Co je konkretni a Abstraktni?
Podstatná jména abstraktní

Jsou to názvy vlastností, dějů a vztahů (skromnost, plavání, přátelství). Označují tedy to, na co si nemůžeme sáhnout, co je nehmotné. Ty vlastními jmény obvykle nepojmenováváme.podstatná jména můžeme dělit na konkrétní (názvy osob, zvířat a věcí) a abstraktní (názvy vlastností, dějů a stavů). Konkrétní můžeme dále ještě dělit na obecná (například pes, muž) a osobní (Alík, Karel). Dále existují například podstatná jména hromadná (listí) a pomnožná (kalhoty.Jména látková označují hmotu nebo látku, která se jeví jako nerozčleněný celek. Tvary jednotného čísla označují látku bez ohledu na její množství (litr, hrnek, gram atd.). Příklady: písek, mouka, pivo, zlato. Jména hromadná jsou názvy lidských a zvířecích kolektivů, rostlinných porostů, souborů věcí a přírodních jevů.

Co znamená podstatná jména konkrétní : Podstatná jména konkrétní označují věci, které můžeme vidět, slyšet, cítit nebo se jich dotknout. Jsou to věci, které opravdu existují a můžeme je vnímat našimi smysly. Příklady: stůl, pes, jablko, auto. Když řekneme tato slova, obvykle si dokážeme představit, jak tyto věci vypadají nebo zní.

Co je to slovo abstraktní

Podstatná jména abstraktní označují názvy vlastností, stavů, dějů, tedy toho, co je ve své podstatě nehmotné.

Co jsou to abstrakce : Jako abstrakci označujeme proces abstrahování, což je vytváření obecných pojmů odvozováním a vyvozováním. Proto lze tedy rozlišit něco abstraktního, tj. pomyslného, neskutečného, odtrženého od skutečnosti, a něco konkrétního, tj. určitého, věcného, smysly vnímatelného, skutečného.

Podstatné jména jsou ohebný slovní druh. Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.

Konkrétní: konkrétní osoby, jména osob, názvy míst, institucí, rodu, druhu, nebo jejich členů. Fyzicky se jich můžeme dotknout. Substantivos abstractos: Abstraktní: pojmy, činnosti, vlastnosti.

Co je to látková

Podstatné jméno látkové označuje látku nebo hmotu a je nepočitatelné, např. káva, voda, mouka.Jako jména pomnožná označujeme podstatná jména, která mají pouze nebo převážně tvary množného čísla, přičemž svými tvary mohou označovat jak množství, tak jednotlivinu (např. záda, plavky, nůžky).Podstatná jména abstraktní označují názvy vlastností, stavů, dějů, tedy toho, co je ve své podstatě nehmotné.

Konkrétní: konkrétní osoby, jména osob, názvy míst, institucí, rodu, druhu, nebo jejich členů. Fyzicky se jich můžeme dotknout. Substantivos abstractos: Abstraktní: pojmy, činnosti, vlastnosti.

Co je to abstraktní myšlení : Druhy myšlení

myšlení názorné – v mysli operujeme s představami (nejčastěji vizuálními) myšlení abstraktní – provádíme operace se znaky (symboly), př. matematickými, verbálními, logickými. pojmové myšlení – nejběžnější, manipulace s verbálními znaky (pojmy)

Jak se rozdělují podstatná jména : V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

Co určuje u podstatných jmen

Mluvnické kategorie podstatných jmen. U podstatných jmen určujeme následující kategorie: pád, číslo, rod a vzor.

Jako abstrakci označujeme proces abstrahování, což je vytváření obecných pojmů odvozováním a vyvozováním. Proto lze tedy rozlišit něco abstraktního, tj. pomyslného, neskutečného, odtrženého od skutečnosti, a něco konkrétního, tj. určitého, věcného, smysly vnímatelného, skutečného.Jako jména pomnožná označujeme podstatná jména, která mají pouze nebo převážně tvary množného čísla, přičemž svými tvary mohou označovat jak množství, tak jednotlivinu (např. záda, plavky, nůžky).

Co je to slovo hromadné : Hromadná jména či kolektiva jsou slova, označující jednotným číslem několik nebo množství jedinců, kteří se shodují v důležitých znacích, například listí, dobytek a uhlí. Kolektiva jsou většinou slova českého původu (ptactvo), přejatých slov mezi nimi je poměrně málo (kilometráž).