Rašelina zajišťuje nasákavost a snižuje pH. Univerzální substrát má všechny složky namíchané v takovém poměru, který vyhovuje většině pěstovaných rostlin. Hodí se pro: balkonovky s běžnými nároky, například pelargonie, fuchsie, petúnie.Zatímco kompost je plný vzduchu (nebo by měl být), a proto se tvoří relativně rychle, rašeliny v málo okysličené mokřině vznikne jen něco mezi 1 mm a 1 cm ročně. I z tohoto důvodu se získává výhradně těžbou, nevyplatí se ji uměle vyrábět.Do půdy přidává humus a zlepšuje její strukturu (provzdušňuje, dělá ji „lehčí“). Rašelina neobsahuje žádné živiny a je mírně kyselá. Je využívána v zahradnictví, zejména k pěstování zvláštních druhů okrasných rostlin, které vyžadují kyselé, humózní půdy (například, vřes, vřesovec, rhododendron, azalky, apod.).
Jaký je rozdíl mezi bílou a hnědou rašelinou : Podle stupně rozložení se vrchovištní rašelina dělí na světlou (bílou) a černou. Světlá rašelina je z horních vrstev rašeliniště, je mladší a méně rozložená. Černá rašelina je starší, více rozložená, ze spodních vrstev rašeliniště. Rašelina ze středních vrstev se označuje jako hnědá (případně přechodová).
Co roste na rašeliništi
Rostliny rašelinišť
Dominujícími rostlinami jsou rašeliníky a ploníky, kromě nich jsou zde keříčkovitá společenstva s borůvkou, brusinkou, vlochyní, klikvou bahenní, vřesem obecným, kyhankou sivolistou, suchopýrem pochvatým atd.
Co hnojit rašelinou : pro přihnojení pro veškerého ovoce a zeleniny (salát, rajčata, papriky,bylinky nebo jahodníky), ovocných a okrasných stromů a keřů používá se k přípravě pěstebních substrátů, a to i pro kyselomilné rostliny (azalky, rododendrony či borůvky)
Pokud se plocha rašelinišť na světě výrazně sníží, úměrně tomu vzroste riziko záplav a dojde k obrovskému skleníkovému efektu. Někteří odborníci tvrdí, že rašeliniště jsou pro zadržování oxidu uhličitého dokonce zásadnější než deštné pralesy, o kterých se v této souvislosti v posledních letech často hovoří.
Půdu vylehčující lignin, který rašelina obsahuje, lze nahradit například pilinami, kokosovými vlákny, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z jehličnatých dřevin či z jejich borky), případně také agroperlitem.
Co zasadit do rašeliny
Tedy přímo rašelinu či speciální substrát pro kyselomilné rostliny. Jsou to nejčastěji borůvky, brusinky, azalky, vřesy, rododendrony či hortenzie.Univerzální substráty mají vápencem upravenou reakci pH na neutrální hodnotu (5-6), zatímco kyselomilné rostliny potřebují půdu kyselou (3-4). Tedy přímo rašelinu či speciální substrát pro kyselomilné rostliny. Jsou to nejčastěji borůvky, brusinky, azalky, vřesy, rododendrony či hortenzie.Namísto rašeliny můžete používat svůj vlastní kompost. V zahradnických obchodech lze zakoupit i různé přírodě příznivější náhražky rašeliny – místo rašeliny je základem takového substrátu tzv. toresa.
Rostliny rašelinišť
Dominujícími rostlinami jsou rašeliníky a ploníky, kromě nich jsou zde keříčkovitá společenstva s borůvkou, brusinkou, vlochyní, klikvou bahenní, vřesem obecným, kyhankou sivolistou, suchopýrem pochvatým atd.
Které rostliny mají rády kyselou půdu : K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.
Jak si doma vyrobit rašelinu : Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.
Co to jsou rašeliniště
Pojem „rašeliniště“ není legislativně definován. Rašeliniště ve smyslu významného krajinného prvku je třeba chápat jako místo výskytu rašeliny, tedy ekosystém se značnou produkcí rostlinné biomasy, avšak s jejím nedostatečným rozkladem v důsledku nadměrného zamokření a nepříznivých podmínek pro rozkladné organismy.
Univerzální substráty mají vápencem upravenou reakci pH na neutrální hodnotu (5-6), zatímco kyselomilné rostliny potřebují půdu kyselou (3-4). Tedy přímo rašelinu či speciální substrát pro kyselomilné rostliny. Jsou to nejčastěji borůvky, brusinky, azalky, vřesy, rododendrony či hortenzie.Kromě vřesu a vřesovce vysaďte okrasné trávy, drobnější jehličnany (jalovce, borovici kleč, zakrslé smrky) a menší keře (čilimník, kručinku, dřišťál).
Jak si udělat rašeliniště : Jak založit rašeliniště
Rašeliniště se zakládá obdobně jako jezírko. Jediným rozdílem je vybudování přepadu v hloubce asi dvaceti centimetrů, který odvádí přebytečnou vodu. Přepad může posloužit i esteticky – jako občas zaplavované řečiště s vlhkomilnými druhy rostlin. Hotové jezírko naplňte čistou rašelinou.