osoby množného čísla) mohou někteří pisatelé zaváhat: Píše se správně byste, by jste nebo snad byjste Odpověď není složitá: Jediný správný tvar je byste. Oba zbývající tvary (by jste, byjste) jsou hodnoceny jako chybné, potažmo hyperkorektní. Řekli byste, že je to dobrý nápadInformace o zkratce 'BYS'
Popis: ty jsi ale blbej=but you're stupid.Tedy žádné „přál by jsem vám“ ani „udělali by jste“ – to jsou podoby hyperkorektní, tedy chybné. Tvar „bychom“ (respektive „abychom“, „kdybychom“) v první osobě množného čísla patří stále jako jediný do spisovné češtiny, zatímco tvar „bysme“ (potažmo „abysme“, „kdybysme“) je nespisovný.
Kdy použít byste : podmiňovacího (kondicionálu) píšeme vždy „byste“ (vy byste se zlobili, vy byste bývali nepřišli). To stejné platí i pro další tvary podmiňovacího způsobu (kondicionálu), píšeme vždy: abyste, kdybyste apod.
Co by jsi nebo co bys
Tvar první osoby zní správně bych (nikoliv by jsem či bysem), spisovný tvar druhé osoby je pak bys (nikoliv by jsi). Třetí osoba jednotného i množného čísla má tvar by.
Co je správné kdybyste nebo kdyby jste : Podřadicí spojku „kdyby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy a pouze jako kdybyste, nikoli kdyby jste ani kdybyjste. Udělali byste lépe, kdybyste se do toho nepletli.
Spisovné jsou však pouze tvary bychom a byste. Problémy však vznikají i v souvislosti s použitím jednotného čísla podmiňovacího způsobu slovesa být. Tvar první osoby zní správně bych (nikoliv by jsem či bysem), spisovný tvar druhé osoby je pak bys (nikoliv by jsi).
Podívej, co jsi / cos natropil. Podoby se jsi se považují za základní, neutrální způsob vyjádření. Podoby se -s jsou hodnoceny jako hovorové.
Jak se píše aby jste
Odpověď není nikterak složitá: Spojku „aby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy abyste, nikoli aby jste ani abyjste. (Tvar podmiňovacího způsobu byste se „sloučí“ se spojkou aby v jediný výraz.)Způsob podmiňovací vyjadřuje děj, který by se mohl (za určitých podmínek) uskutečnit. Často ho využíváme k vyjádření přání nebo zdvořilých žádostí. Kdyby měla čas, seděla by často v kavárně a popíjela by tam kávu. Chtěla bych jet na dovolenou do Venezuely.zájmena vztažná (též relativa) – kdo, co, jaký, který, čí, jenž zájmena neurčitá (též indefinitiva) – někdo, nějaký, některý, leckdo, lecco, něčí, něco – jsou tvořena pomocí kombinace předpony (ně-, lec-, leda-, kde-, málo-, málokdy užívané zřídka-, sotva-, bůhví-, apod.)
Ses, sis, by sis, by ses
j. č. jsi nahrazuje pouhým ‑s, které se spojuje s osobním zvratným zájmenem: vrátil ses, přál sis to, ty ses na to nekoukal (tvary vrátil jsi se, přál jsi si to, ty jsi se na to nekoukal jsou sice zejména v mluveném jazyce časté, ale dosud nekodifikované).
Co je správné aby jste nebo abyste : Odpověď není nikterak složitá: Spojku „aby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy abyste, nikoli aby jste ani abyjste. (Tvar podmiňovacího způsobu byste se „sloučí“ se spojkou aby v jediný výraz.) Abyste věděli, já to stejně udělám po svém.
Kdy jsi nebo kdybys : Pravopisně správné tvary slov kdybychom, kdybyste, kdybych či kdybys můžeme odvodit od odpovídajících tvarů podmiňovacího způsobu slovesa být. Nesprávné tvary kdyby jsme, kdybysme, kdyby jste, kdyby jsem či kdyby jsi raději nepoužívejte.
Co si co jsi
Jsi, je to tvar slovesa být. Si se používá pouze u sloves se zvratným zájmenem např. koupit si.
Zde je situace naprosto jednoduchá. Správná varianta je v jakémkoliv případě pouze slovo ABYS. Tvar složený ze slov ABY a JSI se v českém jazyku nevyužívá.Podřadicí spojku „kdyby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy a pouze jako kdybyste, nikoli kdyby jste ani kdybyjste. Udělali byste lépe, kdybyste se do toho nepletli.
Jak poznat oznamovací způsob : Slovesný způsob
- Způsob oznamovací vyjadřuje reálný děj, tj. děj, který se opravdu odehrával, odehrává nebo bude odehrávat.
- Způsob podmiňovací vyjadřuje děj, který by se mohl (za určitých podmínek) uskutečnit.
- Způsob rozkazovací vyjadřuje rozkaz, pokyn nebo zákaz.