Při váhání, zda užít spojení předložky a ukazovacího zájmena (po tom, po té), či zda je správné jedině psaní dohromady, a tedy užití příslovce (potom, poté), se můžeme řídit jednoduchým pravidlem: je‑li možné nahradit výrazy potom a poté příslovcem pak, je namístě pouze psaní dohromady: Hrál a potom (pak) zpíval.1. Podstatná jména – jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. Ukazujeme si na ně slovy ten, ta, to (např. teta, pes, dům, píle, kreslení…).Při tomto psaní se pak ale jedná o slovní druh příslovcí, který používáme ve významu v přední části, napřed apod. Je též možné použít podobu slova vepředu se stejným významem. Jiné je však slovo vpřed — to používáme v jiném kontextu, např.: dopředu, kupředu, ve směru pohybu apod. (např.: postoupit o krok vpřed).
Proč píšeme slovo potom dohromady : Jsou tedy možné obě námi nabízené varianty – můžeme napsat po tom i potom, je ale důležité rozlišit jejich vhodné použití. Platí zde jednoduché pravidlo: Pokud lze výraz nahradit příslovcem „pak“, slovo napíšeme dohromady. Pokud výraz nahradit příslovcem „pak“ nelze, píšeme zvlášť jako dvě samostatná slova.
Co jaký je to slovní druh
vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky.
Co je je za slovní druh : Slovní druh slova "je" může být dvojí: buď sloveso (3. os slovesa být) nebo osobní zájmeno (4. p. č.
vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky.
3) Spojky (Konjunkce)
– slouží ke spojování vět a větných členů; teprve ve spojení s nimi nabývají svého významu – nejsou větným členem; neplnovýznamový slovní druh – některé spojky mohou mít platnost částic a) souřadicí – a, i, ani, nebo, anebo, ale, avšak, neboť, ať, buď – nebo, aj.)
Co je za slovní druh nikdo
zájmena záporná (též negativa) – nikdo, nic, nijaký, ničí, žádnýSlova pak a potom patří k nejčastěji užívaným navazovacím prostředkům v rámci výpovědi i textu. Mohou vystupovat jako ukazatelé různých, někdy i zcela odlišných významových vztahů, neboť jejich sémantika bývá většinou modifikována až konkrétní pozicí ve výpovědi, jejím lexikálním složením a příslušným kontextem.Dohromady je příslovce, které má tři významy, které jsou si významově velmi podobné: v jeden celek (dát se dohromady) souhrnně, celkem (dohromady tam bylo pět lidí) společně (pracovat dohromady)
Některá slova jsou vždy jen částicemi, např. kéž, asi, snad, možná. Jiná však můžeme použít buď jako částice, nebo jako jiný slovní druh (nejčastěji zájmena, příslovce, spojky).
Co je za slovní druh všechny : Slova náš, nám, je, všechny, ho, který, se, takové řadíme mezi zájmena. Při určování slovních druhů musíme vždy přihlížet k významu a úloze slov v dané větě.
Co je za slovní druh ne : Předložky Spojují se se jmény z, od, bez(e), o, na, nad, pod, pro, ve 8. Spojky Spojují slova nebo věty a, i, protože, ale, aby, že… 9. Částice Uvozují samotné věty Ano, ne, kéž, nechť, ať, prý, asi, také…
Co je jenom za slovní druh
8. Spojky spojují slova nebo věty (nebo, ani, protože, jako). 9. Částice vyjadřují naše postoje, pocity, přání (snad, ať, asi, jen, pouze, také, ano, ne, vlastně).
Typy zájmen
zájmena osobní (též personalia) – já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratná zájmena se a si. zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj.Zájmenná příslovce:
tázací – kde, kam, kudy, vztažná – jak, proč, neurčitá – někde, někam, někdy, záporná – nikde, nikam, nikdy.
Co je za slovní druh taky : K vytýkacím částicím patří slova: jen, také, právě, přímo, už, teprve, … Např.: Ze zkoušených žáků uspěli jen dva; Je to už dávno; Přišel taky Honza; Úkol odevzdal teprve včera aj.