Příčin vymírání bude skutečně mnoho. Je to vlastně dáno už třeba tím, že se člověk ve svých sídlech chová jinak než dříve. Ubývá například ploch s plevelnou vegetací, kde vrabci s oblibou sbírají svou potravu. Ubývají možná i hnízdní příležitosti; vrabec totiž často hnízdí na místech, která nejsou příliš "upravená".Vrabec léta třepotavým letem s velmi rychlým máváním křídel, které působí poněkud pracně až neohrabaně. Létá rychlostí 29–55, nejčastěji 46 km / h.Kohout kokrhá, slepice kdáká a kvoká, husa štěbetá, kachna kváká, krocan hudruje, holub vrká, hrdlička cukruje, vrabec čimčará, slavík klokotá, sova houká, vrána krákorá, tetřev toká.
Co jí vrabčák : Celoročně konzumují vrabci převážně rostlinnou potravu, a to semena plodin (obilí, kukuřice, slunečnice, mák) nebo plevelů, sem tam sezobnou nějakou bobuli, svá mláďata krmí ale výhradně hmyzem (např. i mšicemi). Vrabec polní má v jídelníčku více semen plevelů, vrabec domácí pak více šlechtěných obilovin.
Co dělá vrabec v zimě
Vrabci jsou věrni oblasti, ve které hnízdí, téměř po celý rok (jen ze severní Evropy někdy táhnou v zimě na jih). V zimě se při hledání potravy potulují v hejnech, ale obvykle nikterak daleko. Jen mladí ptáci si hledají nová hnízdiště, proto přelétají delší vzdálenosti.
Kolik se dožije vrabec : Hnízdí od dubna do srpna a to až třikrát ročně. Dospělci se dožívají maximálně 2-3 roků. Vrabec domácí se vyskytuje nejen v Evropě, ale po celém světě.
Potrava převážně rostlinná, v době hnízdění i živočišná. Hnízdí od dubna, většinou pospolitě. Hnízdo staví zejména na stavbách, místy také v korunách stromů (dnes již jen vzácně). V zahřívání snůšky, ve které bývá nejčastěji 4 až 5 vajíček, se střídají samička i sameček.
U slepic je charakteristickým zvukem kdákání. Svá kuřátka tak každá matka svolává a shání se po nich kvokáním. Zajímavé je, jak reagují na hlasy kvokání i jednodenní kuřata. Pokud slyší mámu kvočna kvokat, zpozorní a reagují buď útěkem nebo přikrčením se k zemi.
Co dát vrabcovi
Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule. Tam, kde jsou nejčastějšími hosty krmítka vrabci polní a vrabci domácí, jim můžete přilepšit strouhankou z bílého pečiva. Nesmí však být solené, sůl totiž drobným ptákům škodí, a proto je nutné před strouháním rohlíků sůl důkladně odrolit.Vrabci domácí nejraději hnízdí v blízkosti lidí. Usadí se na trámech pod střechou, ve větracích otvorech, v puklinách zdí i v porostech popínavých rostlin. Mohou osídlit i spodní spleť větví obřího čapího hnízda nebo opuštěné hnízdo po vlaštovkách, vzácně najdou dutinu ve stromě.Kosi, kvíčaly a brkoslavi mají nejraději jablka nebo sušené plody jeřabin. Ty je dobré rozvěsit na větve stromů v okolí krmítka. Strakapoudi, brhlíci i sýkory mají velmi rádi lůj nebo lojové koule. Tam, kde jsou nejčastějšími hosty krmítka vrabci polní a vrabci domácí, jim můžete přilepšit strouhankou z bílého pečiva.
Známým prostředkem jsou CD, alobal, igelitové sáčky většího formátu a podobně. Za provázek je pověsíte na inkriminované místo a je dost možné, že tím vrabec si tam hnízdo nepostaví. Ve většině případů ale není možné tyto předměty zavěsit bez pomoci konzole či něčeho podobného.
Co dělá kohoutek : Kohout je známý především svým charakteristickým zpěvem nebo zvukem, a je fascinujícím příkladem ptačí komunikace. Vydává hlasité a melodické 'kikirikí', které slyšíme při svítání, je nejen výrazem jeho přítomnosti, ale také slouží k upevnění jeho pozice ve stádu.
Proč slepice vrčí : Slepice komunikují pomocí řady zvuků a pohybů. Vrčení může například znamenat, že slepice brání své hnízdo nebo že je rozrušená. Nebo je časté kvokání, kdy slepice sedí na vejcích. Jedná se o několikatýdenní období v roce, které může být pro chovatele slepic nepříjemné, zvláště pokud si zakládají na snášce vajec.
Proč Nekrmit ptáky v létě
Přikrmování během teplého období roku spíše škodí. Ptáci si zvyknou na pravidelný přísun potravy a změní návyky umožňující jim přežít v přírodě. Výsledky některých studií například naznačují, že přikrmovaní ptáci omezují ranní zpěv, opožďují se a někdy zpěv zcela vynechají.
„Lidé mají ve zvyku ptáky krmit. Většinou jim ale házejí staré pečivo, což rozhodně není žádoucí, protože jsou to tzv. prázdné kalorie. V pečivu jsou sacharidy, které sice zaženou hlad, ale nemají žádné vitamíny, stopové prvky ani minerály, což se negativně odráží třeba v podvýživě a ve vývojových vadách.Živí se semeny plevelů i kulturních rostlin a hmyzem. Hnízdí od dubna, až třikrát ročně. Hnízdo staví v dutinách stromů a v ptačích budkách, někdy například také ve spodině hnízd čápů nebo velkých dravců.
Co Nesypat ptákům : Co rozhodně nesypat Do krmítka v žádném případě nepatří pečivo. Sůl, kterou obsahuje, je i v malém množství pro drobné ptactvo smrtelně nebezpečná. Krmítko není ani odpadkový koš, nepatří do nej žádné zbytky z kuchyně, sladkosti, uzeniny, kořeněná jídla ani přepálený tuk.