Nultý kondicionál se používá pro nyní (případně vždy) a situaci, která je reálná a možná. Často jej najdeme v tvrzeních s obecnou platností. V obou větách souvětí je čas přítomný prostý a "if" je obvykle možné nahradit spojkou "when", aniž by došlo ke změně významu.Použití Kondicionál 3. typu se vztahuje k podmínce v minulosti, která nenastala, a jejímu pravděpodobnému výsledku v minulosti. Tyty věty jsou neskutečné a čistě hypotetické, protože teď už je příliš pozdě na to, aby taková situace (a její výsledek) nastaly.Druhý kondicionál vyjadřuje nereálnou, hypotetickou podmínku a odpovídá na otázku, co by bylo, kdyby… Kdybych…, tak bych… Má tento tvar: If = KDYBY + minulý čas prostý, podmiňovací věta s would (udělal bych) / could (mohl bych).
Kdy pouzit When A kdy IF : „When“ je časová spojka, která se nejčastěji používá ve významu „když, kdy, až“. Věta: „When he returns, tell him to call me.
Co je First Conditional
First conditional (První kondicionál)
Nejčastěji se začíná spojkou if, ve větě je tedy lehce identifikovatelná: Kuba will have a party on Friday if his parents go away. He will go to the university if he does well in his exams.
Co je Elif Python : Příkazy if (pokud), elif (jinak, pokud) a else (jinak) podmiňují jiné příkazy. Odsazení se používá pro podmíněné příkazy, které následují po if apod..
První kondicionál zahrnuje i ty případy, kdy je v hlavní větě rozkazovací způsob (udělej něco, jestli…). Potom není vlastně budoucí čas v žádné části souvětí. Vedlejší podmínková věta je opět v přítomném čase (v následujících větách je zvýrazněna tučně), v hlavní větě je rozkazovací způsob: Shout if you need anything.
Ve vedlejší větě podmínkové je vyjádřen předpoklad nebo podmínka realizace či nerealizace děje věty hlavní. Podmínková věta vedlejší se tradičně označuje termínem protasis (česky předvětí), věta hlavní termínem apodosis (česky závětí).
Co je to Second Conditional
Druhý kondicionál (second conditional)
Říká, co by teď bylo, kdyby podmínka byla splněna (ale ve skutečnosti splněna není a tak to tak není).Angličtina má celkem 12 časů, které se dají rozdělit do tří kategorií: přítomný, minulý a budoucí. Zároveň má i časy dokonavé = perfekta, které vyjadřují ukončenost děje. Každý čas má pak prostou a průběhovou formu.Čas (tense)
Slovesné časy jsou v angličtině pouze dva, a to přítomný a minulý. přítomný čas (present tense): go, goes, am, is, are, like, likes… minulý čas (past tense): went, was, were, liked…
Pomocí druhého kondicionálu mluvíme o nereálných věcech, o tom, co by bylo, kdyby…. Říká, co by teď bylo, kdyby podmínka byla splněna (ale ve skutečnosti splněna není a tak to tak není). Člověk je zvláštní tvor a rád o podobných věcech mluví, i když je to zbytečné.
Co je to Django : Petr Janda, frontman skupiny Olympic, zpěvák, skladatel a kytarista, jedna z největších legend v historii české populární hudby, oslavil v květnu 2022 své 80. narozeniny a koncem téhož roku 60. výročí vzniku skupiny Olympic.
Co je string Python : String, tedy řetězec, je různě dlouhé uskupení znaků (písmen, čísel, speciálních symbolů). Dále se označuje jako sekvence, kterou jakmile jednou vytvoříš, nelze změnit (z angl. immutable). Můžeš se ujistit, že jde skutečně o datový typ string (stačí si všimnout pouze klíčového str ).
Jak se ptáme na větu Podmínkovou
podmínková
- Vyjadřuje podmínky za kterých se děj uskuteční, nebo neuskuteční.
- Ptáme se na ni: za jakých podmínek + věta řídící
- Časté spojovací výrazy: jestliže, -li, kdyby, jestli, když, pokud.
- Příklad: Nebude-li pršet, nezmokneme. (Za jakých podmínek nezmokneme Nebude-li pršet.) Kdyby ses přiznal, cítil by ses lépe.
věta závislá obsahuje spojku když/ až nebo u VVpřísl. podmínkových její synonymní ekviva- lent (jestliže, kdyby, pokud, -li; v případě, že; za podmínky, že), ptáme se na ni pomocí otázky: a) Kdy (konkrétně)Slovesný čas
- Minulý čas vyjadřuje děje, které se odehrály v minulosti (např. Zavřel okno.).
- Přítomný čas vyjadřuje děj, který probíhá teď (např. Zavírá okno.).
- Budoucí čas vyjadřuje děj, který teprve bude probíhat. (Za chvíli zavře okno.).
Jak jdou po sobě časy v angličtině : Pro jednotlivé události (jdoucí po sobě) používáme minulý čas prostý, pro děje probíhající na pozadí příběhu minulý čas průběhový, a pro děje které proběhly či probíhaly ještě dříve používáme předminulé časy. Nikdy v takovém vypravování nepoužíváme předpřítomný čas, není to jeden z tzv.