Bez Slunce by na Zemi žádný život nevznikl a neudržel by se tu, kdyby naše hvězda nebyla nevyčerpatelným zdrojem energie již více jak 5 miliard let. Slunce však není tak úplně klidné a neměnné jak by se při zběžném pohledu na něj mohlo zdát.Slunce je staré přibližně 4,6 miliard let, což je řadí mezi hvězdy středního věku. Bude svítit ještě asi 5 až 7 miliard let. Teplota na povrchu Slunce činí asi 5 800 K, proto je lidé vnímají jako žluté (i když maximum jeho vyzařování je v zelené části viditelného spektra).Po vyhoření nukleárního paliva v jejím nitru přešla explodující hvězda do fáze červeného obra. Po delším období nestability a ztrátě velkého množství materiálu se zbytek hvězdy zhroutil do podoby bílého trpaslíka. Tento mimořádně horký objekt pomalu chladnul po dobu několika miliard let.
Kolik Zemi by se vešlo do Slunce : Vypracování:
| Vesmírný objekt | Průměr v km | Zaokrouhlení na tisíce |
|---|---|---|
| Slunce | 1 392 000 | 1 392 000 |
| Merkur | 4 878 | 5 000 |
| Venuše | 12 104 | 12 000 |
| Země | 12 756 | 13 000 |
Jak by dlouho člověk přežil bez Slunce
Po přibližně milionu let by se teplota Země ustálila asi na –200 stupních Celsia. Teplo vydávané zemským jádrem by bylo stejné jako to, které by odsála vesmírná prázdnota. V této době by už na planetě žily jen některé mikroorganismy. Drtivá většina života by nezvládla ani první týden po smrti Slunce.
Kolik zemí by se vešlo do Slunce : Vypracování:
| Vesmírný objekt | Průměr v km | Zaokrouhlení na tisíce |
|---|---|---|
| Slunce | 1 392 000 | 1 392 000 |
| Merkur | 4 878 | 5 000 |
| Venuše | 12 104 | 12 000 |
| Země | 12 756 | 13 000 |
5 772 KSlunce / Povrchová teplota
Po ohnivé kouli přichází rázová vlna neboli vzduchový výbuch. Pokud by 10 kilo tunová atomovka vybuchla ve vzduchu, zničila by většinu budov a zabila téměř každého živého tvora v okruhu 750 metrů od místa exploze. Pokud k detonaci dojde na zemi, účinek se sníží o zhruba 23 procent.
Co by se stalo kdyby se zastavila Země
Pokud se ale rotace Země zpomalí, moře a oceány se začnou stahovat blíže k pólu, neboť je rotace přestane držet na rovníku. Jako první proto začnou státy evakuovat polární oblasti, kde stoupne hladina moří. Postupně by ale mizely i další státy. Pod vodou by byla většina Evropy, Ameriky i Asie.Uran (planeta)
| Uran | |
|---|---|
| Polární průměr | 49 946 km (3,929 Zemí) |
| Zploštění | 0,0229 |
| Povrch | 8,084×109 km² (15,849 Zemí) |
| Objem | 6,834×1013 km³ (63,086 Zemí) |
Drtivá většina života by nezvládla ani první týden po smrti Slunce. Okamžitě by přestala fungovat fotosyntéza, menší rostliny by umřely do pár dní, ty větší během několika týdnů.
Naše Slunce můžeme charakterizovat jako nám nejbližší hvězdu. Planety čili oběžnice jsou naopak tělesa, která sama nesvítí, ale vidíme je proto, že odrážejí a rozptylují sluneční světlo.
Kolik Zemi se vejde do Jupiteru : Jupiter je dvaapůlkrát hmotnější než všechny ostatní planety sluneční soustavy dohromady. Váží zhruba jako 318 Zemí. Objem má jako 1320 objemů Země, průměr 11x větší než Země.
Kolik kilometrů je od nás Slunce : Jak uvádí jihočeský astronom Miloš Tichý, vzdálenost v tu chvíli činí 152,1 milionů kilometrů. Vzdálenost Země od Slunce neovlivňuje střídání ročních období, jak se kdysi mylně vysvětlovalo. Střídání ročních dob na různých místech planety vychází ze sklonu zemské osy.
Jaká je nejvyšší teplota ve vesmíru
Podle dnes nejvíce uznávaných fyzikálních teorií o vesmíru je patrně maximální možnou teplotou takzvaná Planckova teplota – přibližně 1.42×1032 kelvinů.
Pokud uvidíte jaderný záblesk, první věc, kterou musíte udělat, je dostat se za bariéru pro případ, že by přišla rázová vlna. Poté přejděte co nejrychleji do vnitřní části nejbližší budovy. Přežijete-li tlakovou a rázovou vlnu, jste v situaci, že existuje naděje.Podle smlouvy o nešíření jaderných zbraní (Nuclear Non-Proliferation Treaty, NPT) je v současné době uznáváno pět jaderných velmocí: Rusko, USA, Spojené království, Francie a Čínská lidová republika.
Proč necítíme pohyb Země : Jednalo by se o změnu dynamiky deskové tektoniky vlivem odlišného proudění materiálu a přenosu tepla v zemském plášti, což by mělo v zásadě vliv na zpomalení/zrychlení pohybu litosférických desek, popřípadě na úplném zastavení pohybu. Nezanedbatelný může být rovněž vliv na dynamiku soustavy Země-Měsíc.