Při dlouhotrvající sněhové pokrývce si zajíci i srnčí vezmou i zelené smrkové jehličí, zvláště v místech, kde jehličnanů roste jen málo. Po týdnu si místa znovu projdete a doplníte krmivo tam, kde zajíci chodí.Patří sem především brambory, krmná řepa, jablka, hrušky, jeřabiny nebo např. siláž. Chcete-li nabídnout krmivo, myslivci i zvěř nejvíce ocení právě seno, kaštany, žaludy, dále třeba dužnaté krmivo, jablka, mrkev či řepu.Výborně skáče do výšky přes 1 m a do dálky až 6 m. Podle jiných údajů dosahuje maximální rychlosti běhu kolem 55 km/h a do dálky doskočí až kolem 5 metrů. Zajíc má vynikající smysly: o skvělém sluchu svědčí dlouhé ušní boltce, které jsou na konci černé, zatímco zorné pole dosahuje při panáčkování až rozsahu 360 stupňů.
Co s nalezeným zajíčkem : Při nálezu zraněného zvířete nebo opuštěného mláděte vždy co nejdříve kontaktujte nejbližší záchrannou stanici anebo dispečink záchranných stanic (774 155 155). Jde často o akutní případy, kdy je třeba IHNED TELEFONICKY konzultovat další postup.
Co dávat v zimě do krmelce
Co patří do krmelce
- seno.
- sušené bylinky a trávy.
- sušené maliní
- oves.
- kukuřice.
- žaludy.
- hrách.
- jeřabiny.
Jak poznat stáří zajíce : Také podle chování můžeme orientačně soudit na věk jedince, starší zajíc je obyčejně opatrnější, rychleji kličkuje, vyhledává si lože na příhodném místě a dříve se do něj vrací pokud byl vyplašen. U ulovených zajíců lze věk rozeznat již mnohem spolehlivěji než u zajíců živých.
Čím a jak v zimě zvěř nejlépe přikrmovat
- Jadrná krmiva – mezi ně řadíme semena jako jsou kaštany, žaludy, bukvice, oves, ječmen, pšenice, žito, kukuřice.
- Dužnatá krmiva – brambory, krmná řepa, jablka, hrušky, jeřabiny.
- Objemová krmiva – seno, jetel, vojtěška, sušené větvičky stromů jako jsou duby, lípy, vrby apod.
Nejznámější a ptáky nejvyhledávanější jsou slunečnicová semínka, ale ptáci ocení také semínka lnu, máku, nebo prosa. Do krmítka lze dále sypat různé druhy obilí, luštěniny nebo kukuřici.
Co jí malý zajíc
Při odstavu lze krmit salátem, kapustou, brokolicí, pampeliškou, hořčicí, řepou, senem apod. Pozor však na komerčně vyráběné granule. Ty mohou obsahovat hodně uhlohydrátů a nedostatek vlákniny, stejně tak jako mrkev a jablka.Zajíc je vyhraněný, selektivní příjemce potravy, to znamená že při pastvě vybírá pečlivě vhodné druhy trav a plevelů. Pohybuje se hopkováním, přičemž vždy vybere pouze vhodné rostlinky, na které dosáhne, a potom si poposkočí. Mladé byliny a trávy ukusuje vesměs u země, kdežto z vyzrálých rostlin ukusuje vrchní část.Proč, to přiblížil myslivec Karel Kolář z Bělé u Turnova, poslechněte si to. Pamatujte tedy, že citrusy ani cukrovinky do krmelců nepatří, kaštany raději pohoďte na zem, zvěř si je najde a nejraději si zvířata dají oves, pokrájená jablka a mrkev.
Plody dětského podzimního snažení pak slouží jako potrava zejména pro jeleny. Srnci ani divoká prasata podle myslivců kaštany nevyhledávají. „Připravujeme je ale pro jelení zvěř, a to tak, že je zašlapeme do země a zvířata si je sama vyhrabávají. Vhodnější by byly žaludy, které by přišly vhod veškeré zvěři.
Jak vypada zajíc : Zajíc polní (Lepus europaeus) je stejně jako králík zástupcem řádu zajícovců (nikoli hlodavců, jak je někdy mylně uváděno). Charakteristické jsou pro něj dlouhé ušní boltce s černými špičkami. Měří 50 až 70 cm, váží mezi 2,5 a 6 kg. Vyskytuje se jak v zemědělské krajině, tak – poněkud řidčeji – v lesnatých oblastech.
Jak zije zajíc : Zajíc žije samotářským způsobem života, pouze v době páření je možné spatřit více jedinců pohromadě. Obvykle přes den odpočívá a teprve se soumrakem vychází z úkrytu. Rozšíření: Je rozšířený na celém území ČR. Zdržuje se na polích, loukách, úhorech, mezích, stráních a větrolamech, případně sadech.
Čím přikrmovat lesní zvěř
Nejpřirozenější potravou pro volně žijící zvěř jsou sušené trávy a byliny, včetně letorostů keřů či například sušeného maliníku. Vhodná jsou také jaderná krmiva – kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice nebo hrách. Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves!
Přikrmování se obvykle provádí v zimním období, kdy je nedostatek potravy a není k dispozici zelené píce. Do krmelce se zakládá seno pro přikrmování lesních savců z čeledě jelenovitých (jelen, daněk, srnec apod.).Při odstavu lze krmit salátem, kapustou, brokolicí, pampeliškou, hořčicí, řepou, senem apod. Pozor však na komerčně vyráběné granule. Ty mohou obsahovat hodně uhlohydrátů a nedostatek vlákniny, stejně tak jako mrkev a jablka. Mládě by mělo mít stálý přístup k vodě.
Co dát v zime do krmelce : Čím a jak v zimě zvěř nejlépe přikrmovat
- Jadrná krmiva – mezi ně řadíme semena jako jsou kaštany, žaludy, bukvice, oves, ječmen, pšenice, žito, kukuřice.
- Dužnatá krmiva – brambory, krmná řepa, jablka, hrušky, jeřabiny.
- Objemová krmiva – seno, jetel, vojtěška, sušené větvičky stromů jako jsou duby, lípy, vrby apod.