Napoví vám následující výčet příznaků, které mohou být důvodem k návštěvě odborníka.
- Potíže se spánkem.
- Snížený zájem o věci, které vás dříve bavily.
- Všechno vás rozčiluje.
- Jste zaplaveni hanbou a pocity viny.
- Vaše chutě se výrazně změnily.
- Pociťujete nadměrnou únavu.
- Neschopnost se soustředit.
Může jít o stále smutnou náladu, pokles sebevědomí, nepřiměřené výčitky, neschopnost prožívat radost, nesoustředěnost, nerozhodnost, celkové zpomalení či naopak napětí a neklid, extrémní únavu, potíže se spánkem (nedostatek či přemíra), sníženou nebo zvýšenou chuť k jídlu a objevit se mohou i sebevražedné myšlenky.Duševní nemoc či porucha se u dětí i dospělých projevuje problémy v oblasti nálad a emocí, v oblasti myšlení, pozornosti a paměti a také v chování, sebekontrole. Tyto potíže se často kombinují, komplikují či přímo znemožňují zapojení nemocného do běžného života a přinášejí pocit utrpení pro něho samotného.
Co je to mentální postižení : Termín duševní porucha je definován v zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v § 123. Zde se uvádí, že duševní poruchou se rozumí mimo duševní poruchy vyplývající z duševní nemoci i hluboká porucha vědomí, mentální retardace, těžká asociální porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka.
Jak se pozná psychické zhroucení
Mezi hlavní příznaky patří chronický pocit psychické únavy a tělesné nemohoucnosti, přehnaná sebekritika a snížená sebeúcta, podrážděnost, negativismus, bolesti hlavy, trávicí obtíže, úbytek či přírůstek váhy, poruchy spánku či zkrácený dech.
Kdo je duševně nemocný : Člověk, kterému bylo diagnostikováno duševní onemocnění, je označován jako duševně nemocný. Terminologická poznámka: Pro duševní onemocnění se používají rovněž označení psychické onemocnění či psychická porucha. Viz také duševní zdraví, duševní nepohoda, tělesné onemocnění.
Lidé s poruchou osobnosti se vzorci svého chování často výrazně odlišují od chování lidí ve svém okolí, např. jde-li o vyjadřování pocitů, mezilidskou komunikaci nebo budování vztahů. Své chování většinou jen stěží dokážou změnit, což může mít negativní dopad na jejich mezilidské vztahy.
Mezi nejčastější příznaky, které jsou typické pro psychický kolaps, patří:
- problémy se spánkem.
- podrážděnost.
- nadměrná únava.
- potíže se soustředěním.
- apatie.
- výkyvy nálad.
- přejídání se nebo naopak nechutenství
Jak vznikají psychické poruchy
Příčiny duševních poruch jsou komplexní, podílejí se na nich faktory genetické (bodové polymorfismy DNA, variace počtu kopií v oblasti DNA, epistáze genů) i faktory zevního prostředí (biologické, psychologické, sociální, spirituální), při interak- cích genů a prostředí se pak nezřídka uplatňuje epigenetika.Příčinami mentální retardace jsou dědičnost a organické postižení centrální nervové soustavy, ke kterému mohlo dojít během nitroděložního vývoje, při porodu nebo v době krátce po narození. Příčiny vzniku mentálního postižení jsou velice různorodé, vždy ale jde o závažné poškození mozku (organické nebo funkční).Projevy mentálního postižení zahrnují sníženou schopnost učení, myšlení, orientace v určitém sociálním prostředí, schopnost učit se z minulých zkušeností, v neposlední řadě jsou patrné odlišnosti v oblasti řeči, motivace a emocionality, vlastností či motoriky.
Příznaky, které psychické vyčerpání provází
U nemocného je snížena aktivita, nemá o nic zájem a vše se jeví jako nemožné. Je unaven po psychické i fyzické stránce, není schopen správně vykonávat svou práci a nemá chuť věnovat se svým koníčkům.
Jak se projevuje úzkostná porucha : Postižený může pociťovat i horko či chlad, případně brnění v končetinách. Člověk se bojí, že omdlí nebo že zešílí; v nejtěžších případech se postižený obává, že zemře. Tyto ataky (záchvaty paniky) přicházejí zčistajasna a trvají několik minut, během nichž se potíže stupňují.
Co zpusobuje psychické problemy : Velká část duševních onemocnění vzniká na podkladě nějakých dispozic. Patří zde způsob výchovy, události, které se vyskytují v průběhu života, potíže v mezilidských vztazích, pracovní a existenční starosti. Také bývá přítomen i „spouštěcí faktor", který vlastní nemoc vyvolává.
Jak se chovat k člověku s psychózou
Základním principem komunikace s někým, kdo trpí duševním onemocněním, je naslouchání. Je důležité dát člověku prostor a snažit se pochopit jeho aktuální potřeby. Například u deprese je naprosto nevhodné člověka povzbuzovat a nutit ho k aktivitě, říkat mu, že by se měl trochu rozveselit atd.
Mezi příčiny poruch patří především dědičné vlivy, dále pak vlivy psychosociální (zejména výchova). Ke změně osobnosti však může dojít i v průběhu života následkem psychického traumatu, endokrinopatií, stresu, užívání drog, vaskulárních onemocnění CNS, expanzivních procesů nitrolebních nebo jiného duševního onemocnění.Dosud nejlépe prozkoumaná je terapie emočně nestabilní poruchy osobnosti (hraniční typ). Při ní se používá mj. dialekticko-behaviorální terapie (zkratka DBT, z anglického dialectical behaviour therapy) a terapie založená na mentalizaci (zkratka MBT, z anglického mentalisation-based therapy).
Jak se pozná psychické vyčerpání : Psychická únava se projevuje jinak. Vnímáme ji jako pocity totálního vyčerpání, kdy se špatně soustředíme, jsme ospalí, malátní, dochází ke zhoršení paměti a nechce se nám vůbec do ničeho. Můžeme mít potíže se spánkem, dostaví se změny nálad a nechuť k jakékoli činnosti.