Za látky h o ř l a v é se považují takové látky, které působením ohně nebo vysoké teploty hoří nebo doutnají a po odstranění tepelného zdroje dále nepřetržitě hoří nebo doutnají (je to převážná většina organických látek – dřevo, sláma, nafta apod. ).Hořlavina je látka, která za podmínek požáru hoří a uvolňuje při tom energii, nejčastěji světlo a teplo. Během procesů hoření mění svůj chemický charakter a při tom může docházet (v závislosti na povaze hořlaviny a podmínkách hoření) k vývoji široké palety látek a to včetně látek toxických.Hořlavost textilií je náchylnost textilních materiálů ke vznícení a jejich chování při hoření. Hořlavost je ovlivněna fyzikálními (sráživost, tavitelnost), chemickými (obsah C, O atd.) a geometrickými (tvar, hmotnost) vlastnostmi materiálu.
Které látky hoří nejrychleji : Body vzplanutí hořlavých a vysoce hořlavých látek
| Látka / produkt | Bod vzplanutí | Bod vznícení |
|---|---|---|
| Benzen | -11 °C | 555 °C |
| Nafta | 52 °C až 82 °C | 220 °C |
| Fenol | 79 °C | 605 °C |
| Petrolej | 48 °C | 265 °C |
Jak dělíme hořlaviny
Hořlaviny se do r. 1998 dělily podle skupenství do tří tříd na pevné, kapalné a plynné. Důležitou charakteristikou hořlavé látky byla teplota vzplanutí, tj. nejnižší teplota, na kterou musí být látka zahřáta, aby při přiblížení k plameni vzplanula.
Co je označeno jako hořlavá kapalina : Toto zařazení se provádí dle nařízení CLP. Podle něj se hořlavou kapalinou rozumí kapalina s bodem vzplanutí nejvýše 60 °C. Pro účely tohoto nařízení lze plynové oleje, motorovou naftu a lehké topné oleje s bodem vzplanutí ≥ 55 °C a ≤ 75 °C považovat za látky kategorie 3.
hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny se skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny. je zakázáno ukládat hořlavé kapaliny ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů nebo ubytovacích zařízení.
Hoření je fyzikálně chemická reakce, při které hořlavá látka reaguje vysokou rychlostí s oxidačním prostředkem za vzniku tepla a světla. Je to reakce exotermická.
Které hořlavé kapaliny patří do I třídy nebezpečnosti
Hořlavé kapaliny, u kterých nebyl prokazatelně stanoven bod vzplanutí se ve smyslu ČSN 65 0201 považují za hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti.3) Nebezpečí při přečerpávání hořlavých kapalin je dáno zejména schopností těchto látek: a) vytvářet hořlavé páry, které ve směsi se vzduchem mohou být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu, b) vytvářet elektrostatický náboj při přečerpávání (elektrizování hořlavých kapalin), který může být iniciačním zdrojem požáru nebo …Skladujte hořlaviny jen ve vyhovujících prostorách
Nádoby, nádrže, sudy, kontejnery nebo lahve, které obsahují hořlavé nebo hoření podporující plyny, vždy umisťujte na snadno přístupná, dobře odvětrávaná a proti pověrnostním vlivům chráněná místa.
Při požáru vznikají tyto základní produkty: teplo, světlo, kouř, hořlavé nespálené plyny a nespálený tuhý zbytek (popel). Teplo je produktem hoření a intenzita jeho vývinu závisí na velikosti plamenů.
Co dělat když hoří : Co nejrychleji opusťte objekt, ve kterém hoří
Nesnažte se překonávat již požárem zasažené a zakouřené prostory. Nemůžete-li již opustit objekt, uzavřete se v místnosti bez větrání, utěsněte okna a dveře (nejlépe mokrým ručníkem, dekou) a upozorněte na sebe hasiče máváním za oknem či vyvěšením bílé látky či prostěradla.
Jak funguje hoření : Hoření je fyzikálně chemická reakce, při které hořlavá látka reaguje vysokou rychlostí s oxidačním prostředkem za vzniku tepla a světla. Je to reakce exotermická. Při této reakci vzniká teplo, světlo (plamen) a produkty hoření (kouř).
Co se uvolnuje při hoření
Při spalování plastických hmot v malých topeništích se uvolňuje oxid uhelnatý, chlorovodíkový plyn, dioxiny, chlorované furany, kyanovodík, fosgen, těžké kovy. Ty mohou zapříčinit krevní abnormality, poškození jater, rakovinu a vady při narození.
Mezi nejčastější příčiny vzniku požárů patří lidská neopatrnost při manipulaci s ohněm a zapálení vegetace jiskrou od dopravní techniky. Požáry mohou vzniknout i při úderu blesku, zejména při bouřkách s četnými bleskovými výboji je nebezpečí vzniku požáru zvýšené.Osm tipů, jak překonat syndrom vyhoření
- Dejte si pauzu. Nemusíte nutně odjet na dva týdny k moři, ale důležité je naučit se pravidelně vysadit.
- Vyhýbejte se polotovarům.
- Čerstvý vzduch.
- Jezte v tichu.
- Rozdělte úkoly.
- Sportujte umírněně
- Zpoťte se.
- Natáhněte se.
Co mám dělat když hoří : Co nejrychleji opusťte objekt, ve kterém hoří
Nesnažte se překonávat již požárem zasažené a zakouřené prostory. Nemůžete-li již opustit objekt, uzavřete se v místnosti bez větrání, utěsněte okna a dveře (nejlépe mokrým ručníkem, dekou) a upozorněte na sebe hasiče máváním za oknem či vyvěšením bílé látky či prostěradla.