POLOPŘÍMKA je nekonečná rovná čára, která se nám nevejde ani do sešitu – proto do sešitu rýsujeme pouze její část!!! Narozdíl od přímky má ale svůj počáteční bod (značíme velkým tiskacím písmenem), můžeme tedy říci, že víme, že někde začíná, ale nikde nekončí.Značení Bod, který rozdělil přímku, se nazývá počáteční bod polopřímky. Pro určení polopřímky se na polopřímce volí další bod různý od počátečního bodu, tento bod se nazývá pomocný bod.Přímka je jednorozměrný základní geometrický útvar. Lze ji popsat jako nekonečně tenkou, dvoustranně nekonečně dlouhou, dokonale rovnou křivku (pojem křivka v matematice zahrnuje i „rovné křivky“), tedy křivku s nekonečně velkým poloměrem zakřivení.
Co je přímka a co je úsečka : Úsečka – je část přímky, ohraničená dvěma krajními body. Úsečku označujeme krajními body, takže můžeme mluvit o úsečce AB, pokud má krajní body A a B.
Jak urcit Polorovinu
Polorovina je část roviny, která vznikne rozdělením roviny jednou přímkou. Tato přímka se nazývá hraniční. Polorovinu s hraniční přímkou p procházející bodem K značíme ↦ p K \mapsto pK ↦pK. Je-li přímka p určena body A, B, můžeme také psát ↦ A B K \mapsto ABK ↦ABK.
Co to je kolmá přímka : Kolmice je geometrický útvar. Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.
Závěr: Opačné polopřímky leží na jedné přímce a mají společný jediný bod – počátek.
Polorovina je část roviny, která vznikne rozdělením roviny jednou přímkou. Přímka, která rozdělila rovinu, se nazývá hraniční přímka poloroviny. Pro bližší určení poloroviny se v polorovině volí další bod neležící na hraniční přímce, tento bod se nazývá pomocný bod.
Jak určit vzájemnou polohu přímek
Vzájemnou polohu dvou přímek můžeme snadno určit, pokud známe souřadnice jejich směrových, případně normálových vektorů. Přímky rovnoběžné mají stejný směr, tedy jejich směrové vektory jsou kolineární. Normálové vektory dvou rovnoběžných přímek jsou také kolineární. Ve speciálním případě mohou být přímky totožné.Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.Střed úsečky je bod, který leží na úsečce a jehož vzdálenost od obou krajních bodů je stejná. Osa úsečky je přímka kolmá k úsečce procházející jejím středem. Všechny body na ose úsečky mají od obou krajních bodů stejnou vzdálenost. Úsečka je středově souměrná podle svého středu.
Polorovina je část roviny, která vznikne rozdělením roviny jednou přímkou. Přímka, která rozdělila rovinu, se nazývá hraniční přímka poloroviny. Pro bližší určení poloroviny se v polorovině volí další bod neležící na hraniční přímce, tento bod se nazývá pomocný bod.
Jak zjistit jestli bod leží na přímce : Body A, B, C leží na jedné přímce, právě tehdy, když je vektor AB nenulovým reálným násobkem vektoru AC, tj. existuje nějaké reálné číslo k, pro které platí AB = kAC.
Co je Kolmy prumer : Kolmý průmět bodu A do průmětny je pata kolmice jdoucí bodem A na průmětnu. Tuto kolmici nazýváme promítací přímka bodu A. Kolmý průmět přímky a do průmětny je průsečnice průmětny a roviny, která prochází přímkou a a je kolmá k průmětně.
Co je to průsečík přímek
Průsečík přímky s osou x je bod, ve kterém daná přímka protíná osu x, zatímco průsečíkem s osou y je bod, v němž přímka protíná osu y. Když si oba průsečíky zakreslíme do grafu, není již nikterak těžké nakreslit celou přímku.
Polorovina je část roviny, která vznikne rozdělením roviny jednou přímkou. Přímka, která rozdělila rovinu, se nazývá hraniční přímka poloroviny. Pro bližší určení poloroviny se v polorovině volí další bod neležící na hraniční přímce, tento bod se nazývá pomocný bod.Základní vlastnosti polorovin: Sjednocením dvou opačných polorovin je rovina. Průnikem dvou opačných polorovin je hraniční přímka. Průnikem dvou polorovin s rovnoběžnými hraničními přímkami je pás rovnoběžek.
Co je to opačná Polopřímka : Opačná polopřímka k dané polopřímce je polopřímka, která leží na stejné přímce, má s danou polopřímkou stejný počáteční bod, ale opačný směr.