Kašírované fólie používáme k výrobě vysoce kvalitních zakrývacích plachet. Tato fólie se vyznačuje několikaletou životností, výbornou odolností proti mechanickému poškození a povětrnostním vlivům. Kašírované fólie jsou nepromokavé a mrazuodolné. Dodáváme v několika silách a barevných variantách.Zelená fólie na fóliovník má plnou účinnost když vašemu fóliovníku nestojí nic v cestě a nic na něj nevrhá stín. V takových případech je fólie schopna propustit přibližně 85 – 88% slunečního světla. Narozdíl od zelené fólie, ta bílá světlo ve fóliovníku nerozptyluje, ale dodává ho přímo.Nejprve potáhněte přední a zadní čelo fóliovníku. Pokud to konstrukce fóliovníku dovolí je praktické potáhnout čela položená na zemi. Při potahování na stojato začínejte s prací od vrcholu oblouku stejnoměrně na obě strany. Folii obstřihněte podél čela tak, aby po obvodu oblouku byla o cca 15 cm větší.
Jak si vyrobit fóliovník : Jednoduchý obdélníkový fóliovník
Na jednoduchou konstrukci potřebujete čtyři hranoly do rohů, po délce a šířce je spojíte latí. Vše obtáhnete fólií nebo plachtou k fóliovníku. Takto vyrobeným fóliovníkem sazenice přikryjete. Při větrání a zalévání je třeba fóliovník celý odklopit.
Co se muze zasadit do Foliovníku
Mezi oblíbenou zeleninu, kterou si zahrádkáři předpěstovávají ve fóliovníku, patří květák, brokolice, pórek, kapusta, zelí, celer či brukev. Stejně tak si zde můžete rozmístit květináče nebo truhlíky, a v nich si předpěstovat rostliny, které pak budou zdobit vaše okna či terasu – například afrikány či petúnie.
Jak dlouho vydrží fóliovník : Životnost fóliovníku není taková jako u skleníků a odvíjí se od použitých materiálů. Kvalitní konstrukce vydrží dlouho, ale i nejlepší plachtu bude třeba po cca 5 – 7 letech vyměnit. Fóliovník dobře drží vláhu a rozkládá sluneční záření lépe než sklo, takže v horkém létě nehrozí rostlinám spálení.
Pěstování rajčat ve fóliovníku
Sazenice můžete do fóliovníku zasadit ve chvíli, kdy teplota v něm neklesá pod 15 °C (vhodné je umístit do fóliovníku teploměr), a stejně tak by neměla vystoupat nad 27 °C (v teplých dnech je třeba větrat). Pamatujte na to, že rajčata potřebují propustnou a dobře prohnojenou půdu.
Skleník musí stát na co nejslunnějším místě. Přebytek slunce lze v létě regulovat rohožemi, žaluziemi či bílým nátěrem vápenným mlékem. Odborníci se shodují, že v ideálním případě stojí podélný skleník severojižním směrem, protože taková poloha zajišťuje po celé léto maximální množství světla.
Kdy nejpozději zasít rajčata
Semena rajčat se vysévají přibližně v půli března, aby do poloviny května vyrostly v silné sazenice. Z únorových výsevů bývají sazenice zbytečně přerostlé. Pozdější dubnové a květnové výsevy jsou možné, ale zpožďují sklizeň.Neumýváme je, ale rozložíme v jedné vrstvě na tác, plech, plastovou bedničku nebo do papírové krabice. Pod rajčata můžeme dát pečicí nebo balicí papír, ale není to nutné. Mezi rajčata položíme zralé jablko nebo banán – budou uvolňovat etylen, což podporuje dozrávání plodů. Rajčata přikryjeme papírem nebo novinami.Teplomilná plodová zelenina (papriky, rajčata, lilky, cukety, dýně, melouny) nesnese mráz, proto je třeba hlídat případné přízemní mrazíky a plody včas sklidit, nebo rostliny chránit netkanou bílou textilií. Pokud je důkladně obalíme, přečkají bez úhony i mrazík do –4 °C. Pomohou také přenosné foliové kryty a rukávce.
Keříčky obsypané zelenými plody nemusíte vyhazovat. Tedy pokud jsou rostliny zdravé a nejeví známky plísně. Plesnivá rajčata vyhoďte do biopopelnice nebo kontejneru k tomu určenému. Na kompost nepatří, tam byste si zárodky plísně jen přenesli do další sezóny.
Proč nejíst zelená rajčata : Konzumovat zelená rajčata není dobrý nápad. Nezralá rajčata totiž obsahují jedovatý solanin a tomatin. Tyto látky se odbourávají při dozrávání. Pokud byste chtěli zelená rajčata přesto konzumovat, nikdy by se nemělo sníst více než 100 g za den a děti nebo těhotné ženy by je raději neměly jíst vůbec.
Co dělat aby dozrála rajčata : Pod rajčata můžeme dát pečicí nebo balicí papír, ale není to nutné. Mezi rajčata položíme zralé jablko nebo banán – budou uvolňovat etylen, což podporuje dozrávání plodů. Rajčata přikryjeme papírem nebo novinami. Umístíme je do tmavšího místa, doporučená teplota pro dozrávání je přibližně 18–20 °C.
Proč je tvrdá slupka u rajčat
Je-li příliš sucho, změní se plocha u stopky v tvrdou žlutozelenou tkáň, která je nejedlá a musí se odříznout. Často však tato rajčata bývají výborné chuti.
Neumýváme je, ale rozložíme v jedné vrstvě na tác, plech, plastovou bedničku nebo do papírové krabice. Pod rajčata můžeme dát pečicí nebo balicí papír, ale není to nutné. Mezi rajčata položíme zralé jablko nebo banán – budou uvolňovat etylen, což podporuje dozrávání plodů. Rajčata přikryjeme papírem nebo novinami.Rajčatům pro změnu vyloženě vadí červené zelí a nesmíme je pěstovat nejen vedle něj, ale ani po něm. Špatně též snáší tykve, brambory a hrách.
Kolik slunce potřebuji rajčata : Bude se jim líbit tam, kde se mohou vyhřívat alespoň 6 – 8 hodin. Příliš dlouhé přímé slunce jim však může způsobit popáleniny a silný vítr zlámat stonky, proto je nedávejte na severní stranu a ani tam, kde na ně bude dlouho svítit přímé slunce.