Zatímco z daňového základu se počítá 15% daň z příjmů, z vyměřovacího základu se počítají odvody na zdravotní a sociální pojištění. Daňový základ pro OSVČ je hrubý zisk, tedy rozdíl příjmů a výdajů. Pokud tento rozdíl podělíme dvěma, získáme vyměřovací základ.Důchod se skládá ze dvou částí: základní výměry a procentní výměry. Ta základní je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy v ČR. V roce 2024 je základní výměra 4400 korun. Procentní výměra tvoří obvykle větší část důchodu a odvíjí se od celoživotních výdělků a odpracovaných let.Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Až na výjimky, jako je třeba odstupné.
Jak vypočítat denni vyměřovací základ : Vypočteme ji ze součtu hrubé mzdy za posledních 12 měsíců, který vydělíme počtem kalendářních dní, tedy 365. Zjednodušeně je možné denní vyměřovací základ spočítat také tak, že průměrnou hrubou měsíční mzdu vynásobíme počtem měsíců v roce (tj. 12) a vydělíme počtem kalendářních dní (tj. 365).
Co je osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu
Co je osobní vyměřovací základ (OVZ)
Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně průměrná měsíční mzda odpovídající současné hodnotě, neboť dřívější příjmy se valorizují koeficientem růstu mezd. Pro každý rok je stanoven vlastní přepočítávací koeficient růstu mezd tak, aby výsledná hodnota odpovídala současnosti.
Jak získat vyměřovací základ : Vyměřovacím základem pro výpočet dávky NP je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž OSVČ zaplatila pojistné. Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. nemoc).
Rozdíl je v tom, že u zaměstnanců se pro výpočet důchodu vychází z hrubých ročních příjmů, u OSVČ z ročního vyměřovacího základu, tedy jejich příjmů před zdaněním. Při stejném ročním čistém příjmu zaměstnance a OSVČ je zpravidla roční vyměřovací základ na důchodové pojištění u OSVČ podstatně nižší.
Výše osobního příplatku dle ust. § 131 odst. 2 zákoníku práce může činit maximálně 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Jelikož je osobní příplatek pravidelně měsíčně poskytovanou složkou platu, zaměstnavatel je povinen jeho výši uvést v platovém výměru.
Co je vyměřovací základ důchodového pojištění
Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění je pro pojistné na důchodové pojištění částka, kterou si tato osoba určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.Přepočet důchodu se neprovádí automaticky, ale na základě písemné žádosti důchodce. Tu je vhodné podat prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště, a to vždy krátce po získání 360 dnů výdělečné činnosti. Žádost lze zaslat také přímo na ústředí ČSSZ.osobně u okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze u Pražské správy sociálního zabezpečení a v Brně u Městské správy sociálního zabezpečení, která je příslušná podle místa trvalého pobytu, poštou, a to zasláním dopisu přímo na adresu příslušné správy sociálního zabezpečení dle místa trvalého pobytu.
Člověk, který nikdy nepracoval, nemá nárok na starobní důchod. Hypoteticky by mohl dostat dávky pomoci v hmotné nouzi, ale záleží už na jeho konkrétní situaci. Základní dávka je příspěvek na živobytí a ta může být u dospělé samostatně žijící osoby ve výši životního minima 3 860 Kč. Aktualizováno v září 2021.
Co se započítává do důchodu : Do důchodu se počítají pouze pracovní příjmy, ze kterých se platí sociální pojištění. Pokud ale máte v určitém období pouze kapitálové příjmy nebo příjmy z pronájmu (například bez samostatné výdělečné činnosti), tak se to nepočítá.
Kdy mám nárok na osobní ohodnocení : Osobní příplatek lze přiznat pouze zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, nebo zaměstnanci, který je vynikajícím a všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy.
Co se počítá do osobních nákladů
U fyzických osob je to součet výdajů na nákup materiálu, zboží, výdajů na mzdy a platby pojistného (sociální a zdravotní pojištění), provozní režie a uzávěrkových úprav výdajů.
Vyměřovací základ se uvádí jako úhrn zúčtovaných příjmů započitatelných do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného. Zaměstnavatel nesmí ani opomenout uvést informaci, odkdy trvala výdělečná činnost pojištěnce. Na druhém příkladu si ukážeme vyplnění ELDP v souvislosti s mimořádným opatřením v roce 2020.Pokud si nejste jisti, kolik máte odpracováno, pomůže vám Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zdarma vypracuje informativní osobní list důchodového pojištění, který obsahuje doby zaměstnání, tedy pojištění potřebné pro přiznání důchodu.
Co se počítá do vyměřovacího základu OSVČ : Minimálním měsíčním vyměřovacím základem je 50 % aktuální průměrné mzdy. Minimální vyměřovací základ OSVČ je zákonem o veřejném zdravotním pojištění stanoven jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.