Vazebná energie
představuje energii, která se uvolní při vzniku jádra z volných nukleonů. Je to také energie, kterou je nutno jádru dodat, aby došlo k jeho rozdělení na jednotlivé nukleony. Tato energie tedy určuje velikost vazby nukleonů v jádře.Každý atom se skládá z atomového obalu a jádra. Obal je tvořen určitým počtem záporných elektronů, které si (velmi zjednodušeně) můžeme představit jako nepatrné kuličky „obíhající“ kolem kladného jádra. Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů.Protonové číslo (též atomové číslo, velikost kladného náboje, symbol Z) označuje počet protonů v jádru daného atomu nebo obecně v atomech daného prvku.
Co je v obalu atomu : je vnější část atomu obklopující atomové jádro. Obal atomu je tvořen elektrony a má záporný náboj.
Co má atomové jádro
Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony. Nejjednodušším atomem je atom vodíku, jehož jádro je tvořeno protonem a kolem jádra obíhá jediný elektron.
Jak se pocita Vazebna energie : Přesné hodnoty pro každou jednotlivou vazbu v dané molekule se mohou mírně lišit. Vazebná energie je průměrem disociačních energií všech vazeb jednoho druhu v dané molekule. Disociační energie vazeb stejného druhu se mohou v rámci stejné molekuly lišit.
Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony. Nejjednodušším atomem je atom vodíku, jehož jádro je tvořeno protonem a kolem jádra obíhá jediný elektron.
Obsahuje především chromatin, tedy jadernou DNA a s ní asociované proteiny (histony a podobně). Kromě chromatinu lze v jádře najít ještě jadérka a další drobné struktury.
Co je to atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.Kolem jádra – v elektronovém obalu – se v každém atomu vyskytuje přesný počet elektronů, který je stejný jako počet protonů v jádře.Uvnitř jaderné zbraně implozního typu je zdroj neutronů, tzv. jaderná roznětka, to je inicializační neutronový zářič, který je sám o sobě poměrně těžko štěpitelný v řetězové reakci, avšak uvolňuje značné množství neutronů pro další štěpení, které ve vhodném okamžiku přispěje k zahájení řetězové reakce.
Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.
Jak mít co nejvic energie : 7 jednoduchých tipů, díky kterým se budete cítit svěží a plní energie:
- Spěte alespoň 7 hodin denně
- Každý den se hýbejte.
- Naučte se zvládat stres.
- Nekuřte a omezte alkohol.
- Jezte dobře, střídmě, kvalitně a vzhledem ke svým potřebám.
- Dbejte na pitný režim.
- Věnujte se svým blízkým a socializujte se.
Kdo objevil atomové jádro : Už v roce 1911 objevil Ernest Rutherford atomové jádro při ostřelování tenké zlaté fólie alfa částicemi.
Co dělá jádro buňky
Mezi tři základní úlohy jádra patří: regulace diferenciace a maturace buňky, replikace a přenos genetické informace do nové buňky, syntéza informační RNA (mRNA), transferové RNA (tRNA) a ribosomální RNA (rRNA) a jejich transport do cytoplasmy.
Atom se skládá z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony a obalu obsahujícího elektrony. Znázornění struktury atomu helia.Podle standardního modelu částicové fyziky je mion (z řeckého μείον = 'minus'; anglicky muon) nestabilní elementární částice se záporným elementárním elektrickým nábojem a spinem 1/2.
Co se stane při výbuchu atomové bomby : Bezprostředně po výbuchu se rychlostí světla šíří silné elektromagnetické záření všech délek včetně nebezpečného rentgenového záření a záření gama a spalujícího infračerveného záření. Záření dopadnuvší na okolní předměty zvyšuje jejich teplotu až ke vznícení nebo roztavení.