie. Stahuje se z vnějšího světa, více spí nebo hodně odpočívá. Ztrácí zájem o knihy, noviny a televizi nebo jiné věci a aktivity, které měl rád. Často dokonce nestojí už ani o lidi, které dříve vyhledával a s nimiž mu bylo dobře, a někdy chce zůstat úplně sám.
Nepodceňujme staré rčení: "Jaký život, taková smrt, jaká smrt, taková věčnost!" a "čas plyne a věčnost čeká".
Jak se tělo připravuje na smrt : Nemocný se stává čím dál tím více unaveným, zhoršuje se jeho pohyblivost, postupně ubývá tělesných sil, začíná být plně závislý na pomoci druhých osob, stává se ležícím. Z toho důvodu je nutno dbát na to, aby nevznikly otlaky kůže (tzv. proleženiny – dekubity). Nejvíce ohroženými místy jsou zejména oblast hýždí a paty.
Co říct na smrt : Podání ruky a slova „Upřímnou soustrast“ nebo „Je mi to líto“ smutného člověka neurazí a nepohorší. Dáváme mu tak najevo, že jsme jeho ztrátu zaznamenali, že jej vnímáme jako pozůstalého a že s ním soucítíme. Otevíráme tím také prostor pro další hovor, neděláme tabu ze smrti a ztráty.
Co říct umírajícímu člověku
Řekněte mu, že jej máte rádi, poproste o odpuštění, odpusťte. Ale nebojte se říci i to, že jej nedržíte, že může jít. Je to někdy velmi bolestné, ale on často čeká na vaše ujištění, že to bez něj zvládnete. Rozloučení může přinést pokoj jak jemu, tak vám.
Umírající člověk má stále méně tělesné energie. Stahuje se z vnějšího světa, více spí nebo hodně odpočívá. Ztrácí zájem o knihy, noviny a televizi nebo jiné věci a aktivity, které měl rád. Často dokonce nestojí už ani o lidi, které dříve vyhledával a s nimiž mu bylo dobře, a někdy chce zůstat úplně sám.Po úmrtí blízkého je třeba věnovat pozornost povinnostem spojeným s pobíranou sociální podporou, doklady zemřelého či jeho podnikáním. Rovněž je třeba řešit záležitosti ohledně jeho zaměstnání, financí, přepisu smluv nebo přechodu nájmu.
Jak poznam že prichazi smrt : pokles krevního tlaku, puls obtížně hmatný, často tachykardie s arytmiemi. změny vzorce dýchání, někdy charakteru mělké bradypnoe, někdy mělké tachypnoe, často apnoické pauzy, známky usilovného dýchání (zatahování nadklíčků) změny v obličeji („špičatění”, tj. zostření rysů, vystoupení nosu z obličeje)