Porcelán vzniká vypálením keramického těsta, které je složené z kaolinu, živce a křemene. Nejdůležitější složkou je právě zmíněný kaolin. Porcelán by se dal charakterizovat jako bílý, tvrdý a polopropustný materiál, který se vypaluje při teplotě okolo 1 400 °C.Zformované výrobky se suší na vzduchu, začišťují (retušují) a pak se vypalují v peci při teplotě 900 °C (tzv. přežah). Vypálením se atomy hliníku, křemíku a kyslíku přeskupí a vytvoří nové vazby. Tak vzniká tvrdá látka pevná v tlaku, ale málo odolná proti nárazu.Užitkový porcelán vyrábí společnosti G-Benedikt, s.r.o., Karlovy Vary, Český porcelán, a.s., Dubí, THUN 1794, a.s. (bývalý Karlovarský porcelán, a.s.), Starorolský porcelán Moritz Zdekauer, a.s., Karlovy Vary – Stará Role, HAAS & CZJZEK, s.r.o., Horní Slavkov a LEANDER Porcelán Loučky, s.r.o., Nové Sedlo.
Jakou teplotu vydrží porcelán : Laboratorní porcelán
| Hustota: | 2,4 g.cm-3 |
|---|---|
| Tepelná vodivost: | 1,3 W.m-1.K-1 |
| Pevnost v ohybu u neglazovaných výrobků: | 70 MPa |
| Teplotní odolnost u neglazovaných výrobků: | 1350 °C |
| Teplotní odolnost u glazovaných výrobků: | 1000 °C |
Co se používá na výrobu porcelánu
Na výrobu tvrdého porcelánu se používá směs 50 % kaolinu, 25 % křemene (ostřivo) a 25 % živce (tavivo). Někdy se přidává také křída a mramor. Měkký porcelán má menší podíl kaolinu. Porcelán se vyrábí z kaolínu, což je zvětralá živcová hornina.
Jaký oxid se používá při výrobě porcelánu : Hmota pro výrobu porcelánu obsahuje ještě jemně mletý nezvětraný živec a oxid křemičitý.
Na výrobu tvrdého porcelánu se používá směs 50 % kaolinu, 25 % křemene (ostřivo) a 25 % živce (tavivo). Někdy se přidává také křída a mramor. Měkký porcelán má menší podíl kaolinu. Porcelán se vyrábí z kaolínu, což je zvětralá živcová hornina.
Rok založení jedné z nejstarších českých porcelánek si pamatovat nemusíte: akciová společnost Thun 1794 ho má přímo v názvu. V Klášterci nad Ohří, Nové Roli a na dalších místech dodnes vyrábí nejenom překrásné jídelní, kávové a čajové soupravy, ale i svícny, porcelán do hotelů a pro děti anebo lázeňské pohárky.
Jaký je rozdíl mezi výrobky z keramiky a porcelánu
Porcelán má oproti keramice hladkou strukturu, krásný lesk a je poměrně lehčí. Keramické hrnky mají větší tloušťku, jsou vždy neprůhledné a poměrně těžké a robustní. Keramické hrnky jsou obecně ideální na "lidové dekorace". Keramika pak díky silným stěnám dobře drží teplotu horkých nápojů a jídel.Hmota pro výrobu porcelánu obsahuje ještě jemně mletý nezvětraný živec a oxid křemičitý.Z nejpoužívanějších potřeb pro keramiky jmenujme například jehly, řezáčky, děrovače nebo vykrajovače. Spadají sem i začišťovací a glazovací pomůcky, cidliny, stěrky, obkročák, plátovací a vytlačovací pomůcky, dekorační točny aj.
Na výrobu tvrdého porcelánu se používá směs 50 % kaolinu, 25 % křemene (ostřivo) a 25 % živce (tavivo). Někdy se přidává také křída a mramor. Měkký porcelán má menší podíl kaolinu. Porcelán se vyrábí z kaolínu, což je zvětralá živcová hornina.
Kolik stupňů je potřeba na vypálení keramiky : výpal (přežah) doporučujeme pálit v rozmezí 750-950°C dle vlastností hlíny. Pórovité střep se pálí na vyšší teploty, méně nasákavý na teploty nižší.
Jak správně Glazovat keramiku : Pálení v peci je završením práce každého keramika a záleží na něm výsledný úspěch celé snahy. Některé druhy keramiky se pálí jen jednou, keramici tomu říkají ostrý výpal. Pokud však budeme výrobky glazovat, provádíme tvz. přežah, při teplotě kolem 700-800°C, při němž střep zpevní a umožní tak následné glazování.
Co potřebuji k výrobě keramiky
Z nejpoužívanějších potřeb pro keramiky jmenujme například jehly, řezáčky, děrovače nebo vykrajovače. Spadají sem i začišťovací a glazovací pomůcky, cidliny, stěrky, obkročák, plátovací a vytlačovací pomůcky, dekorační točny aj.
Pálení v peci je završením práce každého keramika a záleží na něm výsledný úspěch celé snahy. Některé druhy keramiky se pálí jen jednou, keramici tomu říkají ostrý výpal. Pokud však budeme výrobky glazovat, provádíme tvz. přežah, při teplotě kolem 700-800°C, při němž střep zpevní a umožní tak následné glazování.Suchou glazuru rozmícháme v pitné vodě na hustou kaši, kterou naředíme na potřebnou hustotu. Hustota závisí na způsobu glazování (namáčení, polévání, stříkaní, glazovaní štětcem apod), podle nasákavosti hliněného střepu, teplotě přežahu apod.
Čím barvit keramiku : Keramická barvítka jsou speciální anorganické pigmenty krystalického charakteru s vysokou teplotní stabilitou a velkou chemickou odolností vůči roztaveným sklovinám. Používají se především pro vybarvování keramických glazur, hmot a smaltů a také pro výrobu barev na obklady, sklo, porcelán a keramiku.