Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti, předpověď, týkající se určitých dnů či období, a to obzvláště ve vztahu k zemědělství a počasí.Proto nejedna lidová pranostika upozorňuje na to, že studené i nepříznivé počasí u nás v březnu ještě zdaleka nebude končit: Březnové slunce má krátké ruce. – Březnové slunce chce i nechce. – Zima často ještě do března strká hlavu a někdy je docela zalehne.Na Tři krále mrzne stále. Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno. Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí. Je-li na tři krále jasno, zdaří se pšenice.
Jaká je pranostika na leden : Další pranostiky pro měsíc:
Je-li leden suchý a studený, bude únor sněhový. Není-li konec ledna studený, únor si to vynahradí. Lednové mlhy větší mokré jaro. V lednu mnoho deště a sněhu, bolí stromy, údolí a hory.
Kdy je na Hromnice o hodinu více
A přece: vše se mění 2. února na Hromnice. Proč se vlastně slaví a co znamenají Proč se říká „…na Hromnice o hodinu více…“ a skutečně to znamená, že jaro už je za dveřmi
Co znamená duben ještě tam budem : Asi nejznámější přísloví týkající se čtvrtého měsíce v roce naznačuje, že ještě „budem za kamny“. Ano, může to tak být, ale v posledních letech už bývá duben celkem teplý měsíc. Ptáci začínají brzy ráno zpívat, rodí a batolí se mláďata a většinou v dubnu přicházejí Velikonoce.
Změna času: Březen je posledním měsícem, kdy se musíme plně spoléhat na zimní zásoby zeleniny a jablek. Už ale přilétají špačci, čápi, rodí se malí zajíčci, hnízdí husy, začínají rašit divoké zelené byliny jako kopřiva či bršlice, rozkvétají sasanky, modřence, narcisy a tulipány a pomalu přichází jaro.
Jedná se v podstatě o ustálené výroky, které obsahují obecně platné zásady nebo zkušenosti mravoučné povahy. Za pomoci nich jsou nám již od malička vštěpovány základní hodnoty naší kultury. Zpravidla mají podobu rýmovaného dvojverší – to zejména kvůli snadné zapamatovatelnosti.
Proč se říká Na Hromnice o hodinu více
Nejznámější pranostika „Na Hromnice o hodinu více“ říká, že den je o hodinu delší než v době zimního slunovratu (zpravidla 21. prosince). Ve skutečnosti tento rozdíl činí na území České republiky hodinu a 20 minut.Na Tři krále se pekla zvláštní kynutá buchta – kruh (symbolizující královskou korunu) z mazancového těsta. Hospodyně do něj navíc zapékala minci. Kdo ji pak během konzumace našel stal se "králem", který mohl kropit dům a zahradu svěcenou vodou a psát písmena s křížky na dveře obydlí a chlévů.Český název měsíce pochází od slova led – měsíc ledu. Ve východní Evropě byl tento měsíc původně označován jako měsíc vlka.
Nejvíc nás ale zaujala známá pranostika o prodlužování dne, která se k tomuto datu váže „Na Tři krále o krok dále. “ A on se opravdu prodlužuje, sice o málo, říká se o krok, ale je to méně. Nebo záleží, jak kdo má krok dlouhý. Neexistuje žádná fyzikální veličina, která by „náš krok“ jako jednotku popsala.
Co se říká na Hromnice : Hromnice je svátek spjatý se strachem z ohně, který může způsobit bouřka. Od 10. století byly v kostele svěceny svíčky – hromničky, které si lidé nosili domů na ochranu. Církev doporučovala zapalovat hromničky při bouřce a jako ochrana proti ďáblovi.
Na který den připadá Hromnice : Hromnice jsou svátek, který připadá na 2. února. Byl spojen s mnoha pověrami a pranostikami, nejrozšířenější byly posvěcené svíčky hromničky, které měly mít ochrannou funkci.
Co znamená bouřka v dubnu
Po bouřce v dubnu připadají mrazíky. Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá. Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
Kvete řada lesních dřevin a před jejich olistěním rozkvétají první jarní světlomilné druhy lesních bylin, objevují se violky, kyčelnice, plicník lékařský a podél potoků žluté květy blatouchů. Přilétá čáp bílý, kukačka obecná a v druhé polovině dubna rorýsové. Probíhá tok jeřábka, tetřívka a tetřeva.Co bychom měli udělat:
- odstranit ochrané fólie.
- začít vysévat další semínka na parapet.
- sklidit zeleninu pěstovanou pod sněhem.
- přihnojit jahodníky.
- sázet ovocné stromy a keře.
- začít vysazovat zeleninové záhony.
Proč se jmenuje březen : Březen je podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce se odvozuje od březosti samic zvířat. Druhý výklad odkazuje na rašení bříz.